Ledenec
 Ledenec | |
|---|---|
 Ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Tribus | Loteae |
| Rod | ledenec (Tetragonolobus) Scop., 1772 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Ledenec (Tetragonolobus) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to vytrvalé byliny se žlutými jednotlivými květy a trojčetnými listy, vyskytující se v počtu asi 7 druhů od Středomoří po Střední Asii. V České republice se vyskytuje jediný druh, ledenec přímořský. Podle posledních taxonomických poznatků by měl být rod Tetragonolobus zrušen a vřazen do rodu štírovník (Lotus).
Popis[editovat | editovat zdroj]
Ledence jsou vytrvalé byliny s plazivými oddenky. Listy jsou trojčetné, s celokrajnými lístky a volnými palisty. Květy jsou žluté, květenství jsou dlouze stopkatá, jednokvětá, případně dvoukvěté okolíky. Kalich je úzce zvonkovitý, souměrný. Tyčinek je 10 a jsou dvoubratré, 5 z nich je delších a pod prašníky lopatkovitě rozšířených, 5 je kratších a rozšířených jen mírně. Semeník obsahuje mnoho vajíček. Lusky jsou válcovité, čtyřkřídlé, pukající 2 švy.[1]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Ledence se vyskytují v počtu asi 7 druhů v Evropě, západní a střední Asii a severní Africe. Nejvíce druhů se vyskytuje ve Středomoří. V České republice roste jediný druh, ledenec přímořský.[1] Z celé Evropy je udáváno 6 druhů ledenců. Mimo široce rozšířeného ledence přímořského se téměř v celém Středomoří vyskytuje ledenec nachový (T. purpureus) a ledenec T. requienii, v Řecku a Itálii T. biflorus, v Řecku T. wiedemannii a na Sicílii T. conjugatus.[2]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
Ve fylogenetické studii z roku 2008 byl na základě rozboru nrITS sekvencí rod Tetragonolobus vřazen spolu s rodem Dorycnium (bílojetel) do rodu Lotus (štírovník), neboť rod Lotus se ukázal ve stávajícím pojetí parafyletický. Tyto změny však nejsou v botanické literatuře dosud vesměs akceptovány a tato taxonomická skupina na komplexní studii teprve čeká.[3][4]
Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]
Ledenec přímořský je jedovatý, obsahuje nebílkovinnou aminokyselinu kavananin, dále některé kumariny, např. skopoletin.[1]
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- Ledenec nachový (Tetragonolobus purpureus, syn. Lotus tetragonolobus)
- Ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus, syn. Lotus maritimus)
Význam[editovat | editovat zdroj]
Lusky a hlízy ledence nachového (Tetragonolobus purpureus) jsou jedlé.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ DEGTJAREVA, Galina V. et al. New data on nrITS phylogeny of Lotus (Leguminosae, Loteae). Wulfenia. Roč. 2008, čís. 15. Dostupné online.
- ↑ The Plant List [online]. Dostupné online.
- ↑ Legumes of the World [online]. Kew: Kew Royal Botanical Gardens [cit. 2015-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-11. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ledenec na Wikimedia Commons
