Lassana Diarra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lassana Diarra
Lassana Diarra (2014)
Lassana Diarra (2014)
Osobní informace
Datum narození10. března 1985 (39 let)
Místo narozeníPaříž, Francie Francie
Výška173 cm
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
PoziceDefenzivní záložník
Mládežnické kluby



0000–2003
2003–2004
Francie Paris FC
Francie Nantes
Francie Le Mans
Francie Red Star
Francie Le Havre
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
2004–2005
2005–2007
2007–2008
2008–2009
2009–2012
2012–2013
2013–2014
2015–2017
2017
2018–2019
Francie Le Havre
Anglie Chelsea
Anglie Arsenal
Anglie Portsmouth
Španělsko Real Madrid
Rusko Anži Machačkala
Rusko Lokomotiv Moskva
Francie Marseille
Spojené arabské emiráty Al Jazira
Francie Paris Saint-Germain
02900(0)
01300(0)
00700(0)
02400(1)
08700(1)
01800(0)
01700(1)
03700(1)
00500(0)
01300(0)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2005–2006
2007–2016
Francie Francie U21
Francie Francie
01800(0)
03400(0)
Úspěchy
1. španělská fotbalová liga
Zlatá medaile 2011/2012 Real Madrid
Španělský superpohár
Zlatá medaile 2012 Real Madrid
1. francouzská fotbalová liga
Zlatá medaile 2017/2018 Paris Saint-Germain
Zlatá medaile 2018/2019 Paris Saint-Germain
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lassana "Lass" Diarra (* 10. března 1985 Paříž) je bývalý francouzský profesionální fotbalista. Nejčastěji nastupoval jako defenzivní záložník, ale občas i jako pravý obránce. Na této pozici nastupoval především za Chelsea a Portsmouth.

Jeho sestřenice Asta Diakiteová zemřela při teroristických útocích v Paříži v listopadu 2015.[1]

Klubová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Začátky[editovat | editovat zdroj]

Začátek kariéry neměl Diarra snadný. V mnoha klubech ho odmítli kvůli jeho postavě. FC Nantes jej odmítli z důvodu nízké postavy a nízké váhy. V Le Mans FC jej také nepřijali a Lassana uvažoval o konci kariéry,[2] ale nakonec se dostal do klubu Le Havre.

Le Havre[editovat | editovat zdroj]

V Le Havre AC začala jeho klubová kariéra. V tomto klubu se neuvěřitelně zlepšil a všiml si ho i trenér francouzské fotbalové reprezentace do 21 let, do níž se také dostal. Díky jeho formě se o něj začaly zajímat i velké kluby v čele s anglickou Chelsea, která v Diarrovi viděla nového Makélélého a nakonec jej za 1 mil. liber koupila.[3]

Chelsea[editovat | editovat zdroj]

V Chelsea se stal členem prvního mužstva, ale na hřiště se moc nedostával. První zápas si za Chelsea zahrál v Lize mistrů UEFA proti španělskému klubu Betis Sevilla. Začal si zvykat na pozici levého beka, ale poté byl přeřazen do rezervního týmu, kde se opět hodně zlepšil. Zazářil ve třetím kole FA Cupu proti Huddersfield Town a díky tomu se zlepšila jeho pověst mezi hráči, trenéry i mezi médii. Na konci sezony si zahrál v Premier League dva kompletní zápasy, proti Blackburnu a proti Newcastlu. Stal sem nejlepším mladým hráčem Chelsea sezony 2005/06. Z důvodu zranění na postech obránců hrál často, v sezoně 2006/07 na pozici pravého obránce. Ve finále Carling Cupu se podílel na výhře Chelsea nad Arsenalem, který se o Diarru začal zajímat a nakonec ho koupil.

Arsenal[editovat | editovat zdroj]

31. srpna 2007 (konec přestupového období), podepsal Diarra smlouvu s Arsenal FC. Dostal číslo 8, uvolněné po odchodu Freddieho Ljungberga. Diarra po odchodu do Arsenalu řekl, že se na do tohoto klubu ze severního Londýna přestěhoval hlavně kvůli Arsène Wengerovi a kvůli stylu hry, kterým Arsenal hraje.[zdroj?]

