Lhotka (Praha)
Šablona:Infobox katastrální území Prahy
Lhotka (německy Lhotka) je katastrální územím Prahy spadajícím do městské části Praha 4 i městského obvodu Praha 4. K Praze byla připojena roku 1922 jako součást politické obce Hodkovičky (další část dnešního katastrálního území Lhotka byla připojena až v roce 1960). V roce 1988 byla část území oddělena a spolu s částmi dalších dvou katastrálních území vytvořila nové katastrální území Kamýk.
Je zde evidováno 72 ulic a 599 adres. Žije zde zhruba 6 tisíc obyvatel.
Historie
Původní vesnice Lhotka se nedochovala. Její jádro se rozkládalo na křižovatce ulic Lhotecká, U Kamýku a Mariánská, převážně v moderním katastrálním území Kamýk. Stával zde Lhotecký dvůr čp.1 (vjezová brána z 1. poloviny 18. století), který podlehl asanaci roku 1980. [1] Poslední dochovanou památkou je výklenková kaplička sv. Petra a Pavla z roku 1830, obnovená v roce 1987. Nachází se v ulici Ve Lhotce před vilkou č. 587/8. Mimo tuto zástavbu patřila ke Lhotce ještě osada Nové Dvory.
Pamětihodnosti
Kostel
Poblíž lhoteckého koupaliště byl v roce 1937 postaven farní kostel Panny Marie Královny míru v konstruktivistickém slohu. Má dvě lodi pro církevní účely a výraznou věž se zvony. Moderní kostel Panny Marie Královny míru byl postaven jako jeden z kostelů v tehdejším okolí Prahy, postavených na památku mariánského sloupu zničeného davem na Staroměstském náměstí, jehož násilné odstranění odsoudil po svém příjezdu do Prahy 22. prosince 1918 i prezident Masaryk. Staroměstský sloup Panny Marie byl mylně považován za oslavu Rakouska, ten však připomínal záchranu Prahy před švédskými vojsky na konci třicetileté války a následný mír.
Charakteristika čtvrti
Lhotka je nyní především vilová a sídlištní čtvrť. Sestává ze dvou prakticky oddělených částí. Západní se rozkládá kolem koupaliště Lhotka a zahrnuje i přilehlou část sídliště Novodvorská. Většina sídliště Novodvorská včetně nákupního centra Novodvorská Plaza se však nachází na území Braníka.
Východní část Lhotky zahrnuje především vilovou kolonii Tempo obklopenou sídlištěm Krč, sídlištěm Novodvorská a sídlištěm Lhotka. V této kolonii rodinných domků z 30. let 20. století, nazvané podle stavebního družstva Tempo, které ho v té době začalo stavět, se nachází několik architektonicky cenných domů, např. secesní Villa Voyta, v současnosti přeměněná na luxusní hotel. Tato část Lhotky byla však v 70. letech 20. století necitlivě doplněna několika panelovými domy. Na místním hřišti TJ Sokol Lhotka se scházejí v klubovnách skauti z Junák - český skaut.
Jižně od této kolonie se na místě původně zemědělské usedlosti nacházejí kancelářské budovy již výše zmíněných „Nových Dvorů“. Vlastní sídliště Lhotka se však nachází mimo území Lhotky – leží na katastru Kamýk.
Do katastru Lhotky zasahuje lesopark, nazývaný „Lhotecký les“. Alšovy sady jsou malý a klidný relaxační park uprostřed kolonie Tempo s mnoha vzácnými stromy a dětským hřištěm.
Dopravní spojení
Z hlediska městské hromadné dopravy je Lhotka obsluhována především autobusy od stanice metra Kačerov.
Okolní čtvrti
S Lhotkou sousedí na severu Braník, na severu a východě Krč, na jihu Libuš a na západě Kamýk a Hodkovičky.
Další fotografie
-
Letecký pohled na sídliště Krč a Lhotku (Tempo) -
Hotel Villa Voyta u Alšových sadů v Praze-Lhotce (Tempo) -
Ulice Na příčce - typická ulice na Lhotce -
Ulice Sulická - Lhotka (Tempo) -
Budovy Eltodo -
Koupaliště Lhotka -
Ulice Zálesí u Krče
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lhotka na Wikimedia Commons - Katastrální mapa Lhotka na webu ČÚZK
- Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2018-05-10]
