Let L-200 Morava
| Let L-200 Morava | |
|---|---|
 Let L-200D Morava | |
| Určení | víceúčelový letoun |
| Původ | Československo |
| Výrobce | Let Kunovice |
| Šéfkonstruktér | Ing. Ladislav Smrček |
| První let | 9. dubna 1957[1] |
| Uživatel | Československo SSSR, Austrálie a Polsko |
| Výroba | 1957-1964 |
| Vyrobeno kusů | 361 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Let L-200 Morava je československý dvoumotorový letoun s dvojitou SOP a zatahovacím podvozkem příďového typu. Pro svou oblíbenost a kvalitu je v současnosti využíván zejména pro vyhlídkové lety.[2]
Vývoj[editovat | editovat zdroj]
Vývoj letounu L-200, který se měl stát novým aerotaxíkem, začal v továrně národní podnik Strojírny první pětiletky v Kunovicích, později národní podnik Let Kunovice roku 1955. Výsledkem konstrukční kanceláře byl zdařilý pětimístný kovový dolnoplošník. První let prototypu XL-200 (výr. č. XL-001, OK-LNA) uskutečnil Ladislav Šváb 9. dubna 1957. Podnikové zkoušky proběhly od 15. května 1957 do 6. prosince 1957 v Kunovicích a od 24. ledna 1958 do 31. ledna 1958 v Letňanech. Druhým létajícím prototypem byl letoun L-200 výr. č. XL-03 s imatrikulací OK-LNB. Při letových zkouškách se ukázalo, že šestiválcové řadové motory Walter Minor 6-III o výkonu 118 kW s vrtulemi V-402 nejsou dost výkonné.
Dále bylo s motory Walter Minor 6-III postaveno deset kusů ověřovací série. Pět z nich (OK-MEA až -MEE) létalo u ČSA, další dva stroje odebralo Československé letectvo (výr. č. 00-007 a 00-008). Koncem roku 1958 přelétly dva stroje tovární piloti Vladimír Vlk a ing. František Svinka do Lvova a odtud pak do Moskvy. Zde byly předváděny a následně předány ke zkouškám. Poslední stroj z nulté série (výr. č. 00-010, OK-NIA) se stal prototypem verze L-200A (OK-OEA) s motory Walter M-337 a elektricky stavitelnými dvoulistými vrtulemi V-410, který poprvé vzlétl 27. února 1960.
Konstrukční skupina ing. Bohuslava Šimůnka v jinonickém Motorletu vyvinula silnější motor Walter M-337 s vypínatelným kompresorem a přímým vstřikováním paliva o vzletovém výkonu 154 kW/210 k a jmenovitém 125 kW/170 k.[3] Ten byl k dispozici od roku 1959 a jeho instalace výrazným způsobem zlepšila výkony letounu. Typové osvědčení obdržela verze L-200A po absolvování aerosalónu v Paříži 27. července 1960. První série L-200A čítala 6 kusů (OK-OFA až -OFF), další série až po poslední osmou L-200A, měly počty nepravidelné, asi po dvaceti kusech. Celková produkce L-200A dosáhla 150 kusů.
Od poloviny osmé série, počínaje letounem výr. č. 170814 (OK-NIA), byly od srpna 1961 dodávány verze LET L-200D Morava s novými třílistými, automaticky stavitelnými vrtulemi V-506 s hydraulickým ovládáním o menším průměru. Nově bylo instalováno hydraulické čerpadlo na oba motory a radiokompas RKL-301. Od deváté po poslední čtrnáctou sérii se stavělo po třiceti kusech. Státní letecká správa vydala typové osvědčení pro L-200D 27. dubna 1963.
Do roku 1964 bylo v Kunovicích vyrobeno 361 kusů letadel L-200 včetně prototypů, ověřovací série a draků pro lámací zkoušky. Po roce 1964 byl do těchto letounů v rámci oprav montován "licenční" motor Avia M-337.
