Legalizace
Legalizace je úřední ověření skutečnosti, že určitá osoba listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsala nebo podpis na listině uznala za vlastní. Pro ověření skutečnosti, že opis nebo kopie listiny se doslova shoduje s jejím originálem se používá vidimace. V případě, že je nutné listinu použít v zahraničí, pak se k jejímu ověření využívá superlegalizace.
Legalizací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených v listině ani jejich soulad s právními předpisy. Úřad za obsah listiny neodpovídá. Legalizace se na listině vyznačí ověřovací doložkou a otiskem úředního razítka.[1]
Provádějí ji notáři,[2] advokáti,[3] krajské úřady, obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst, úřady městských částí hlavního města Prahy, újezdní úřady, pošta, hospodářská komora,[4] konzulární a zastupitelské úřady České republiky v zahraničí[zdroj?] a kapitáni plavidel České republiky.[5]
Jiný význam [editovat]
Výraz se rovněž používá pro uznání něčeho (činnosti, existence) za právně přípustné prostřednictvím právního předpisu nebo rozhodnutí (odtud pak označení, že jde o věc legální).
Reference [editovat]
- ↑ § 10 odst. 2 a § 11 odst. 1 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování
- ↑ § 74 zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád
- ↑ § 25a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii
- ↑ § 3–5 zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování
- ↑ § 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 272/2000 Sb., o ověřování pravosti podpisu nebo shody opisu nebo kopie s listinou velitelem lodě
