Lhota (Mladošovice)

Lhota
	Kaplička na návsi
charakter sídla:	vesnice
obyvatel:	42
domů:	141
PSČ:	373 12
součást obce:	Mladošovice
okres:	České Budějovice
historická země:	Čechy
katastrální území:	Lhota u Vlachnovic
katastrální výměra:	4,34 km²
zeměpisná šířka:	48° 55' 4.416" s. š.
zeměpisná délka:	14° 41' 57.582" v. d.
	Zdroje k infoboxu a částem obce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Lhota je rozlehlá vesnice patřící pod obec Mladošovice (okres České Budějovice), do roku 1960 hustě obydlená. Leží však mimo hlavní silniční trasy, a tak v šedesátých letech nastal silný odchod lidí do měst a vesnice postupně dostala rekreační charakter. Nyní zde trvale žije 42 obyvatel. Ve vesnici jsou převážně rekreační chalupy, v její těsné blízkosti jsou rekreační chaty.

Zemědělským obhospodařováním pozemků se zabývá jedna velká společnost a dva menší zemědělské závody. Rybníky obhospodařuje rybářská společnost z Třeboně. Nezemědělskou činnost reprezentují dva hostince

[editovat] Historie

Tak jako všechny vesnice ležící poblíž Třeboně i Lhota nejdříve patřila k třeboňskému panství pánů z Rožmberka, později se dostala k augustiniánskému klášteru v Borovanech, ale po zrušení kláštera opět patřila k třebońskému panství, které patřilo knížeti Schwarzenberkovi. Už ve středověku zde byla objevena méně kvalitní železná ruda, jejíž těžba ve velkém začala až v 19. století. V té době sem přišlo a postavilo domky mnoho havířů z Čech i z ciziny, kteří po zrušení dolů dojížděli za prací až do Štýrska. Do roku 1948 patřila obec do okresu Třeboň, do roku 1960 do okresu Trhové Sviny, od té doby je v okrese České Budějovice.

[editovat] Zajímavosti

Lhota je jedním příkladem jihočeské vesnické zástavby: Jednotlivé usedlosti byly řídce rozestavěné okolo rozlehlé návsi s rybníkem a kaplí. Mnohé domy si uchovaly znaky jihočekého baroka.

Ve Lhotě si postavil vilu Jan Kojan, jihočeský malíř, jenž šeď povýšil na barvu. Kvůli němu Lhotu navštívil spisovatel Ladislav Stehlík a byl překvapen originálními názvy zdejších rybníků, které pocházejí od jmén zdejších usedlíků: Bečkovák, Vinckovák, Herdovák, Leštinovák, Hubáčkovák, Vlachnovák.

[editovat] Osobnosti

Jan Kojan, akademický malíř, žil zde a v roce 1951 zde zemřel.
František Řežab, jenž se zasloužil o rozvoj obce - zemřel zde v roce 1935 ve věku 100 let.