Ladislav Pachta

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek možná obsahuje výsledky vlastního výzkumu.
Můžete pomoci Wikipedii tím, že informace upravíte na základě věrohodných zdrojů a přidáte reference, aby uváděná tvrzení byla ověřitelná.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce článku zdůvodněte vložení šablony.
Ladislav Pachta
Ladislav Pachta
Ladislav Pachta
Narození3. března 1928
Noskov, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 6. ledna 2015
Česká Lípa, ČeskoČesko Česko
Povolánípedagog, matematik ČVUT v Praze
ZaměstnavatelČeské vysoké učení technické v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav Pachta (3. března 1928, Noskov – 6. ledna 2015 v České Lípě) byl český významný pedagog a matematik a deskriptivář. Zabýval se výukou matematiky a deskriptivní geometrie, výzkumem a aplikací matematických metod v teorii pružnosti, funkcionální analýzou, integrálním a diferenciálním počtem. Za dobu 40 let působení jeho pedagogické činnosti od roku 1949 prošlo jeho výukou a cvičením na stavební fakultě ČVUT úspěšně více jak 1600 studentů[1].

Život

Ladislav Pachta byl nejstarším z deseti potomků Josefa Pachty a Marie Pachtové, roz. Vaškovské. Jeho otec byl „Baťa“ v okolí Mladé Vožice a truhlář, vyráběl dřeváky, nábytek a dřevěné konstrukce pro stavby, hlavně střechy, okna, dveře. Ladislav vynikal od dětství na základní škole [2] zejména v matematických disciplínách, byl premiantem třídy [3], ale kvůli materiální chudobě si nemohl svobodně zvolit další studium. Pokračoval proto ve studiích na katolickém gymnáziu v Českých Budějovicích [4]. V konci války byl nasazen na nucené práce v zákopech u Olomouce. S rodiči v dubnu 1946 přesídlili z jižních Čech na okraj západních Čech k Chebu [5]. Od tamního místního národního výboru byla rodičům přídělena k bydlení opuštěná, zemědělská usedlost v Lipové u Chebu.[6]. Ladislav po válce odešel studovat do Prahy na Karlovu universitu v Praze, přírodovědeckou fakultu.

Při studiu na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze, zaměřeném na matematiku a fyziku, si ho vybral profesor Vojtěch Jarník, jako talentovanou pomocnou vědeckou sílu[7]. Mimo jiné byl členem skupiny matematiků, shromážděné vedoucím katedry matematiky a deskriptivní geometrie, a proděkanem prof.Františkem Vyčichlem, zabývajícím se studiem souboru písemností z deskriptivní geometrie Jana Sobotky. Odbornou atestaci pro učitelství 2.stupně matematiky a deskriptivní geometrie získal na Karlově universitě, přírodovědecké fakultě. Začal pracovat za doby působení prof. Františka Vyčichla[8] na Fakultě inženýrského stavitelství (FIS) ČVUT, jako matematik- odborný asistent na Katedře matematiky a deskriptivní geometrie, později po reorganizaci na Katedře matematiky a deskriptivní geometrie Stavební fakulty ČVUT v Praze[9]. Učil matematiku a deskriptivní geometrii na ČVUT v Praze až do roku 1988, (převážně směr Konstrukce a dopravní inženýrství), školil i zahraniční studenty, přednášel studentům dálkového studia). Matematice a deskriptivní geometrii nejenže rozuměl, ale uměl problémy vysvětlit srozumitelně i lidem z jiných oborů. Byl bezprostřední, neuznával politické bariery a zvýhodňování na základě stranické příslušnosti.

Z počátku se v 50. letech účastnil ve výzkumech a pracích skupiny, kterou u sebe soustředil prof. František Vyčichlo a Dr. Ivo Babuška [10]. Z této doby pochází také inspirativní vědecká práce Ladislava Pachty "Aplikace funkcionálně- analytických metod při řešení rovnic teorie pružnosti" nebo kolektivní práce, např. "Algoritmy Reissnerova typu v matematické teorii pružnosti" autorů soustředěných panem prof. Ivo Babuškou - Ivo Babuška, Renata Babušková, Ivan Hlaváček, Bořivoj Kepr, Ladislav Pachta, Milan Prágr, Jiřina Švejdová.

Ladislav Pachta se věnoval recenzi učebnic pro děti základních škol.[11]

Upadl v nemilost nového politického, prorusky orientovaného vedení katedry a fakulty, když odmítl vstup do KSČ (když konání některých jeho členů v Praze nerozuměl) , a začal být podezírán z prozápadní orientace a „modré krve“ (hraběcího původu a domnělých ukrytých majetků). Byly mu znemožněny samostatné viditelné vědecké výstupy (podobně některým jiným vyučujícím), ve kterých by bylo jeho autorské jméno uvedeno, případné funkční postupy na docenta atp. Vedení Katedry, dosazované od KSČ, rozhodovalo, kdo může psát, kdo může být považován za autora. Za autory téměř všeho z Katedry matematiky a DG stavební fakulty byli po roce 1960 vydáváni Doc. Karel Drábek, [12], pak Ivan Hlaváček, Zdeněk Vančura, Bořivoj Kepr, Karel Rektorys do 1968.

