Ležky
| Ležky | |
|---|---|
 Celkový pohled na Ležky z Kapucínu | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Lubenec |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°7′26″ s. š., 13°21′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 75 (2021)[1] |
| Katastrální území | Ležky (3,04 km²) |
| PSČ | 439 83 |
| Počet domů | 46 (2011)[2] |
  Ležky | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 80837 |
| Kód k. ú. | 680834 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ležky jsou vesnice, část obce Lubenec v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 kilometru východně od Lubence. Vede tudy železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou a silnice I/6. Ležky jsou také název katastrálního území o rozloze 3,04 km².[3]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen buď z osobního jména ve významu ves Ležkovy rodiny, nebo ze spojení ves ležků (lhářů). V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Lescah (1057), de Lzek (1318), de Lezek (1395), Lessky (1396), z Ležek (1428), v Ležkách (1444), do Ležek (1474), při dvoře Lesskovwskym (1656), Leskau nebe Leschek (1787), Leschkau (1846) a Lešky nebo Leschkau (1854).[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1057 a nachází se v zakládací listině litoměřické kapituly. V období let 1316–1318 byla vesnice rozdělena na pět zemanských statků, ale v roce 1395 patřila pouze Mikešovi z Hedčan. Po Mikešově smrti před rokem 1454 zdědili Hedčany Tistové z Libštejna, ale nový majitel Ležek není znám. Mikeš nebo některý z jeho dědiců zde zřejmě postavili tvrz, která se připomíná v roce 1474 za Jana Chotka z Chotkova a v roce 1543, kdy ji Václav Chotek z Chotkova nechal zapsat do obnovených desk zemských.[5] Václav měl syny Jana, Jiřího a Zikmunda, kteří roku 1568 panství prodali Kateřině Herštejnské z Kolovrat. Kateřina Ležky převedla na manžela Jiříka Herštejnského z Velhartic, který je roku 1584 prodal Griseldě Švamberkové z Lobkovic. Od té doby byly až do roku 1651 součástí chyšského panství.[6]
Griseldin syn Bohuchval Berka z Dubé a Lipé se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl v letech 1620–1621 zkonfiskován veškerý majetek. V jeho soupisu se v Ležkách uvádí tvrz, poplužní dvůr a ovčín. Chyši koupil Jiří Vilém Michna z Vacínova[5] a od roku 1651 byly Ležky z jejího panství vyčleněny pro Zikmunda Norberta z Vacínova. Zikmund se však zadlužil a v odhadní listině se zdejší tvrz uvádí jako „přestavěna z bývalé věže“.[6] Panství potom do roku 1667 patřilo Petru Cetlovi z Lilienberka, po něm Wallisům a od roku 1756 Štampachům. Někdy v té doby přestaly být Ležky samostatným panstvím, a tvrz zanikla. Stávala zřejmě v areálu hospodářského dvora.[5]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 342 obyvatel (z toho 163 mužů), z nichž bylo 337 Němců a pět cizinců. Až na jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 360 obyvatel: dva Čechoslováky, 355 Němců a tři cizince. S výjimkou jednoho evangelíka všichni byli římskými katolíky.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 396 | 406 | 372 | 380 | 349 | 342 | 360 | 191 | 195 | 188 | 163 | 115 | 120 | 104 |
| Domy | 59 | 64 | 64 | 68 | 65 | 65 | 67 | 53 | 66 | 46 | 47 | 54 | 57 | 46 |
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kaple Panny Marie[11]
- Na kopci jeden kilometr východně od vesnice se nachází Kapucínské skály, přístupné po značce naučné stezky.
- V budově bývalého pivovaru bylo roku 2019 otevřeno soukromé muzeum Státní bezpečnosti.[12]
- Smírčí kříž
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Smírčí kříž u vsi -
Rybník s kopcem Kapucín v pozadí -
Kaple na návsi -
Příkop hradiště na kopci Kapucín -
Bývalý pivovar
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-01.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Ležky, s. 515–516.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Ležky – tvrz, s. 262.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Nepomyšle, s. 366.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-28]. Identifikátor záznamu 375836564 : Kaple Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ PELIKÁN, Aleš. Bývalý pivovar v Ústeckém kraji se proměnil v muzeum StB. Novinky.cz [online]. Borgis, 2019-07-16 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ležky na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Ležky na webu ČÚZK
