Lanový most (Jižní spojka)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lanový most
Základní údaje
KontinentEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajHlavní město Praha
MěstoPraha
Číslo mostuY-529
KomunikaceMěstský okruh
Přesželezniční trať Praha – České Budějovice
Otevřen1993
Souřadnice50°3′45″ s. š., 14°30′43″ v. d.
Parametry
Typzavěšený most
Max. rozpětí101 m
Mapa
Map
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Praha, Strašnice: most na Jižní spojce

Lanový most je ustálené a vžité, avšak neoficiální pojmenování zavěšeného silničního mostu dálničního typu, který je součástí Jižní spojky na Městském okruhu v Praze a převádí provoz přes železniční trať Praha - České Budějovice a železniční dopravnu Praha-Vršovice čekací koleje, sleduje okraj sídliště Skalka (ulice Přetlucká a Dolínecká). Katastrálně patří z větší části do Strašnic (část nad železničními tratěmi a severně od nich), částečně do Záběhlic (západní část, tj. jižně od železničních tratí). Nepojmenovaný most má v dokumentaci správce označení Y529-SDO-ČSD přes Mitas,[1] v analýze TSK z roku 2016 je označován Y529 – most na Jižní Spojce přes seřaďovací nádraží Praha-Vršovice (lanový most).[2] V centrální evidenci mostů BMS je kód uváděn se spojovníkem a s číselnou příponou značící, že jde o společný most pro oba směry (Y-529..3), v kolonce „název“ je uveden text „SDO – závěs. přes CD. Mitas“ a v kolonce „místní název“ je text „Lanový most“.[3]

Historie a dopravní význam[editovat | editovat zdroj]

Most projektovali Jiří Stráský, Ilja Hustý, Slavomír Kolčava a další v letech 1991–1993. Začal být budován v roce 1996 a zprovozněn byl v prosinci 1997[4] jako poslední budovaný úsek Jižní spojky, jejíž úsek ze Spořilova na Zahradní Město byl zprovozněn již koncem 80. let 20. století.

Na východní straně mostu má v budoucnu ostře k severozápadu pokračovat Městský okruh, zatímco nynější pokračování je již součástí Štěrboholské radiály. Mezi lety 2006 a 2012 byl v oblasti budoucí mimoúrovňové křižovatky přeložen jízdní pás ve směru do Štěrbohol na jižní stranu budoucí křižovatky, původně vedly oba jižní pásy souběžně.

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Není oficiálně pojmenovaný. Odbornými organizacemi (například provozujícími radary sledující provoz) i motoristickými publicisty bývá často v praxi označován jako Lanový most.[5] V minulosti byl označován i jako „most přes seřaďovací nádraží Vršovice“, podle ČTK je v dokumentaci Technické správy komunikací označován „Y529 – SDO – ČSD přes Mitas“,[1] v analýze TSK z roku 2016 je označován Y529 – most na Jižní Spojce přes seřaďovací nádraží Praha-Vršovice (lanový most).[2] Zkratka SDO znamená střední dopravní okruh, zkratka ČSD provozovatele železniční dráhy v době projektování mostu.[2] Kód složený z písmene a trojciferného čísla mají i pojmenované mosty, například Karlův most má označení V015, Nuselský most X676 apod. Písmeno v označení je částečně významové (V pro mosty přes Vltavu, B pro mosty přes Botič, R pro mosty přes Rokytku, D pro mosty přes Dalejský potok, M přes Motolský potok, S přes Šárecký potok, P pro podchody, K přes Kunratický potok; zdá se, že Y je určeno pro mosty přes železniční tratě a X pro ostatní mosty). Slovní označení za kódem mostu nemá u nepojmenovaných mostů ustálený charakter vlastního jména, ale používá se jako popisné označení, jehož podoba není pevně ustálená.

