LILO

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Menu pro výběr operačních systémů

LILO (LInux LOader) je všeobecně použitelný zavaděč (boot loader) pro Linux. LILO bylo původně vytvořeno Wernerem Almesbergerem, ale v současnosti je jeho vývojářem John Coffman.

LILO není závislé na specifickém systému souborů a je schopné bootovat operační systém (např.: obrazy Linuxového jádra) z disketových jednotek a pevných disků. Při bootu může být zvolen jeden ze šestnácti různých obrazů. Pro různá jádra pak mohou být nastaveny různé parametry jako například nastavení rootu. LILO může být umístěno buď v master boot recordu (MBR) nebo v bootovacích sektorech na jednotlivých diskových oddílech. Ve druhém případě musí být v master boot recordu něco, co načte LILO.

Při spuštění systému má LILO k tomu, aby přistupovalo k pevným diskům, k dispozici pouze služby BIOSu. Z tohoto důvodu je s velmi starými BIOSy přístupnost u prvních dvou pevných disků limitována počtem válců (cylinder) od 0 do 1023. U starších BIOSů může LILO použít 32bitové „LBA“ adresování sektorů pro přístup ke kompletnímu úložišti dat všech pevných disků, ke kterým se BIOS dokáže připojit.

LILO byl výchozím zaváděcím programem pro většinu Linuxových distribucí od doby, kdy pozbyl na popularitě loadlin. Dnes ovšem většina distribucí používá jako výchozí zavaděč GRUB.

lilo.conf[editovat | editovat zdroj]

Soubor lilo.conf se většinou nachází v /etc/lilo.conf. Uvnitř lilo.conf se typicky nacházejí dvě sekce. První sekce definuje globální nastavení obsahující parametry, které specifikují místní bootovací atributy. Druhý typ sekce obsahuje parametry spojené s operačním systémem, který má být načten z obrazu. Tento druhý typ sekce může být opakován až pro 16 různých bootovacích výběrů.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]