Li Š’-čen
| Li Š’-čen | |
|---|---|
 Bysta Li Š’-čena v Čchi-čou | |
| Pseudonym | Pin-chu-šan-žen |
| Jiná jména | Li Tung-pi |
| Narození | 3. června 1518 Čchi-čou, Che-nan |
| Úmrtí | 1593 |
| Pohřben/a | Tomb of Li Shizhen |
| Vědecká činnost | |
| Obor | lékař, farmakolog, přírodovědec |
| Významná díla | Pen-cchao kang-mu (本草纲目) |
|
| |
| Země | říše Ming |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Li Š’-čen (čínsky pchin-jinem Lǐ Shízhēn, znaky zjednodušené 李时珍, tradiční 李時珍; 3. června 1518 – 1593) byl jeden z nejvýznamnějších lékařů a farmakologů čínské historie. Je také považován za významného přírodovědce, který věnoval velkou pozornost klasifikaci a zařazení rostlin.
Jména[editovat | editovat zdroj]
Li Š’-čen používal zdvořilostní jméno Tung-pi (čínsky pchin-jinem Dōngbì, znaky zjednodušené 东璧, tradiční 東璧) a přezdívku Pin-chu-šan-žen (čínsky pchin-jinem Bīn húshānrén, znaky zjednodušené 濒湖山人, tradiční 瀕湖山人).
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z Čchi-čou v Che-nanu. Jeho otec byl lékařem a vynikajícím znalcem léčivých rostlin. Li Š´-čen měl křehké zdraví a jako dítě byl často nemocný. Rodinné prostředí i vlastní zdravotní obtíže v něm vzbudily zájem o zkoumání příčin vzniku nemocí i způsoby jejich léčení. Otec si však přál, aby syn získal významnější úřední postavení, než bylo v té době povolání lékaře a bránil mu v jeho záměru věnovat se medicíně. Ve čtrnácti letech složil státní zkoušky pro úředníky na okresní úrovni, ale v celostátních zkouškách již neuspěl. [1]Přesvědčil otce, aby mu umožnil studovat lékařskou vědu. [2] Ve dvaceti dvou letech začal pod otcovým vedením vykonávat lékařskou praxi. Li Š´-čen postupně získával vlastní zkušenosti, nebál se experimentovat s novými léčebnými postupy a používat různé metody. Získal dobrou pověst díky úspěchům v léčbě a mezi jeho pacienty patřili i příslušníci nejvyšších kruhů. Li Š´-čen byl doporučen do Císařské akademie, která sdružovala nejproslulejší lékaře z celé země. V Akademii získal přístup k velkému množství odborné literatury i léčiv, což mu umožnilo rozšířit jeho lékařské výzkumy. Jeho hlavním cílem bylo shromáždit co nejvíce poznatků o léčivech, prověřit je a sestavit kompletní soupis léků. V klasických lékařských knihách nacházel řadu nedostatků a snažil se o jejich nápravu. Jeho přístup vyvolal nevoli císařských úředníkům, kteří v něm viděli neúctu k tradicím. Li Š´-čen koncem druhého roku (1561) z Akademie odešel zpět do rodné provincie. [1][2]
Vedle lékařské praxe stále více času věnoval ověřování teoretických poznatků lékařských spisů. Procestoval několik provincií, kde se setkával s lékaři, zkoumal místní léčivé rostliny a lidové způsoby léčení. Po dvaceti sedmi letech praxe a výzkumů a prostudování asi osmi set farmakologických spisů začal pracovat na soupisu léčiv. V roce 1578 dokončil první verzi svého rukopisu, ale celý text upřesňoval a prověřoval ještě několik dalších let.[2]
Jeho životní dílo, encyklopedie Pen-cchao kang-mu (本草纲目, Soupis stromů a bylin), má 52 svazků a tematicky je rozděleno na 16 hlavních oddílů a 62 pododdílů. Kniha obsahuje detailní popis 1982 léků čínské medicíny, z toho je 1195 léčivých rostlin, 357 minerálů a 340 druhů živočišných surovin. Všechny léky mají standardní popis: hlavní název, případně další pojmenování, podrobný popis místa výskytu, způsob sběru nebo pěstování a získávání léčebných látek. Dílo obsahuje celkem 11 916 receptů s popisem účinků jednotlivých léčiv a jednotlivých léčebných postupů. Text je doplněn více než tisícem ilustrací. Tiskem bylo dílo vydáno až tři roky po Li Š´-čenově smrti a brzy se rozšířilo po celé zemi. Později bylo přeloženo do mnoha jazyků a je klasickou prací ve svém oboru. [2]
Li Š´-čen napsal řadu dalších lékařských spisů ( např. Studium pulsu z Pin chu, Sbírka lékařských předpisů, Atlas patero vnitřností), které se však nezachovaly a jsou známy jen z ukázek v jiných spisech.[2] Zabýval se také poezií. [3]
V jeho rodném městě byl po vzniku Čínské lidové republiky vybudován Li Š´-čenův památník obklopený stromy a květinami. Poblíž jeho sochy se nachází hrobka Li Š´-čena a jeho manželky, paní Wu.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Li Shizhen na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Li Shizhen. en.chinaculture.org [online]. [cit. 2020-01-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e CODR, Milan; SILNÁ, Nataša. Přemožitelé času sv. 7. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Li Š´-čen, s. 72–75.
- ↑ Špecialista na bylinky: Príbeh Li Š-čena. www2.epochtimes.cz [online]. [cit. 2020-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Tomb of Li Shizhen. www.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2020-01-31]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Li Š'-čen na Wikimedia Commons - Фармаколог Ли Шичжэнь [online]. Peking: China Radio International Online [cit. 2010-11-12]. Dostupné online. (rusky)
- Famous Chinese - Li Shizhen [online]. Peking: China Radio International Online, rev. 2007-01-24 [cit. 2010-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-17. (anglicky)
- Portrait: Li Shizhen Collecting Medical Herbs [online]. PureInsight.org [cit. 2010-11-12]. Překlad z http://www.zhengjian.org/zj/articles/2002/9/13/18505.html. Dostupné online. (anglicky)