25. října 2016 se místopisná komise Rady hl. m. Prahy usnesla, že „nepodpoří návrh na pojmenování „lanového mostu“, protože by tím byl narušen názvoslovný systém. Mosty tohoto typu (překračující pozemní silniční komunikace nebo železniční tratě) nejsou na celém území Prahy pojmenovány.“ V zápise z jednání není uvedeno, kdo pojmenování navrhoval, ani jaký název nebo jaké názvy byly navrhovány.[6] 17. března 2019 projednávala místopisná komise Rady hl. m. Prahy návrh občana, aby most byl oficiálně pojmenován názvem Lanový most. Podle zápisu v diskusi komise převládaly názory spíše negativní a podle pana Milana Maruštíka (ANO 2011) chybí kritérium, podle kterého by bylo možno účelně stanovit, které mosty pojmenovat a které nikoliv, protože dosud se (podle něj?) pojmenovávaly zpravidla pouze mosty přes Vltavu. V této fázi byla podle zápisu diskuse přerušena a s tím, že se k problému komise ještě vrátí. Do července 2019 se však v zápisech z jednání téma již znovu neobjevilo.[7] Technická správa komunikací hl. m. Prahy spustila 30. července 2019 na svém facebookovém a twitterovém účtu anketu, v niž nechala členy těchto sociálních sítí hlasovat o tom, zda preferují název Lanový most, nebo název Vršovický most.[1] V obdobné anketě u článku webových Lidových novin drtivě vítězil název Lanový most se zhruba desetinásobným počtem hlasů oproti druhému návrhu,[1] podobný poměr hlasů byl v anketě na iDnes.cz.[8] V anketě TSK se na Facebooku 85 % a na Twitteru 87 % z celkem 967 hlasujících vyslovilo pro název Lanový most, necelých 15 procent pro jediný hlasovatelný alternativní návrh, Vršovický most. Za nejoriginálnější návrh v diskusi mluvčí TSK označila pojmenování Lannův most po průmyslníkovi a staviteli Vojtěchu Lannovi, jinak se v diskusi, spíše žertem, objevovaly též názvy jako Kolonový most, Zipový most, Záběhlík, Krajánek aj. TSK oznámila, že návrh přejmenování na Lanový most předloží místopisné komisi magistrátu (míněna zřejmě místopisná komise rady města).[9][10][11] Místopisná komise Rady hl. m. Prahy se na svém jednání 23. října 2019 usnesla, že v souladu s analogickým řešením obdobných orientačních situací komise návrh na pojmenování nepodporuje. Ing. Libor Šíma, člen komise a ředitel odboru dopravy MHMP, upozornil komisi, že lanový most je sice významnou součástí Jižní spojky, ale jeho pojmenování by orientační situaci spíše zkomplikovalo.[12] Rozhodnutí místopisné komise z října 2019 si ČTK a média všimly v březnu 2020, kdy o něm ovšem psaly jako o listopadovém rozhodnutí.[13][14][15][16]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Technicky jde o zavěšený most, nikoliv o visutý most. Z mohutného pylonu, který se tyčí uprostřed mostu, vybíhá do stran dvakrát čtrnáct dvojic ocelových lan, na nichž je zavěšena mostovka. Celková délka přemostění je 400,4 metru, z toho zavěšené pole měří 192,4 m. [4] Most je významnou pohledovou dominantou.

Most tvoří spojitý komůrkový trám ze segmentů o 9 polích s celkovou délkou přemostění 391,8 m, z toho část konstrukce v délce 192,6 m (7. až 9. pole) je zavěšena na ocelobetonovém pylonu. Po mostní konstrukci jsou vedeny oba dopravní směry.[17][2]

Most podobné konstrukce (označovaný jako „harfový“), budovaný o 6–7 let dříve, převádí silnici I/19 přes rybník Jordán v Táboře.[18]

Stav a údržba[editovat | editovat zdroj]

Dne 11. srpna 2008 zjistili pracovníci Technické správy komunikací hl. m. Prahy při opravě mostu u jeho východního konce v jízdním pásu pro směr ke Štěrboholům propad posledního příčného nosníku mostovky o 5 centimetrů. Pod vlivem nedávného železničního neštěstí ve Studénce byla okamžitě přijata bezpečnostní opatření: nejen že byl most zafixován, ale ve směru do Štěrbohol byl na most zakázán vjezd vozidlům těžším než 6 tun a pro ostatní vozidla byla rychlost omezena na 30 km/h, pod mostem byla omezena rychlost vlaků na trati 221 na 30 km/h a byla uzavřena ulička Dolínecká. Kamionová doprava byla odkloněna Švehlovou a Průmyslovou ulicí, které zahltila, autobusová doprava ve Švehlově ulici byla převedena na zvýšený tramvajový pás.[19][20][18][21] Oprava mostu byla dokončena v březnu 2009.[22] Došlo k opravě havarovaného koncového příčníku na jihozápadní opěře, selhání kotevních prvků říms a bezpečnostního záchytného systému.[2][17]

V roce 2009 byly provedeny provedeny nové římsy se zvýšenými protihlukovými stěnami a změněn systém odvodnění mostu.[2][17]

V závěru roku 2010 bylo v konceptu dokončeno vyhodnocení tuhosti koncových oblastí nosné konstrukce a funkce ložisek na pilířích mostu, které se v důsledku mimořádného excentrického namáhání kamionovou dopravou dostaly mimo optimální účinnou pracovní polohu. Výměna ložisek a realizace opatření ke zvýšení tuhosti koncových oblastí nosné konstrukce byly dokončeny v roce 2012. Na vozovkách v pravých jízdních pruzích docházelo k rozpadu jejich ložné vrstvy s opakovanými vznikem deformací a výtluků.[2][17]

V analýze z března 2016 byl jeho stav klasifikován na sedmistupňové škále podle ČSN 73 6221 stupněm III – dobrý.[2]

Dva dny po pádu Trojské lávky (2. 12. 2017) náměstek primátorky Petr Dolínek oznámil, že Praha nechá zkontrolovat lanový most na Jižní spojce, který byl také ve špatném stavu, s tím, že možná na něj bude zakázán vjezd vozidlům nad 12 tun. Souběžně měly být zkontrolovány i všechny další pražské mosty a lávky, z toho 110 mostů prioritně.[23]

