Ladislav Machoň
| Ladislav Machoň | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 28. dubna 1888 Praha |
| Úmrtí | 22. prosince 1973 (ve věku 85 let) Praha |
| Místo pohřbení | Centrální hřbitov v Pardubicích |
| Povolání | architekt, designér, scénograf a urbanista |
| Choť | Augusta Machoňová-Müllerová |
| Příbuzní | Alexandr Vladimír Hrska (švagr)[1] Jan Perner[2] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| manželka | Augusta Machoňová-Müllerová |
|---|---|
| prastrýc | Jan Perner [zdroj?] |
| švagr | Alexandr Vladimír Hrska [3] |
Ladislav Machoň (28. dubna 1888, Praha – 22. prosince 1973 tamtéž) byl český architekt, představitel art deco a funkcionalistické architektury. Je pohřben na pardubickém Centrálním hřbitově[4] ve společné hrobce s železničním stavitelem Janem Pernerem.
Studoval na čes. technice v Praze u prof. Josefa Schulze a Josefa Fanty. Od roku 1909 byl v ateliéru Jana Kotěry. Studijní cesty vykonal po Německu (1910), Belgii, Francii, Nizozemsku a Anglii (1911), po Dalmácii, Istrii, Dánsku, Švédsku, Norsku, Jugoslávii a Itálii.
Z jeho nejznámějších realizací jsou interiéry Právnické fakulty UK v Praze, přestavba a interiéry Klementina a Machoňova pasáž v Pardubicích, kterou provedl ve spolupráci se sochařem Ottou Gutfreundem.
Dílo
Praha
- Hotel Zlatá husa, čp. 839 – interiéry (1912)
- Vila bratří Čapků (1923–1924), Bratří Čapků čp. 1853
- Vila sochaře Otakara Španiela (1924), Na Ořechovce čp. 487
- Klementinum I (1924–1925)
- Právnická fakulta Univerzity Karlovy (1926–1929), realizace projektu Jana Kotěry po jeho smrti
- Činžovní dům (1927), Hviezdoslavova čp. 960
- Budova poštovního úřadu (1929–1930), u Letenského nám.
- Švehlova sokolovna (1932), ul. U Branek, Praha-Hostivař [5]
- Klementinum II (1934–1935)
- Špíškova vila (1933), ul. Na Babě čp. 1777, Praha 6 - Dejvice - Osada Baba [6]
- Malá benzinová pumpa (1936), Praha 5 - Zličín, ulice Na Radosti. [7]
- Hrskova vila (1938), ul. Na Babě čp. 1807, Praha 6 - Dejvice [8]
- Zahrada Umělecko-průmyslového muzea v Praze (1940), spolupráce s J. Horejcem
Pardubice
- Ředitelství pošt a telegrafů (1923–1925)
- Obchodní dům Passage (1924–1925)
- Státní reálka (1925–1929)
- Okresní soud a berní úřady (1931–1935)
- Poštovní a telegrafní úřad (1929–1938)
Londýn
- Automat (1938) na Regent Street
Naarden
- Památník J. A. Komenského (1934–1937)
Odkazy
Reference
- ↑ A.V. Hrska 1890-1954. Praha. 2014. ISBN 978-80-260-5426-9.
- ↑ Společnou hrobku Pernera a Machoně získali nadšenci za korunu. In: iDNES.cz. 11. března 2015. Dostupné online. [cit. 2019-10-06]
- ↑ AVH (A.V.Hrska 1890-1954), ISBN 978-80-260-5426-9
- ↑ Město Pardubice. Služby města Pardubic: Pardubický slavín. Dostupné z WWW.
- ↑ Historie Sokolské jednoty v Hostivaři
- ↑ TEMPL, Stephan. Baba – Osada Svazu čs. díla Praha. Praha: Zlatý řez, 2000. ISBN 80-901562-4-X. S. 138-141.
- ↑ Architektonickým pomníkem může být i stará benzinka
- ↑ Stránka o Alexandru Vladimíru Hrskovi
Literatura
- František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 117, 120, 121
- Emanuel Poche: Prahou krok za krokem, Praha, 1958
- Emanuel Poche a kol.:Umělecké památky Čech, díl 3., Academia 1980
- Panoch, Pavel; Lukeš, Zdeněk. Ve víru modernosti. : Helios, 2008. ISBN 80-85211-23-8 (česky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Machoň na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Machoň
- Idnes.cz: Společnou hrobku Pernera a Machoně získali nadšenci za korunu. Monika Suchá, 11.03.2015.
