Letouni
 Letouni | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | letouni (Chiroptera) Blumenbach, 1779 |
 | |
| Podřády | |
| Sesterská skupina | |
| Zooamata | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
[1]Letouni (Chiroptera) jsou řádem savců, u jehož příslušníků se přední končetiny vyvinuly v křídla. Na rozdíl od letuch a plachtících kuskusů, jsou letouni schopni skutečného aktivního létání. Jsou jedinými savci na světě, kteří jsou schopni aktivního letu. Jsou rozšířeni na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Po hlodavcích jsou druhým nejpočetnějším savčím řádem. Orientují se pomocí echolokace (jedná se o ultrazvukové signály, které vysílají pomocí hlasového orgánu a jejich odraz jsou schopni zachycovat sluchem). Na světě je známo přibližně 1000 druhů letounů.
Rozdělení
Fylogeneze
Letouni jsou známí od spodního eocénu. Jejich sesterskou skupinou možná je vyhynulá čeleď Nyctitheriidae. Letouni se poměrně rychle vyvinuli do dnešní podoby. Jedním z nejstarších netopýrů je Australonycteris clarkae z Austrálie. Ze Severní Ameriky (Wyoming) je znám Icaronycteris index z čeledi Archaeonycteridae. Nejstarším známým kaloněm je Archaeopteropus transiens ze spodního oligocénu Itálie. Dosahoval rozpětí až 1 metr a měl poměrně dlouhý ocas. Dalším fosilním zástupcem kaloňů je Propotto leakeyi ze spodního miocénu východní Afriky.
Objevují se názory, že kaloni a netopýři si nejsou příliš příbuzní a jejich vývoj je konvergentní. Kaloni by možná mohli patřit k primátům a to na základě morfologie penisu a anatomie mozku. Molekulární a morfologický výzkum tento názor vyvrátil. Zároveň se zjistilo, že kaloni se nacházejí uvnitř fylogenetického stromu netopýrů.
Životní styl
Pokud nelétají, neshání potravu, pak zpravidla odpočívají, spí zavěšeni hlavou dolů. Potravou je jim hlavně hmyz, některé druhy se živí i ovocem, krví nebo šťávami květin. Své úkryty opouští zpravidla za soumraku.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ REICHHOLF, Josef. Savci. druhé. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s., 2006. 288 s. ISBN 80-242-1637-X. S. 30.
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Letouni, s. 70.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu letouni na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo letoun ve Wikislovníku
Taxon Chiroptera ve Wikidruzích- http://savci.upol.cz/letouni.htm
