Leo Freundlich
| Leo Freundlich | |
|---|---|
 Leo Freundlich | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1911 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Rakouská soc. dem. |
| Narození | 23. dubna 1875 Bělá  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. února 1953 (ve věku 77 let) Thônex  Švýcarsko |
| Choť | Emmy Freundlich |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leo Freundlich (23. dubna 1875 Bělá – 12. února 1953 Thônex[1]) byl rakouský a český novinář a politik německé národnosti a židovského původu, na počátku 20. století sociálně demokratický poslanec Říšské rady, v meziválečném období diplomatický zástupce Albánie v Rakousku.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v haličské Bělé v židovské rodině. Od mládí byl aktivní v socialistickém hnutí. Působil jako redaktor dělnického tisku v Ústí nad Labem. Zde se seznámil se svou budoucí manželkou Emmy Freundlichovou (1878–1848[2]), dcerou bývalého starosty Ústí Köglera. Vzali se roku 1900 ve Skotsku a přestěhovali se do Šumperku. Oba manželé byli veřejně a politicky aktivní. Podíleli se na založení konzumního družstva. Leo vydával levicový list Volkswacht. Kvůli verbálním útokům na katolickou církev byl po tři týdny vězněn.[1]
Na počátku století se zapojil do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za německý volební obvod Morava 16. Usedl do poslanecké frakce Klub německých sociálních demokratů.[3] Profesně se uvádí jako šéfredaktor.[4]
Krátce po svém odchodu z Říšské rady se Leo Freundlich rozvedl s manželkou Emmy, která se pak trvale profilovala jako výrazná osobnost rakouského dělnického hnutí a družstevnictví. V letech 1911–1912 se Leo Freundlich ve Vídni zabýval obsáhle albánskou otázkou. Publikoval soubor analýz o albánském etniku a vyjadřoval se sympaticky k albánským národním aspiracím. Kniha Albaniens Golgatha z roku 1913 pak prezentovala útlak Albánců srbskými jednotkami během balkánské války.[1]
V meziválečném období působil Freundlich ve Vídni jako tiskový tajemník Albánie. Do této funkce si ho vybral Ahmet Zogu. Podílel se dokonce na neúspěšném výběru manželky pro albánského vládce a ve 30. letech lobboval za albánské obchodní zájmy ve střední Evropě. Do srpna roku 1938 žil ve Vídni, ale kvůli stupňující se rasové perzekuci přesídlil do Švýcarska, kde pracoval v albánském zastoupení u Společnosti národů v Ženevě. Zde zůstal i během světové války, kdy žil v chudých poměrech a finančně ho podporovaly jeho dvě dcery, které bydlely v New Yorku. Když se po válce v Albánii ujali moci komunisté, snažil se neúspěšně obrátit na náměstka předsedy vlády Koçi Xoxeho s přáním stát se albánským honorárním konzulem ve Vídni. Zemřel roku 1953 poblíž Ženevy.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d ELSIE, Robert. A Biographical Dictionary of Albanian History. [s.l.]: .B.Tauris, 2012. 480 s. Dostupné online. S. 155–156. (anglicky)
- ↑ KÜRBISCH, Friedrich G. Chronik der sudetendeutschen Sozialdemokratie, 1863-1938. Mnichov: Die Brücke, 1982. 144 s. Dostupné online. S. 96. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0020&page=101&size=45
