Lašovice (Kovářov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lašovice
pohled na ves
pohled na ves
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKovářov
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°33′14″ s. š., 14°14′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel76 (2021)[1]
Katastrální územíZahořany
PSČ399 01
Počet domů35 (2011)[2]
Lašovice
Lašovice
Další údaje
Kód části obce189863
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lašovice (německy Laschowitz) jsou vesnice, součást obce Kovářov. V roce 2011 zde trvale žilo 65 obyvatel.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka je z roku 1230,[4] ale uvádí se také rok 1352.[5] V roce 1370 zde stávaly vladycké dvorce.[4] Král Václav IV. ze své pravomoci ustanovil do vesnice roku 1379 místního faráře Václava, který zde sloužil až do své smrti a je na místním hřbitově pochovaný.[4] V 15. století na zdejší tvrzi sídlil Bohuslav z Lašovic. V 16. století byla tvrz i s dvorcem a pivovarem několikrát prodána, až se nakonec jejím majitelem stal Jan Jiří ze Švamberka a v roce 1604 přiřadil ves k orlickému panství. Tvrz postupně pustla, až v roce 1616 o ní nejsou již žádné zmínky.[4]

Během třicetileté války ves utrpěla nesmírné ztráty. Lašovickým krajem táhla Anhaltova vojska roku 1619. Utábořila se zde a vyčkávala, jaký bude další postup císařských vojsk. Hlavní směr pochodu vedl přes Kovářov, Lašovice na Krásnou Horu.[4] Další vojenskou pohromou pro ves byl rok 1645. Švédská vojska, pod vedením generála Lennarta Torstensona, přešla zamrzlou řeku Vltavu a táhla směrem k Sedlčanům.[6] V roce 1742 se tímto krajem přesouvala rakouská vojska od Orlíka nad Vltavou k Vysokému Chlumci.[6] Stejně tak, jako byly těmito útrapami postiženy Lašovice, stejně byly postiženy i nedaleké Zahořany. Obě vesnice se změnily z prosperujících na pouhé pozůstatky vsí.[6] Další ztráty postihly ves během morové rány v 1771–1772. V roce 1790 byly v vsi pouhé tři domy. Patent o zrušení nevolnictví 1781 pomohl vesnici oživit, ale další pohromou byly následné přesuny vojsk za francouzské války 1803–1813.[6]

