NPO Lavočkina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

(Přesměrováno z Lavočkin)
Skočit na: Navigace, Hledání
FGUP „NPO Lavočkina“
Právní forma státní podnik
Založeno 1937
Sídlo Chimky, Rusko
Klíčoví lidé Georgij Maximovič Poliščuk, Konstantin Michajlovič Pičchadze
Průmysl strojírenství
Produkty kosmické sondy, umělé družice
Oficiální web http://www.laspace.ru/rus/index.php
ISIN [1]

NPO Lavočkina (rusky Федеральное государственное унитарное предприятие „Научно-производственное объединение им. С. А. Лавочкина“) je ruský, dříve sovětský výrobce kosmické techniky pojmenovaný po svém hlavním konstruktérovi Semjonovi Alexejeviči Lavočkinovi. . Základní produkcí společnosti jsou umělé družice a kosmické sondy různých typů. Společnost sídlí v Chimkách v Moskevské oblasti.

Obsah

[editovat] Historie společnosti

Továrna v Chimkách byla původně postavena s úkolem dodávat nábytek pro nový Palác sovětů. Po zrušení projektu paláce byl závod v dubnu 1937 přidělen Hlavní správě leteckého průmyslu pod číslem 301. Při továrně byla zřízena konstrukční kancelář (OKB-301, rusky Опытно-конструкторское бюро 301) v čele s Alexejem Alexejevičem Dubrovinem. Úkolem závodu bylo postavit sovětské verze francouzských letadel Caudron 690 a 713 podle zakoupené dokumentace. Koncem roku 1938 byl Dubrovin přeložen do Charkova a kancelář zůstala bez hlavního konstruktéra.[1]

V květnu 1939 byli do čela OKB-301 postaveni V. P. Gorbunov, S. A. Lavočkin a M. I. Gudkov s projektem budoucího stíhacího letadla LaGG-1, resp. LaGG-3. V čela trojice hlavních konstruktérů stál zprvu Gorbunov, ale brzy vůdčí roli převzal Lavočkin, koncem roku 1940 po přeložení Gorbunova a Gudkova zůstal jediným hlavním konstruktérem kanceláře.[1] V prosinci 1940 byla zahájena sériová výroba LaGG-3. Za druhé světové války byla letadla kanceláře La-5 a La-7 základem bojové síly sovětského stíhacího letectva.

Po válce konstrukční tým pokračoval v práci na vrtulových stíhačích La-9, La-180, La-11 a nově i proudových stíhacích letadlech La-150, -160, -15, -176, -190, -200, -250. Od začátku 50. let pracovala Lavočkinova kancelář na raketách země-vzduch B-300 protivzdušné obrany pro komplex PVO Berkut a raketách vzduch-vzduch G-300. Testy raket probíhaly na zkušební střelnici Kapustin Jar. Po počátečních obtížích byla roku 1953 zahájena sériová výroba.[2] Od roku 1954 se Lavočkinův tým věnoval práci na mezikontinentální nadzvukové křídlaté raketě Burja (rusky Буря).

V červnu 1960 Lavočkin zemřel, závod byl přejmenován na Strojírenský závod C. A. Lavočkina (rusky Машиностроительный завод им. С.А. Лавочкина). V letech 1962 - 1964 byl závod filiálkou Čelomějova OKB-52, tehdy pracoval na protilodních střelách Ametist.[3]

Roku 1965 se Koroljov rozhodl zbavit práce na kosmických sondách a družicích a soustředit se na pilotovanou kosmonautiku. Vývoj a výroba kosmických sond (programy Luna, Mars a Veněra) byly předány Lavočkincům. Od té doby se závod a konstrukční kancelář soustředila na výrobu kosmických sond a družic.

[editovat] Vedení společnosti

  • Alexej Alexejevič Dubrovin 1937 - konec 1938 hlavní konstruktér
  • V. P. Gorbunov, S. A. Lavočkin a M. I. Gudkov 1939 - 1940 hlavní konstruktéři
  • Semjon Alexejevič Lavočkin konec 1940 - červen 1960 hlavní (od 1956 generální) konstruktér
  • Georgij Nikolajevič Babakin 1965 - srpen 1971 hlavní konstruktér
  • A. P. Milovanov 1970 - 1987 ředitel
  • Sergej Sergejevič Krjukov 1971 - 1977 hlavní konstruktér
  • Vjačeslav Michajlovič Kovtuněnko 1977 - červenec 1995 hlavní (od 1987 generální) konstruktér, 1987 - červenec 1995 generální ředitel
  • Stanislav Danilovič Kulikov konec 1997 - generální konstruktér a generální ředitel
  • Konstantin Michajlovič Pičchadze září 2003 - leden 2005 generální konstruktér a generální ředitel
  • Georgij Maximovič Poliščuk leden 2005 - generální konstruktér a generální ředitel

[editovat] Produkce

[editovat] Rakety

[editovat] Kosmická technika

  • kosmické sondy - programy Luna (od Luny 9, včetně Lunochodů), Veněra (od Veněry 4), Mars, Vega, Fobos a další
  • urychlovací raketové stupně Fregat
  • družice (Prognoz, různé Kosmosy, Granat)

[editovat] Vyznamenání

  • Leninův řád (2. listopadu 1944)[4]
  • Řád rudého praporu práce (20. dubna 1956, 18. ledna 1971)[4]

[editovat] Reference

  1. ↑ a b ALEXEJEV, Semjon. ВВС России: люди и самолеты [online]. [Cit. 2009-02-12]. Kapitola Рождение КБ. Dostupné online. (rusky)
  2. ↑ МЕЛУА, А. И.. Энциклопедия "Космонавтика [online]. Sankt Petěrburg : ЦНИИ РТК, [cit. 2009-02-12]. Kapitola Лавочкин Семён Алексеевич. (rusky)
  3. ↑ НПО им. С.А.Лавочкина [online]. Chimky : [cit. 2009-02-14]. Kapitola История НПО им. С.А.Лавочкина. Dostupné online. (rusky)
  4. ↑ a b НПО им. С.А.Лавочкина [online]. Chimky : [cit. 2009-02-14]. Kapitola Ордена НПО им.С.А.Лавочкина. Dostupné online. (rusky)


Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/NPO_Lavo%C4%8Dkina“