Debut si odbyl v zápase Ligy mistrů UEFA proti Sevilla FC.[kdy?] Svůj první celý zápas si zahrál v Carling Cupu proti Newcastlu a v Premier League poprvé nastoupil proti Aston Ville.[kdy?]

Diarrovi se v Arsenalu přestalo líbit, protože si skoro nezahrál. Proto po pěti měsících v Arsenalu přestoupil 17. ledna 2008 do Portsmouthu za 5,5 mil. liber.[4][5][6]

Portsmouth[editovat | editovat zdroj]

V Portsmouth dostal číslo dresu 6. Přiznal že odešel do Portsmouthu, aby se dostal do výběru francouzské reprezentace na EURO 2008. Svůj první zápas si zahrál proti Derby County a pomohl k výhře 3:1.[7] Za Portsmouth poprvé skóroval v zápase FA Cupu proti Plymouth Argyle FC.[8] O dva týdny pozdějš skóroval v Premier League proti Boltonu.[9] Diarra v žádném zápase FA Cupu nechyběl ani minutu a výrazně tak pomohl Portsmouthu k zisku nejstarší fotbalové trofeje na světě, tedy poháru FA Cup. Na konci sezony byl nominován na EURO 2008. Na začátku nové sezony neproměnil v penaltovém rozstřelu v zápase Community Shield proti Manchesteru United penaltu a Manchester United nakonec triumfoval. 18. září 2008 vstřelil svou první branku v zápase Poháru UEFA proti Vitória Guimaraes.[10] Svou první červenou kartu v Premier League dostal v zápase proti Tottenhamu (po dvou žlutých kartách v utkání). V polovině prosince 2008 přijalo vedení Portsmouthu nabídku Realu Madrid a Diarra se stěhoval do Realu za 20 mil. eur.[11]

Real Madrid[editovat | editovat zdroj]

V Realu nastupoval v domácích soutěžích s číslem 6 a v Lize mistrů UEFA nastupoval s číslem 39. Na svém dresu měl napsáno "Lass", aby se nepletl s jeho spoluhráčem Mahamadou Diarrou.

Z počátku nebyl Lass mezi náročnými fanoušky Realu příliš oblíbený, ale během pár měsíců si na něj zvykli a získal si jejich přízeň.

V sezoně 2009/10 dostal Lass číslo 10 po Wesley Sneijderovi, který odešel do Interu Milán. Číslo 6 dostal uzdravený Mahamadou Diarra. Poprvé za Real skóroval v zahajovacím zápase sezony španělské La Ligy 2009/10 proti Deportivo de La Coruña, které Real porazil 3:2.

Reprezentační kariéra[editovat | editovat zdroj]

Mládežnické reprezentace[editovat | editovat zdroj]

V reprezentaci do 21 let nastoupil osmnáctkrát. Nejvíce se mu povedl kvalifikační zápas o účast na Mistrovství Evropy ve fotbale hráčů do 21 let proti Anglii v listopadu 2005. Za stavu 2:2 v nastaveném čase vybojoval penaltu, kterou jeho spoluhráč Jimmy Briand proměnil a Francie se kvalifikovala.

S reprezentací do 21 let se zúčastnil také Mistrovství Evropy U21 2006Portugalsku. V základní skupině A porazila Francie postupně Portugalsko 1:0[12], Německo 3:0[13] a Srbsko a Černou Horu 2:0[14]. S 9 body postoupila z prvního místa do semifinále. V semifinále byla Francie vyřazena Nizozemskem 2:3 po prodloužení.[15] Diarra nastoupil v základní sestavě proti Německu a Srbsku a Černé Hoře.

A-mužstvo[editovat | editovat zdroj]

Diarra debutoval v A-týmu Francie 24. 3. 2007 v Kaunasu pod trenérem Raymondem Domenechem v kvalifikačním zápase o EURO 2008 proti týmu Litvy (výhra 1:0). Následně byl nominován na přátelské utkání proti Rakousku a později se díky svým vyrovnaným výkonům se dostal na soupisku na EURO 2008. Francie se však nedostala ze základní skupiny, což bylo v zemi považováno za neúspěch, Diarra na turnaji nezasáhl do žádného zápasu.[16]

Diarra byl nominován na Mistrovství světa 2010, ale kvůli zranění se turnaje nezúčastnil.

