Laskavec ohnutý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Laskavec ohnutý

Kvetoucí laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus)
Kvetoucí laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: hvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleď: laskavcovité (Amaranthaceae)
Rod: laskavec (Amaranthus)
Binomické jméno
Amaranthus retroflexus
L., 1753

Laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus) je jednoletá bylina z čeledi laskavcovité. Je také známa pod jménem laskavec srstnatý nebo blít uherský.[1]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Je to šedá, žlutozelená až někdy slabě načervenalá pozdně jarní bylina vysoká až 100 cm. Lodyha je přímá, jednoduchá nebo větvená, poněkud rozbrázděná, hustě a krátce chlupatá. Lodyžní listy jsou kosníkové až vejčité, po obou stranách zúžené, na konci tupé až zašpičatělé, s huňatými řapíky, po obvodu bývají zvlněné. V noci se listy vztyčují. Kořen je krátký kulovitý do 15 cm délky, jeho bohaté kořenové vlášení prorůstá do hloubky okolo 1 metru.

Květy v klubíčkách vytvářejí zelenavý až žlutavý hustý lichoklas s postranními větévkami. Listence (3 až 6 cm) jsou dvojnásobně dlouhé než okvětí. Tyčinek bývá pět, stejně jako okvětních lístků. Květy jsou malé, jednodomé. U samčích květu jsou okvětí prodloužená, kopinatá, na vrcholu uťatá nebo vykrojená, u samičích prodloužená, čárkovitá, delší než plod. Kvete od června do října. Je to rostlina větrosnubná, hmyz ji nenavštěvuje.

Plodem je svraštělá tobolka elipsoidního tvaru s víčkem. Semena jsou lesklá, hnědočerná až černá, čočkovitá, plochá, okrouhlá, asi 1 mm v průměru. Na bázi semene je patrný konec kořínku a kolem obvodu zakřivený zárodek. Pod kořínkem je drobný, nenápadný pupek semenný. Statná rostlina může vyprodukovat za rok až 5000 semen.

Přírodní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Roste hlavně na sušších a ruderálních stanovištích a v jejich okolích. S oblibou také osídluje zahrady, pole s okopaninami a komposty. Roste podél cest a železničních tratí i na dvorech zemědělských a průmyslových objektů. Zvláště statně roste na kypřených a dobře hnojených půdách, snáší i mírné zasolení. Je teplomilná, vzrostlé rostlině nevadí dlouhá období sucha. V chladných podhůřích se málo vyskytuje.

Detaily laskavce ohnutého (Amaranthus retroflexus)

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Laskavec ohnutý pochází ze Střední Ameriky a východních oblastí Severní Ameriky a postupně byla zavlečen do celého severního mírného pásma. K nám mohl být postupně přivezen např. s obilím a olejninami nebo bavlnou.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Je to jednoletá rostlina rozmnožující se výhradně semeny. Ta obvykle po dozrání vypadnou na půdu nebo se při sklizni dostanou mezi jiná semena, do kompostu nebo statkového hnoje. Mnohdy vydrží na uschlých rostlinách i přes zimu. Roznášejí je také přívaly vody nebo silný vítr. Klíčivost si udrží v suchém prostředí asi 3 a v půdě 5 let. Semena po dozrání již ten rok neklíčí, vyklíčí až na jaře.

Mají dvě období klíčení. Nejdříve z jara při teplotách okolo 22 °C vyklíčí semena přikryta půdou, později při teplotách okolo 27 °C vyklíčí i semena ležící na povrchu. Semena jsou kryta silným osemením, nedozralá semena nemají osemení tak silná a proto klíčí lépe než vyzrálá. Osemení je propustné pro vodu ale brzdí výměnu plynů, která se zlepšuje při vyšších teplotách nebo při střídání nižších a vyšších teplot. Semenáčky mají zprvu červenavý nádech a bývají dosti dlouho neduživé, ale tehdy se jím vyvíjí kořenový systém. V této fázi potřebují ke zdárnému růstu hodně světla, jinak zakrní. Později začnou listy rychle růst a okolní vegetací brzy předhoní a zastíní.

Využití[editovat | editovat zdroj]

V našich přírodních podmínkách je tato rostlina jednoznačně klasifikována jako úporný plevel, svým množství semen dokáže v krátké době zaplevelit veliké oblasti. Nejvíce se vyskytuje v okopaninách, kde se semenáčky začínají objevovat pozdě, až po ukončení jarních prací. Často vyrůstá i na strništích, tam do podzimu ještě přináší mnoho semen i jako nepatrná rostlinka s několika listy.

Laskavec ohnutý, stejně jako většina laskavců, má výživnou hodnotu, obsahuje hodně sacharidů i bílkovin. Z mladých rostlinek lze připravovat saláty nebo je upravovat jako špenát, starší rostliny již mají v listech hodně dusitanů. Semena se mohou použít jako krmivo pro drůbež, starší rostliny lze silážovat.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. florius.cz

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Praha : Nakladatelství čsl. akademie věd, 1956. 375 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu