Ladislav Mráz
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Ladislav Mráz | |
|---|---|
| Narození | 25. září 1923, Strakonice |
| Úmrtí | 7. květen 1962, Praha |
| Žánry | opera, |
| Povolání | zpěvák, |
| Typ hlasu | basbaryton |
Ladislav Mráz (* 25. září 1923 Strakonice – 7. května 1962 Praha) byl významný český basbarytonista.
Na pražské konzervatoři začal studovat až ve svých 19 letech u legendárního Hilberta Vávry. Již o rok později mu bylo nabídnuto angažmá v Jihočeském divadle v Táboře a poté v Městském divadle v Plzni (1944). V roce 1946 se stal sólistou opery Divadla 5.května (pozdější Smetanovo divadlo, dnes Státní opera). V letech 1948-50 a 1955-62 byl sólistou opery Národního divadla v Praze.
V roce 1956 se stal absolutním vítězem mezinárodní pěvecké soutěže v holandském Hertogenboschi. Do Holandska byl pak každoročně zván k účasti na významných projektech (např. Bachovy Matoušovy a Janovy pašije, Beethovenova Devátá symfonie s Concertgebow a Georgem Széllem, oratoria, písňové recitaly). Natáčel také pro holandský rozhlas a televizi, v Berlíně, se jako protagonista hlavní role podílel na nahrávce Verdiho Falstaffa. Byl stálým hostem lipské opery, koncertoval v Paříži a Vídni, kde vystupoval stejně úspěšně i jako operní pěvec. V letech 1948-61 Ladislav Mráz pravidelně vystupoval na Pražském jaru.
V jeho velmi obsáhlém operním repertoáru byli např. Mozart, Weber, Rossini, Wagner, Verdi, Smetana, Berg. Obdivuhodný byl svou šíří a obtížností i jeho písňový, oratorní a kantátový repertoár: Brahms, Schumann, Dvořák (Requiem, Stabat Mater, Biblické písně), Janáček (Glagolská mše), Martinů (Kytice), Stravinskij (Oidipus Rex), Musorgskij (Písně a tance smrti), soudobá česká hudba (Hlobil, Hurník).
Jeho reflexivní intelekt a brilantní technika mu ale především umožňily stát se vynikajícím (a často i prvním českým) interpretem duchovní předklasické a klasické hudby (např. Bachovo Magnificat, Matoušovy a Janovy pašije, duchovní kantáty a árie, Händelův Samson a Mesiáš, Haydnovo Stvoření).
Spolupracoval s významnými zahraničními tělesy, Českou filharmonií a Českým pěveckým sborem, v komorní oblasti s Novými pěvci madrigalů Miroslava Venhody (na nahrávce Nejstarší památky čeké hudby) a zejména se souborem Ars rediviva na prvním československém provedení cyklu árií z Bachových duchovních kantát, pašijí a oratorií. Skladby byly postupně uváděny v pražském bachovském cyklu Ars rediviva v padesátých až šedesátých letech. Po smrti Ladislava Mráze spolupracovala Ars rediviva na realizaci tohoto projektu se švýcarským basbarytonistou Otto Peterem a sólistou Národního divadla v Praze Karlem Bermanem.
V roce 1961 byl Ladislav Mráz vyznamenán Státní cenou.
[editovat] Literatura
- Československý hudební slovník osob a institucí (Praha 1963)
- Jan Kozák a kol.: Českoslovenští hudební umělci a komorní soubory (SHV, Praha 1964)