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel zasvěcený Navštívení Panny Marie byl postaven v druhé polovině 13. století. Již v roce 1365 je tento kostel připomínaný jako kostel farní. Původní gotická klenba byla v 17. století nahrazena klenbou bez žeber. V roce 1546 po svolení od krále si mohli místní obyvatelé zvolit svého faráře. Ale podle soupisu víry z roku 1651 bylo v obci a v okolí velké množství nekatolíků a vyznavačů protestantského vyznání, kteří se sem uchýlili a z tohoto důvodu v roce 1623 zdejší fara zanikla. Do roku 1639 spravovali i kostel. Na místním hřbitově je valná část těchto evangelíků pohřbena. V roce 1937 byla vlevo v presbytáři objevena freska.[4] Na místě původní fary byla později postavena budova školy.[7] Nová budova fary byla postavena 1793 vedle kostela. Na budově kostela byly zavěšeny dva zvony. Ale během první světové války byl jeden ze zvonů zrekvírovaný. Po skončení války byly za finanční pomoci krajanů z Ameriky zakoupeny dva nové zvony. V roce 1924 byly všechny tři zvony slavnostně zavěšeny.[7]
  • Pomník obětem nacismu, který se nachází před budovou školy je vedený v Seznamu kulturních památek v okrese Písek
  • Kříž před vchodem na hřbitov nechal postavit místní farář Fejfar roku 1858. Na oválném štítku na kamenném podstavci je tento nápis: Dobročinností nábožného ducha osadníků Lašovické osady, a péčí duchovního pastíře Františka Weywary, byl tento sv. kříž postaven. L.P. 1858. Na dalším menším štítku u paty kříže, který je zdobený soškami andělíčků, je nápis Pochválen buď Ježíš Kristus.[8]
  • Kříž vpravo u vchodu do kostela má na svém štítku prostý nápis „Pokoj vám.“.[9]
  • Kamenný Synkův kříž v ohrádce se nachází na okraji vesnice u komunikace z Kovářova. Nechal jej postavit bývalý místní kostelník F. Synek. Trpěl nevyléčitelnou nemocí a tento kříž nechal postavit jako vzpomínku na své dva zemřelé syny. Jeden z nich padl na frontě v I. světové války v Rusku. Kříž byl postavený a vysvěcený v roce 1927.[10]
  • Holanův kříž se nachází u komunikace do Lašovek, u odbočky na Onen Svět. Kříž je z roku 1881. Spodní kamenný podstavec kříže je krásně zdobený a nese dataci. Na oválném štítku je nápis „Chvála Kristu“.[11]
  • Kožmínův kříž se nachází na soukromém pozemku majitelů. Na oválném štítku je mariagram a letopočet 1948.[12]
  • Hloucalův kříž se nachází u komunikace z vesnice směrem na nedaleké Jalovčí. Byl postavený rodinou Hloucalovou z Lašovek v roce 1919. V současnosti je poškozený a nachází se z něj pouze podstavec a pata kříže.[13]
  • Volfův kříž je kamenný a nachází se u cesty na rozhlednu Onen svět. Na kamenném soklu je nápis: V V 1880. Postavit jej nechal F. Volf z čp. 38 [14]
  • Dřevěný kříž Na Tušce se nachází v lese nad vesnicí. Byl postavený J. Fořtem z Onoho světa.[15]
  • Lumpusův kříž se nachází u komunikace na Kosobudy u odbočky na samotu proti obci Planá. Byl postavený roku 1858 panem Lumpusem z Plané.[16]
  • Čapkův kříž z roku 1867 se nachází ve vesnici, u komunikace směrem na Klučenice, před bývalou hospodou čp. 2. Byl postavený roku 1867 místním občanem panem Čapkem. Původně byl kříž mnohem vyšší, ale během vichřice byl poškozený. Poškozená horní část byla nastavena. Traktor, který se v těch místech otáčel, se postaral o další poškození. Byla uspořádaná sbírka na nové rameno kříže. Ta původní poškozená část byla zřejmě zazděná do zdi o dnes již bývalé hospody, která později také vyhořela.[17]
  • Hrob Karla Máši, Václava Junka a Aloise Laciny, kteří byli v roce 1951 popraveni a v roce 1965 rehabilitováni.[18][19]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1940 byla u Lašovic na hřebenu Hrbů postavena chata Onen svět, v roce 2001 k ní přibyla Langova rozhledna. Největší zásluhy o výstavbu chaty Onen svět má bývalý zasloužilý místopředseda Klubu českých turistů Jaroslav Janák, který se narodil 1889 v nedalekém Kovářově a zde v Lašovicích trávil své mládí.[20] Název Onen svět je odvozený od stejnojmenné samoty, kde se tajně kdysi ukrývali vyznavači protestantského hnutí.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel Navštívení Panny Marie od jihu
    Kostel Navštívení Panny Marie od jihu
  • Kříž u hřbitovní zdi
    Kříž u hřbitovní zdi
  • Pomník obětem nacismu
    Pomník obětem nacismu
  • Čapkův kříž na návsi
    Čapkův kříž na návsi
  • Obchod
    Obchod
  • Část návsi
    Část návsi
  • hostinec
    hostinec

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 191. 
  4. ↑ a b c d e f KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 109. [dále jen Kytka]. 
  5. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 226. 
  6. ↑ a b c d Kytka, str. 110
  7. ↑ a b "Kytka", str. 111
  8. ↑ ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 118. [dále jen Šimečková]. 
  9. ↑ Šimečková, str. 119
  10. ↑ Šimečková, str. 121
  11. ↑ Šimečková, str. 122
  12. ↑ Šimečková, str. 123
  13. ↑ Šimečková, str. 124
  14. ↑ Šimečková, str. 125
  15. ↑ Šimečková, str. 126
  16. ↑ Šimečková, str. 127
  17. ↑ Šimečková, str. 120
  18. ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2022-11-04]. Dostupné online. 
  19. ↑ Brutální vražda komunisty vystrašila celý kraj. Tři nevinní muži skončili na šibenici. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-02-14 [cit. 2022-11-04]. Dostupné online. 
  20. ↑ "Kytka", str. 112

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Obec Kovářov

Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lašovice_(Kovářov)&oldid=22670271“