Další vývojovou verzí byla 6místná L-210 (jiné značení L-201; imatrikulace OK-PHB), přestavěná z L-200D v roce 1966, poháněná motory M-338 180 kW (245 k) a modifikované vrtule. Kabina upravena pro pilota a pět cestujících. Páté sedadlo bylo úplně vzadu, přístupné po sklopení střední části zadního opěradla. L-210 nakonec nebyla certifikována, počátkem 70. let ji zakoupil Slovácký aeroklub Kunovice a při nejbližší GO v Trenčíně musela být na příkaz SLI upravena zpět na L-200D. K objednávce od leteckých společností a sériové výrobě již nedošlo.
Popis letounu[editovat | editovat zdroj]
L-200 Morava byl dvoumotorový samonosný dolnoplošník pro pilota a 3-4 cestující. Kovová kostra křídla a pevných ocasních ploch byla potažena duralovým plechem, pohyblivé plochy plátnem. Řadové invertní motory Walter Minor 6-III uložené motorových gondolách zavěšených na křídle poháněly stavitelné kovové, dvoulisté vrtule. Krycí plechy motoru byly z duralu. Do motorových gondol byl zatahován hlavní podvozek, příďová část do trupu. Do prostorné kabiny se nastupovalo velkými bočními dveřmi na obou stranách trupu.[4]
Verze[editovat | editovat zdroj]
- XL-200 – prototyp
- L-200 – s motorem Walter Minor 6-III
- L-200A – s motorem Walter M-337 a dvoulistými elektricky stavitelnými vrtulemi V 410
- L-200D – zmodernizovaný typ s třílistými vrtulemi stálých otáček V 506
Specifikace (L-200D)[editovat | editovat zdroj]
Technické údaje[editovat | editovat zdroj]
- Posádka: 1
- Kapacita: 4 osoby
- Rozpětí: 12,31 m
- Délka: 8,61 m
- Výška: 2,25 m
- Nosná plocha: 17,3 m²
- Hmotnost prázdná: 1 275 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 1 950 kg
- Pohon: 2 × čtyřdobý vzduchem chlazený šestiválcový řadový invertní motor Walter M-337 s vypínatelným kompresorem
- Výkon motoru: 2 x 154 kW (210k – vzletový výkon s kompresorem)
Výkony[editovat | editovat zdroj]
- Maximální rychlost: 360 km/h
- Cestovní rychlost: 256 km/h
- Maximální dolet: 1 710 km
- Dostup: 6 200 m
- Stoupavost: 6,5 m/s
- Dolet: 1900 km
Další uživatelé[editovat | editovat zdroj]
- Austrálie, Argentina, Bulharsko, Kuba, Maďarsko, Německo (NDR, NSR), Velká Británie, Egypt, Indie, Itálie, Polsko, Jižní Afrika, býv. SSSR, býv. Jugoslávie, Francie, Indonésie, Švýcarsko, Švédsko
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Jeden (výr. č. 170709) z deseti strojů dodaných Kubánské lidové republice byl unesen z Kuby na Floridu a byl testován USAF na základně Wright-Patterson, posléze byl předán do Národního amerického leteckého muzea.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ NĚMEČEK, Václav. Dvoumotorová obchodní letadla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1987. (Atlas letadel). S. 66–67.
- ↑ a b NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1945-1984 (L-200). III.. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 248 s. S. 129–132, 202–203.
- ↑ NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1945-1984 (Walter M-337). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1984. 248 s. S. 161–164, 208–209.
- ↑ a b ŠOREL, Václav. Encyklopedie českého a slovenského letectví. 1. vyd. Brno: CP Books, 2005. 448 s. ISBN 80-251-0733-7. S. 279–281.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 2. Praha: Naše vojsko, 1984. 248 s.
- ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů I. Praha: Albatros, 1979. 430 s.
- ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů II. Praha: Albatros, 1982. 246 s.
- KOLMANN, Petr. L-200 Morava. Letectví a kosmonautika. Duben 2008, roč. 83., čís. 4, s. 50–53. ISSN 0024-1156.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Let L-200 Morava na Wikimedia Commons - Fotogalerie
- VZTLAK-NET: L-200 Morava a Tatra T-603 - designové skvosty šedesátých let[nedostupný zdroj]
- Kamufláže letounu Let L-200 Morava Archivováno 13. 5. 2016 na Wayback Machine.
- Článek o historii L-200 Morava na pilotinfo.cz
