Levousy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Levousy
Rozcestí
Rozcestí
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKřesín
OkresLitoměřice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel96 (2021)[1]
Katastrální územíLevousy (3,96 km²)
PSČ410 02
Počet domů49 (2011)[2]
Levousy
Levousy
Další údaje
Kód části obce76066
Kód k. ú.676063
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Levousy jsou vesnice, část obce Křesín v okrese Litoměřice. Nachází se asi dva kilometry jižně od Křesína. Levousy jsou také katastrální území o rozloze 3,96 km².[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Levousech pochází z roku 1273, kdy vesnice patřila strahovskému klášteru, který ji spravoval z Radonic.[4] Později vesnici získali Zajícové z Hazmburka, a když v roce 1553 zemřel Jan Zajíc z Hazmburka, zdědil Levousy jeho syn Jiří Zajíc z Hazmburka na Mšeně. Roku 1564 je prodal Janu III. Popelovi z Lobkovic, a od té doby až do zrušení patrimoniální správy vesnice zůstala součástí libochovického panství.[5]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 210 211 200 219 214 202 195 150 136 122 87 63 68 96
Domy 38 40 43 43 46 46 46 47 . 41 34 41 46 49
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Křesín.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Na jižním okraji vesnice se nachází pozůstatky raně středověkého hradiště Levousy.[8] Ve stráni nad Ohří ve východní části hradiště stával ve čtrnáctém a patnáctém století hrad Šebín, ze kterého se dochovaly pouze terénní relikty opevnění a malý fragment zdiva.[9]

Jižně od vesnice se v lese Borová (též Tobolka, částečně v katastrálním území Horka u Libochovic[10]) nachází mohylové pohřebiště z období knovízské kultury. Tvoří ho 42 předpokládaných mohyl a jejich pozůstatků. Většina mohyl je postavena z opuky. Jejich podorys má průměr od jednoho do jedenácti metrů a výška se pohybuje od 0,1 do 1,4 metru. Část mohyl byla poškozena vybíráním kamene chataři. V jediné prozkoumané mohyle byly nalezeny pozůstatky spálených kostí a zlomky keramických nádob s bronzovým terčíkem.[11] Při archeologickém výzkumu z roku 1974 byly prozkoumány další mohyly, z nichž jedna pochází z období šítarské kultury. Jiná mohyla se žárovým štítarským hrobem byla postavena na místě staršího pohřbu knovízské kultury. Kromě mohyl byly odkryty dva popelnicové hroby knovízké kultury a v jedné z mohyl byl zdokumentován skříňkový hrob s kostrovým pohřbem z doby bronzové až doby doby halštatské.[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-02. 
  4. MIKOLÁŠ, David; RUBEŠ, Marek; SIROVÁTKA, Roman. Šebín u Levous. Hláska. 2018, roč. XXIX, čís. 2, s. 20. Dále jen Mikoláš, Rubeš, Sirovátka (2018). Dostupné online. ISSN 1212-4974. 
  5. Mikoláš, Rubeš, Sirovátka (2018), s. 22.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 386, 387. 
  7. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 296. 
  8. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Levousy, s. 160–161. 
  9. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Šebín, s. 535. 
  10. a b SMRŽ, Zdeněk. Levousy. Výzkumy v Čechách. 1974. 1977, s. 92. Dostupné online [PDF online, cit. 2018-12-04]. 
  11. BUBENÍK, Josef. Levousy. Výzkumy v Čechách. 1973. 1975, s. 81. Dostupné online [PDF online, cit. 2018-12-01]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]