Před rokem 1969 se Ladislav Pachta věnoval souběžně organizaci a ekonomice výstavby družstevních bytů svépomocí. Byl k tomu motivován vlastní materiální situací, kdy původně bydlel se svou manželkou a starší dcerou (nar. 1952) na studentské koleji (Na Pankráci, blízko dnešní stanice Metra Pankrác). [13]

Také v sedmdesátých letech 20. století v dobách normalizace byl tehdejším politickým vedením fakulty ČVUT a katedry opět sankcionován. Jak platově, tak znemožněním oficiální publikační činnosti[14]. Záminkou bylo např. odmítnutí podepsat prohlášení - Souhlas se vstupem Vojsk Varšavské smlouvy a obsazením naší země, údajné spojenectví s profesorem Ivo Babuškou, který zůstal v emigraci. (Ladislav Pachta se svou chotí viděli prof. Ivo Babušku naposledy před jeho emigrací v den jeho odletu do Ameriky, při rozloučení.) [15]. [16]

V 80. letech začal Ladislav Pachta svůj osobní zápas o život s rakovinou, nad kterou dočasně zvítězil. [17]. [18] [19]

Pod stranickým normalizačním, cenzurním vedením katedry M a DG stavební fakulty ČVUT Františka Haranta a pak Jaroslava Černého strávil Ladislav Pachta svůj produktivní věk. Před sametovou revolucí v září 1988 se Ladislav Pachta odebral do důchodu (zřejmě pod vlivem mladého stranického vedení katedry, které takto prý napravovalo kádrovou reputaci Katedry) a přesídlil do Severních Čech blízko Nového Boru. [20]. [19]

Pedagogické schopnosti Ladislava Pachty, obětavost, skromnost a znalosti oceňovali doktoranti, kterým dělal konzultanta na matematiku (pozdější docenti a profesoři) i studenti, kterým věnoval individuálně svůj čas, vzdor politické nepohodě. K úsměvným historkám po převratovém 17. listopadu 1989 je přidáván dialog ze setkání s panem profesorem Miroslavem Kutílkem, tehdy děkanem stavební fakulty, směru vodní stavby a vodní hospodářství na ČVUT: "Tak co, hrabě, kdy se vrátíš na hrad?" "Až mi poteče modrá krev, když se píchnu do prstu" odpověděl. [21]

V severních Čechách na Českolipsku[22] na Slunečné přispíval po roce 1989 k veřejné osvětové činnosti, k povznesení ducha a soběstačnosti obecní samosprávy. Obhospodařoval malé hospodářství s pozemky své manželky, které jí byly vráceny v roce 1992 po zemědělském přídělu odebraném v rámci kolektivizace prarodiči Josefu Kuchaříkovi. Někdy se tam za ním přijeli podívat na přátelskou návštěvu kolegové z matematické branže, např. tehdejší ředitel Matematického ústavu ČSAV A. Kufner. Obdivovali ho v činnostech pro ně běžně nevídaných[23], např. jak vodí na pastvu krávu a kozu, vyhledává a sbírá vajíčka od slepiček, seče trávu kosou, topivo rozřezává na cirkulárce a seká špalky sekyrou. Obnova krajiny po působení dřívějších státních statků byla a je náročná. Ti, kdo dostali půdu zpět v rámci pozemkových restitucí, na základě zákona o půdě z 1992[24], neměli stroje, byli staršího věku. [25].

Ladislav Pachta byl od roku 1951 ženatý s paní Růženou, roz. Kuchaříkovou (*1931 v Pekle u Kolína), se kterou má dvě dcery (Hanu, nar. 1952 a Ludmilu, nar. 1957). Sourozenci Ladislava Pachty: Zdeňka (*1929), Františka(*1930), Anežka(*1933), Karel (*1934), Marie (*1937), Jaroslava (*1939), Josef (*1940), Stanislav (*1943), Jana (*1944)