V září 2018 byla zveřejněna zpráva, že most i přes údržbu vykazuje známky kroucení nosné konstrukce a že TSK hl. m. Prahy do měsíce vypíše zakázku na jeho diagnostiku. Kompletní diagnostika měla za úkol odhalit slabá místa stavby, vliv počasí na chování konstrukce a také vytvořit model nosnosti. Podle odhadu měla vyjít jednorázová diagnostika na 6 milionů Kč, další půlmilión korun ročně pak průběžný monitogring.[24] O víkendech 20.–21. července a 3.–4. srpna 2019 byl most uzavřen kvůli diagnostice a zátěžovým zkouškám. Diagnostiku prováděla společnost INSET. Byla zaměřena hlavně na předpínací kabely nosné konstrukce a napětí v betonových vzpěrách. Byly využity snímače vibrací, náklonů či magnetoelasticity a tenzometry k pozorování trhlin ve vzpěrách a táhlech. Výsledky mají být hotové v únoru 2020 a podle nich má být určen další postup při běžné údržbě, případně mohou posloužit jako podklad pro rekonstrukci.[25]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu. Přidejte prosím doplňující informace a upravte je do podoby standardních citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ a b c d Praha hledá nové jméno pro lanový most na Jižní spojce. Oficiální název zní Y529 – SDO – ČSD přes Mitas, Lidovky.cz, 30. 7. 2019, ČTK
  2. ↑ a b c d e f g h Usnesení Rady hl. m. Prahy č. 826 z 12. 4. 2016 k analýze stavu mostů ve správě Technické správy komunikací hl.m. Prahy, příloha č. 1: Analýza stavu pražských mostů ve správě TSK hl. m. Prahy a jejich priority (aktualizace březen 2016), Technická správa komunikací hl. m. Prahy, zpracovali Antonín Semecký, Stanislav Šebesta, Jiří Sládek, Karel Rezek
  3. ↑ BMS, Bridge Management System, veřejné rozhraní, Ředitelství silnic a dálnic ČR
  4. ↑ a b Lanový most vydržel pouhých jedenáct let, Lidovky.cz, 19. 8. 2008
  5. ↑ např. http://doprava.praha-mesto.cz/default.aspx?ido=7918&sh=161048187 Archivováno 16. 3. 2007 na Wayback Machine., http://www.autorevue.cz/default.aspx?section=17&server=1&article=10074 a další
  6. ↑ Zápis z jednání Místopisné komise Rady HMP, které se konalo dne 25. 10. 2016 v 15.00 hodin, v budově Nové radnice, 1. 11. 2016, bod 7
  7. ↑ Zápis z jednání Místopisné komise Rady HMP ze dne 13. 3. 2019
  8. ↑ Silničáři hledají jméno pro lanový most, to vžité mu možná nakonec zůstane, iDnes.cz, 30. 7. 2019, rsr
  9. ↑ Kolonový, Vršovický či Záběhlík? Pražané v anketě mostu vybrali zažitý název, Pražský deník, 7. 8. 2019
  10. ↑ Most na Jižní spojce dostane jméno Lanový, v anketě vyhrál zažitý název, iDnes.cz, 6. 8. 2019, rsr
  11. ↑ Pražané chtějí psát lanový most s velkým L, Technická správa komunikací hl. m. Prahy, 6. 8. 2019
  12. ↑ Zápis z jednání Místopisné komise Rady HMP ze dne 23. 10. 2019
  13. ↑ Lanový most nebude, přemostění dál ponese název Y529-SDO-ČSD přes Mitas, Novinky.cz, 11. 3. 2020, Novinky, ČTK
  14. ↑ Lanový most se bude dál jmenovat Y529-SDO-ČSD, Praha ho odmítla přejmenovat, iDnes.cz, 11. 3. 2020, ČTK, rsr
  15. ↑ Most na Jižní spojce nedostane úřední název Lanový, komplikovalo by to prý orientaci, Zdopravy.cz, 11. 3. 2020, ČTK
  16. ↑ Lanový most na Jižní spojce se nebude přejmenovávat: Zůstane mu složitý název pro lepší orientaci, Blesk.cz, 11. 3. 2020
  17. ↑ a b c d Y529 – most na Jižní Spojce přes seřaďovací nádraží Praha-Vršovice (lanový most), Stav mostů v Praze, analýza v mapě Mapotic
  18. ↑ a b Petr Švec: Kamiony dusí Hostivař, MF Dnes, 13. 8. 2008, příloha Praha, str. B1
  19. ↑ Náklaďáky nesmí přes Lanový most na pražské Jižní spojce, protože poklesl, idnes.cz, 11. 8. 2008, Čeněk Třeček, ČTK
  20. ↑ Petr Švec, Aleš Berný: Pražský lanový most vydržel jen jedenáct let. Doprava kolabuje, idnes.cz, 13. 8. 2008
  21. ↑ Petr Švec, Aleš Berný: Most vydržel jen jedenáct let, MF Dnes, 13. 8. 2008, příloha Praha, str. B3
  22. ↑ Opravy na Jižní spojce končí, z lanového mostu mizí bariéry, idnes.cz, 18. 3. 2009, Petr Švec, MF DNES
  23. ↑ Praha posílá techniky zkontrolovat lanový most na Jižní spojce. Prioritně prohlédnou i 110 dalších, Aktuálně.cz, 4. 12. 2017, ČTK
  24. ↑ Praha nechá zkontrolovat lanový most na Jižní spojce. Jeho konstrukce se kroutí, E15, 17. 9. 2018, ČTK
  25. ↑ Praha na dva víkendy zcela uzavře lanový most na Jižní spojce, čekají se komplikace, Aktuálně.cz, 18. 7. 2019

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lanový_most_(Jižní_spojka)&oldid=23068830“