Lhotice (Lišov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lhotice
kaple Andělů strážných
kaple Andělů strážných
Lokalita
Charaktervesnice
ObecLišov
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel129 (2021)[1]
Katastrální územíLhotice u Českých Budějovic (5,12 km²)
Nadmořská výška520 m n. m.
PSČ373 72
Počet domů52 (2011)[2]
Lhotice
Lhotice
Další údaje
Kód části obce68489
Kód k. ú.668486
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lhotice (německy Lhotitz) je vesnice, část města Lišovokrese České Budějovice. Nachází se asi sedm kilometrů na severozápad od Lišova. Prochází zde silnice II/146. Lhotice leží v katastrálním území Lhotice u Českých Budějovic o rozloze 5,12 km².

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1378.[3] Patřívala ke hlubockému panství.

Vesnice církevně patří k hosínské farnost. Od roku 1850 Lhotice administrativně patřily k Velechvínu, v letech 1919–1960 byly samostatnou obcí a v letech 1943–1945 k nim byl připojen Červený Újezdec. V letech 1960–1980 pak patřily pod Kolný a spolu s ním byly v roce 1980 připojeny k Lišovu.

Poblíž Lhotic se těžil od 19. století antracit, s těžbou se přestalo v roce 1948 po vyčerpání ložiska. V roce 1922 byl založen hasičský sbor, v roce 1956 jednotné zemědělské družstvo.

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • kaple Andělů strážných z roku 1911
  • lidová architektura
  • důlní objekty
  • pomník padlým během první světové války

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 194. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]