Publikační vědecká a pedagogická činnost

  • Aplikace funkcionálně-analytických metod při řešení rovnic teorie pružnosti - Ladislav Pachta - 50. léta 20. st.
  • Řešení rovnic matematické teorie pružnosti - Ivo Babuška, Renata Babušková, Ivan Hlaváček, Bořivoj Kepr, Ladislav Pachta, Milan Prágr, Jiřina Švejdová - fakultní výzkumný úkol č. 219/A/59/60/61 ČVUT
  • Algoritmy Reissnerova typu v matematické teorii pružnosti - Ivo Babuška, Renata Babušková, Ivan Hlaváček, Bořivoj Kepr, Ladislav Pachta, Milan Prágr, Jiřina Švejdová (Autoři seřazeni abecedně)
  • Konstrukce čtyřbokého jehlanu do dalšího čtyřbokého jehlanu - práce Stavební fakulty ČVUT- Karel Drábek, Ladislav Pachta 1980 (odkaz v seznamu šedé literatury z roku 1988 http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/118350/CasPestMat_113-1988-4_13.pdf E. [34] )
  • Skripta Ke Cvičení z Deskriptivní geometrie, I., II.díl- Karel Drábek, Ladislav Pachta

Odkazy

Reference

  1. ↑ Archiv ČVUT, stavební fakulty, Archív Přírodovědecké fakulty Karlovy university
  2. ↑ školský archiv
  3. ↑ školský archiv
  4. ↑ Školský archiv gymnazia
  5. ↑ z žijící svědek-paní Marie Králíčková, roz.Pachtová
  6. ↑ Archiv ONV Cheb- Fond nemovitého majetku- příděly
  7. ↑ Archiv Karlovy university k 50.letům 20.stol, personálie k pomocným vědeckým silám na katedře Matematiky ÚK přírodovědné fakulty
  8. ↑ František Vyčichlo
  9. ↑ ČVUT, katedra matematiky a deskriptivní geometrie, a katedra geologie a laboratoře, sídlily do 70.let 20.stol. v Trojanově ulici 13, Praha 2, později se přestěhovaly do nového areálu v Praze 6, Dejvicích, Thákurova 7
  10. ↑ Inž.Dr.Ivo Babuška byl 1.ředitelem Matematického ústavu ČSAV
  11. ↑ Ladislav Pachta je jako recenzent uváděn např. v učebnicích matematiky v letech 1960 až 1964
  12. ↑ Karel Drábek, byl přednostně uváděn jako autor téměř všeho, produkovaného Katedrou Matematiky a DG fakulty stavební fakulty ČVUT, asi z důvodu morální satisfakce za hrůzy, které prožil v koncentračním táboře za 2.světové války po jeho zatčení v roce 1939
  13. ↑ Publikace k výročí Stavebního bytového družstva Nový domov
  14. ↑ Svědectví rodinných příslušníků, archiv ČVUT - kádrové a mzdové materialy
  15. ↑ prof. Karla Rektoryse vzala zřejmě KŠC opět na milost v druhé polovině 80.let výměnou za jeho podporu - posudek pro stranicky vyhovující osoby do funkcí docentů a za podporu Jaroslava Černého du funkce vedoucího katedry matematiky po zemřelém Františkovi Harantovi
  16. ↑ Z doby, kdy působil ve vedení katedry matematiky ČVUT stavební František Harant, pochází nápis na zdi v Divadle Semafor "Harant je vůl".
  17. ↑ Rakovina v dutinách hlavy obnáší při léčbě ozařování, přitom zatím nejsou prozkoumány dlouhodobé následky ozařování na fyziologické funkce řízené z mozku a centra pocitů a vjemů)
  18. ↑ Archiv ČVUT, katedra matematiky a deskriptivní geometrie, Thákurova 7, Praha Dejvice- přidělení kanceláří vyučujícím do roku 1988, kádrové a osobní materiály
  19. ↑ a b Zbyněk Nádeník- o poměrech na ČVUT Stavební fakultě katedry Matematiky před 1989 i po něm http://www.zememeric.cz/default.php?/clanek_tisk.php?zaznam=2322
  20. ↑ Do funkce vedoucího katedry byl stranou KSČ a dřívějším normalizačním vedoucím katedry Františkem Harantem nominován Jaroslav Černý, který prováděl politické čistky na katedře matematiky a DG. Proto odešel např., dle informací sdělených Ladislavem Pachtou Ludmile Pachtové, Ladislav Pachta z katedry a nezůstal dále jako pracující důchodce
  21. ↑ Pan prof. Miroslav Kutílek byl děkanem na Stavební fakultě ČVUT, směr Vodní stavby a vodní hospodářství, a vedoucím Katedry hydromeliorací a hydropedologie, od 70.let 20.století,
  22. ↑ Skalice u České Lípy, Slunečná
  23. ↑ Alois Kufner, bývalý ředitel Matematického ústavu ČSAV
  24. ↑ Cílem zákona o půdě měla být částečná náprava újem a dopadů kolektivizace
  25. ↑ David Hroch, bývalý starosta obce Slunečná, působící dříve ve Státním statku Skalice u Č.Lípy, Veronika Rusková, bývalá starostka obce Slunečná

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ladislav_Pachta&oldid=15878265“