Ledebouria socialis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLedebouria socialis
alternativní popis obrázku chybí
Ledebouria socialis
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádchřestotvaré (Asparagales)
Čeleďchřestovité (Asparagaceae)
Rodledebourie (Ledebouria)
Binomické jméno
Ledebouria socialis
(Baker) Jessop, 1970
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ledebouria socialis je vytrvalá rostlina z čeledi chřestovité. Roste v suchých savanách v Kapské oblasti Jihoafrické republiky s četnými letními srážkami. Tento druh se vyznačuje malou zploštělou cibulkou, která slouží jako zásobárna vody během období delšího sucha. Poprvé byla popsána v roce 1870 Johnem Gilbertem Bakerem jako Scilla socialis. V roce 1970 byla přeřazena do rodu Ledebouria Johnem Peterm Jossopem.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Malá stálezelená rostlina rostoucí v hustém uskupení, kde dokáže přežít jako sukulenty.[1]

Cibule[editovat | editovat zdroj]

Cibule je kapkovitého tvaru, zelené až purpurové barvy s četnými zbytky staré suché cibule, která zabraňuje zbytečnému odparu vody. V průměru mají cibulky 2 až 4 cm.[2]

Listy[editovat | editovat zdroj]

Podlouhlé stříbrné masité listy s četnými zelenými skvrnami o délce asi 10 až 15 centimetrů a šířce 2 centimetry. Listy jsou zespodu tmavě fialové či tmavě modré.[3]

Pěstování ledebourie v květináči

Květy[editovat | editovat zdroj]

Kvete pravidelně na konci jara a v létě. Vytváří květenství s malými zvonkovitými květy. Každý květ má šest okvětních lístků světle zelené barvy s tmavě zeleným středovým pruhem. Blizna pestíku a nitky tyčinek mají fialovou či růžovou barvu. [4]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Ledebouria socialis je velice nenáročná rostlina, která se v našem květinářském sortimentu objeví málokdy. V ČR jí můžeme pěstovat jako pokojovou či přenosnou rostlinu, kdy při chladném přezimování (asi 10 °C) zatahuje do cibulky. Naše studené a vlhké zimy by venku nepřežila. Potřebuje slunečné nebo polostinné místo s dobrou propustnou zeminou a každý měsíc přihnojit hnojivem pro pokojové rostliny. Při přesazování je třeba dbát na to, aby polovina cibulky byla nad zemí. Při dobré péči každý rok vykvétá.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]