Lhotecká lípa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxuPamátný strom (chráněný)
Lhotecká lípa
kolem roku 1900 (foto Jan Vilím)
kolem roku 1900 (foto Jan Vilím)
Druhlípa velkolistá
Tilia platyphyllos subs. cordifolia[1]
Evidenční č.101982 (8782)
Ochranaod 20. prosince 1996[1]
Poloha
KrajLiberecký
OkresJablonec nad Nisou
ObecZlatá Olešnice
KatastrLhotka u Zlaté Olešnice
PolohaLhotka
Souřadnice
Lhotecká lípa
Lhotecká lípa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lhotecká lípa (také známa jako Lípa ve Lhotce) u Návarova patřila kdysi k našim nejmohutnějším památným stromům. Potkal jí ale podobný osud, jako například Běleňskou nebo Tatrovickou lípu, které také přišly o část kmene, čímž jejich objem citelně klesl. Lípa je ale nadále živá a vitální.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

  • název: Lhotecká lípa, lípa ve Lhotce u Návarova
  • výška: 20 m (1996)[1]
  • obvod: 1060 cm (1900, ve 100 cm)[2], 600 cm (1996)[1]
  • věk: 300 let (údaj k r. 1908, tj. aktuálně 416 let)[2]
  • souřadnice: 50°41'25.45"N, 15°20'12.17"E

Lhotecká lípa je příkladem toho, jak památný strom, který byl ještě před sto lety díky svým rozměrům považován za jeden z nejvýznamnějších, může upadnout v zapomnění. Jen kvůli ztrátě části kmene, která ho vyřadila z předních příček nej… stromů. Lípa bývá zřídka označována jako tisíciletá.

Stav stromu a údržba[editovat | editovat zdroj]

V roce 1900 měla lípa v metrové výšce přes deset a půl metru v obvodu, u země 14,3 metru (údaj z roku 1886 byl dokonce 15,5 metru). Lípa již byla dutá, průměr světliny odpovídal 3 metrům.[2] Původní podoba je zachycena na historickém snímku. Dnes z lípy zůstala jen pravá část, necelá polovina původního kmene. Během let ale zesílila na šest metrů. Zhruba dvě třetiny současného kmene jsou vyztužené adventivními kořeny. Koruna je velmi bohatě olistěná.

Historie a pověsti[editovat | editovat zdroj]

Chadt v roce 1908 uváděl, že se do lípy kdysi vešlo 24 žáků i s učitelem.[2] Byla vůdčím stromem (směrníkem) bývalé zemské stezky, která vedla od Železného Brodu přes Jílov (dnes Jílové u Držkova), Návarov a Olešnici (dnes Zlatá Olešnice) ke hranicím. Podle pověsti je zbytkem původního pralesa.[3]

Památné a významné stromy v okolí[editovat | editovat zdroj]

Oblast lemující jižní hranici CHKO Jizerské hory je poměrně bohatá na památné stromy. Seznam obsahuje stromy v okolí do 5 km.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  2. a b c d CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Pověsti a dohady o starých a památných stromech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.. Český lid. 1908, roč. XVII, s. 394. 
  3. CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 2., rozmn. vyd.. vyd. Praha: vlastní náklad, 1913. 215 s. S. 146. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]