Lagrangeova věta o čtyřech čtvercích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Lagrangeova věta o čtyřech čtvercích je tvrzení z oboru teorie čísel, které říká, že každé přirozené číslo lze zapsat jako součet čtyř čtverců. Tedy pro každé přirozené n existují taková celá čísla a, b, c a d, že:

n=a^2+b^2+c^2+d^2

Větu dokázal Joseph Louis Lagrange v roce 1770.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se věta objevuje v Diofantově Aritmetice, která byla později v roce 1621 přeložena do latiny Bachetem. V roce 1798 Adrien-Marie Legendre větu vylepšil tvrzením, že přirozená čísla mohou být vyjádřena jako součet tří čtverců tehdy a jen tehdy, mohou-li být vyjádřena jako 4^k(8m+7). Jeho důkaz byl ovšem neúplný a teprve později byl opraven Gaussem.

Existují dva obecnější významné problémy, jichž je Lagrangeova věta o čtyřech čtvercích speciálním případem. Jednak se jedná o o Fermatovu větu o n-úhelníkových číslech, která se týká vyjadřování přirozených čísel pomocí n-úhelníkových, jednak se jedná o Waringův problém, který se týká vyjadřováním přirozených čísel pomocí mocnin stejného exponentu.

Algoritmus[editovat | editovat zdroj]

Michael O. Rabin a Jeffrey Shallit nalezli pravděpodobnostní polynomiální algoritmus, který k danému číslu najde jeho vyjádření čtyřmi čtverci s očekávanou složitostí 
O(\log n).[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lagrange's four-square theorem na anglické Wikipedii.

  1. RABIN, Michael Ozer; SHALLIT, Jeffrey. Randomized Algorithms in Number Theory. Communications on Pure and Applied Mathematics. 1986, roč. 39, čís. S1, s. S239–S256. DOI:10.1002/cpa.3160390713.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLAZAR, Martin. Kaleidoskop teorie čísel - kapitola 3 (diofantické rovnice). KAM-DIMATIA Series preprint. 2000, čís. 469. Dostupné online.