Ladislav Stroupežnický
| Ladislav Stroupežnický | |
|---|---|
 | |
| Narození | 6. ledna 1850 Cerhonice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. srpna 1892 (ve věku 42 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | břišní tyfus |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | spisovatel, dramatik, dramaturg a básník |
| Choť | Anna Stroupežnická |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ladislav Stroupežnický (6. ledna 1850 Cerhonice[1] – 11. srpna 1892 Praha) byl český dramatik a dramaturg Národního divadla.
Biografie
Mládí
Stroupežnický neměl žádné literární vzdělání. Absolvoval pouze dvě třídy reálky v Písku a poté se stal ve svém rodišti praktikantem na premonstrátském velkostatku, kde pracoval jeho otec jako hospodářský správce.
Ve svých sedmnácti letech, v noci při číhané, omylem vystřelil po hajném, načež se v pominutí mysli pokusil o sebevraždu. Rána mu utrhla spodní čelist a nos a i po ročním pobytu v nemocnici a po plastice mu až do konce života zůstal zohavený obličej.[2]
Působení v Praze
Brzy po nehodě se přestěhoval do Prahy, kde přispíval do několika časopisů. Nejprve se snažil prosadit jako humorista. V té době pracoval jako úředník v pojišťovně, později jako písař na berní správě. Roku 1882, když se po požáru začalo znovu budovat pražské Národní divadlo, stal se až do své smrti jeho prvním dramaturgem. V této funkci musel překonávat řadu překážek a odrážet útoky nepřátel, ale jeho přísnost a vysoké nároky vůči dramatikům získaly divadlu vysoký kredit už v jeho počátcích.[2] Dne 22. května 1890 se oženil s herečkou Annou Turkovou (1855–1909). Žili spolu v Praze, Na Zderaze.[3] Roku 1892 Stroupežnický zemřel, když podlehl onemocnění tyfem.[2]
Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze. Ve stejném hrobě je pohřbena i jeho manželka.[2]
Citát
| „ | Jeho literární úspěchy byly kupodivu rané; už jedenadvacetiletý vtrhl do čtenářské obce populární kdysi humoreskou "Kantorovy trefuňky", záhy obsadil svými příspěvky Humoristické listy i Palečka a včas odbyl si také divadelní křtiny nejprve neškodným propadnutím a pak dvojím dočasným úspěchem, takže Stroupežnický třicátník byl známou osobností tehdejší pražské literatury. Rád si s několika přáteli poseděl, popil, požertoval, v úřadě byl prý sám šprým a samá taškařina, lidé ho měli rádi pro jeho čestnou a nesmlouvavou povahu. | “ |
| — Jaroslav Kvapil[4] | ||
Dílo, výběr
Drama
- Černé duše – z dějin rodu Smiřických
- Naši furianti – odehrává se ve vesnici Honice (inspirováno autorovým rodištěm), kde se o funkci ponocného ucházejí dva kandidáti: Fiala a Bláha. Hra se zabývá sociálními problémy české vesnice – tj. hloupý sedlák a chytří chudí.
- Noviny a karty
- Paní mincmistrová – hlavní hrdina Mikuláš Dačický, odehrává se v Kutné Hoře (podle této hry vznikl film Cech panen kutnohorských)
- Sirotčí peníze
- Velký sen
- Zvíkovský rarášek – příběh záletníka Mikuláše Dačického z Heslova, později zhudebněno Vítězslavem Novákem ve stejnojmennou operu
- Zkažená krev – divadelní hra
- Na Valdštejnské šachtě
- Václav Hrobčický z Hrobčic
- V panském čeledníku
- Vojtěch Žák, výtečník
- Král Třtina – tragédie
Próza
Stroupežnický se nejdříve pokoušel o romány a humoresky, ale příliš se jimi neproslavil.
- Z mé cesty do Italie
- Lidé směšní a ubozí
- Rozmarné historky
Poezie
- Na stepi – epická báseň
- Rabiho perla – epická báseň
- Den soudu – epická báseň
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b c d SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.. Praha: Libri, 2011. 245 s. ISBN 978-80-7277-487-6. S. 56.
- ↑ SZABO, Miloš. Pražské hřbitovy. Olšanské hřbitovy III.. Praha: Libri, 2011. 245 s. ISBN 978-80-7277-487-6. S. 57.
- ↑ KVAPIL, Jaroslav. O čem vím. Praha: Orbis, 1932, str. 238–9
Literatura
- BUCHNER, Alexander. Opera v Praze. Praha: PANTON, 1985, str. 220
- GÖTZ, František, TETAUER, Frank. České umění dramatické, Část I. – činohra. Praha : Šolc a Šimáček, 1941, str. 132–141
- ŠTECH, V. V. V zamlženém zrcadle. Praha : Československý spisovatel, 1969, str. 26
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Stroupežnický na Wikimedia Commons 
Autor Ladislav Stroupežnický ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Stroupežnický
- Ladislav Stroupežnický v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Ladislav Stroupežnický v databázi Archivu Národního divadla
- Ladislav Stroupežnický v archivu Národního divadla Brno
- Ladislav Stroupežnický v Česko-Slovenské filmové databázi
- Ladislav Stroupežnický ve Filmové databázi
- Ladislav Stroupežnický na Kinoboxu
- Ladislav Stroupežnický v Internet Movie Database (anglicky)
- Úplný text hry Naši furianti
- Vybraná díla Ladislava Stroupežnického volně dostupná v Krameriovi Městské knihovny v Praze
- Lidový jazyk v Stroupežnického „Našich furiantech“