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

(k 19. březnu 2011)[17]
Klub Sezona Liga Pohár Evropské poháry Celkem
Starty Góly Asistence Starty Góly Asistence Starty Góly Asistence Starty Góly Asistence
Le Havre 2003–04 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
2004–05 29 0 0 0 0 0 0 0 0 29 0 0
Celkem 29 0 0 0 0 0 0 0 0 29 0 0
Chelsea 2005–06 3 0 0 2 0 0 2 0 0 7 0 0
2006–07 10 0 0 8 0 0 5 0 1 23 0 1
Celkem 13 0 0 10 0 0 7 0 1 30 0 1
Arsenal 2007–08 7 0 0 3 0 0 3 0 0 13 0 0
Celkem 7 0 0 3 0 0 3 0 0 13 0 0
Portsmouth 2007–08 12 1 0 5 1 0 0 0 0 17 2 0
2008–09 12 0 0 1 0 0 2 1 0 15 1 0
Celkem 24 1 0 6 1 0 2 1 0 33 3 0
Real Madrid 2008–09 19 0 3 0 0 0 2 0 0 21 0 3
2009–10 23 1 1 1 0 0 6 0 0 30 1 1
2010–11 21 0 2 3 0 1 7 0 1 31 0 4
Celkem 63 1 6 4 0 1 15 0 1 82 1 8
Celkem za kariéru 136 2 6 23 1 1 27 1 2 187 4 9
Zápasy Lassany Diarry v A-týmu francouzské reprezentace [16]
Rok Zápasy Góly
2007 9 0
2008 7 0
2009 10 0
2010 2 0
2011 0 0
2012 0 0
2013 0 0
2014 0 0
2015 2 0
Celkem 30 0
Platí k 15. 11. 2015

Úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Klubové[editovat | editovat zdroj]

  • Portsmouth FC

Individuální[editovat | editovat zdroj]

  • Mladý hráč Chelsea roku : 2005/06
  • Tým roku Ligue 1 podle UNFP – 2015/16[18]
  • Hráč měsíce Ligue 1 podle UNFP – září 2015[19]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://sport.sme.sk/c/8072716/pri-utokoch-zomrela-aj-sesternica-francuzskeho-reprezentanta.html
  2. C. Colino. Xabi saca el balón y yo hago más la guerra [online]. Diario AS, 02/01/2010 [cit. 2010-01-05]. Dostupné online. (spanish) 
  3. Přestup do Chelsea, chelseafc.com (anglicky)
  4. Francouzský záložník odchází z Arsenalu na jih [online]. Arsenal.com, 2008-01-17 [cit. 2011-03-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-18. (anglicky) 
  5. Diarra přijal nabídku Portsmouth. www.skysports.com. Sky Sports, 2008-01-17. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Backtracking Diarra commits to Portsmouth. www.timesonline.co.uk. London: The Times, 2008-01-18. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Portsmouth 3-1 Derby County. news.bbc.co.uk. BBC, 2008-01-19. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Portsmouth 2-1 Plymouth. news.bbc.co.uk. BBC, 2008-01-26. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Bolton 0-1 Portsmouth. news.bbc.co.uk. BBC, 2008-02-09. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Portsmouth 2-0 Guimaraes. news.bbc.co.uk. BBC, 2008-09-18. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Přestup Diarry do Realu Madrid. news.bbc.co.uk. BBC, 22. září 2008. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Portugal - France 0:1[nedostupný zdroj], FIFA.com, cit. 15. 4. 2013 (anglicky)
  13. France - Germany 3:0[nedostupný zdroj], FIFA.com, cit. 15. 4. 2013 (anglicky)
  14. France - Serbia and Montenegro 2:0[nedostupný zdroj], FIFA.com, cit. 15. 4. 2013 (anglicky)
  15. France - Netherlands 2:3[nedostupný zdroj], FIFA.com, cit. 15. 4. 2013 (anglicky)
  16. a b Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu, eu-football.info (anglicky)
  17. History Archivováno 18. 10. 2007 na Wayback Machine., soccernet.espn.go.com
  18. Le palmarès complet des Trophées UNFP. SOFOOT.com [online]. 2016-05-08 [cit. 2021-12-30]. Dostupné online. (francouzsky) 
  19. Palmarès. tropheesunfp.com [online]. UNFP [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]