Lehnice
| Lehnice Legnica |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 51° 13′ s. š., 16° 10′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 108 m n. m. | ||
| časové pásmo: | SEČ/SELČ | ||
| stát: | |||
| vojvodství: | |||
|
Lehnice
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 56,29 km² | ||
| počet obyvatel: | 104 754 (2008) | ||
| hustota zalidnění: | 1861 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| starosta: | Tadeusz Krzakowski | ||
| oficiální web: | www.legnica.um.gov.pl | ||
| adresa obecního úřadu: | pl. Słowiański 8 59-220 Legnica |
||
| telefonní předvolba: | +48 076 | ||
| PSČ: | 59-200 až 59-220 | ||
Lehnice (polsky Legnica, německy Liegnitz) je město v jihozápadním Polsku, v Dolnoslezském vojvodství, na řece Kaczawa. Leží přibližně 60 kilometrů západně od Vratislavi. V roce 2008 měla Lehnice více než 104 754 obyvatel [1].
Obsah |
Historie [editovat]
Ve starověku se Lehnice nacházela na migračních stezkách keltských a germánských kmenů. Již Tacitus a Ptolemaios zmiňují město Lugidunum (odvozeno od Lugh), které je dnes spojováno s Lehnicí nebo Hlohovem. Po odchodu germánských kmenů do jižní Evropy se v oblasti usadili Slované a v 7. století je na území Lehnice doložena slovanská osada.
Od roku 990 byla Lehnice součástí polského státu. Jako město je Lehnice zmiňována od roku 1004. Vedla tudy důležitá obchodní stezka z Německa přes Vratislav a Krakov až do Kyjeva. Roku 1163 se Lehnice stala sídlem dolnoslezských vévodů. V roce 1241 v bitvě u Lehnice Mongolové porazili vojska knížete Jindřicha II. Pobožného. Roku 1248 se stalo rezidenčním městem lehnických knížat.
V roce 1329 se Lehnice stala součástí zemí Koruny české. Od roku 1742 bylo město součástí Pruska a poté Německa. Od roku 1945 je součástí Polska. Ve stejném roce téměř celé historické centrum bylo v rámci tzv. ohňů vítězství spáleno Rudou armádou (dosud nebyla Lehnice válkou vůbec poškozená). Poté na místě památkové zástavby byly postaveny panelové domy. Výsledkem toho je to, že dnes na starém městě stojí vedle sebe zároveň staré budovy (které nevyhořely, nebo byly obnoveny) a paneláky.