Lötschbergský železniční tunel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lötschbergský úpatní tunel
LT map.png
Schema LT (plánovaná a realizovaná trasa)
Základní údaje
 Stát:  SUI Švýcarsko 
 Místo:  švýcarské Alpy 
 Provozovatel:  BLS AG 
 1. portál:  Wappen Bern matt.svg kanton Bern - Kandersteg 
 severní směr Spiez 
Nadmořská výška:  1.200 m n. m. 
 2. portál:  Wappen Wallis matt.svg kanton Wallis - Doppestein 
 jižní směr Brig 
Nadmořská výška:  1.216 m n. m. 
 Provozní délka:  14,612 km
 Rozchod kolejí:  1435 mm (normální rozchod) 
 Počet dopr. tubusů:   1
 Počet kolejí v tubusu:   2
Výstavba
 Dodavatel:  EGL
 Zahájení stavby:  1. listopadu 1906
 Poslední průraz:  31. března 1911
 Dokončení:  31. března 1912
 Otevření:  3. června 1913
 Náklady:  52.189.136 CHF
Technická data
 Celková délka:
 (vč. galerií a štol)
 bez slepého tubusu
 14,612 km
 Délka tubusu:  14,612 km
 Vytěžený objem:  836.858 m³
Lokalizace


Lötschbergský železniční tunel (LT) leží asi 400 metrů nad novým Lötschbergským tunelem. Nachází se ve švýcarských Alpách mezi obcemi Kandersteg (kanton Bern) a Goppenstein (kanton Wallis). Tunel v délce 14'612 m provozuje společnost BLS AG. Těleso tunelu je tvořeno jedním dvojkolejným tubusem a je vrcholovým tunelem Lötschbergské dráhy mezi městy SpiezBrig. Otevřen byl v roce 1913.

Lötschbergské tunely (Lötschbergský železniční tunel a Lötschbergský úpatní tunel) jsou železniční tunely spojující kantony BernWallis ve Švýcarsku.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Ražba tunelu navrtáváním
Jeden z portálů pravděpodobně při zahájení ražby
Podepřená klenba tunelu a vyzdívka
Gastertnal - zával

Zahájení prací[editovat | editovat zdroj]

První průzkum trasování tunelu byl zahájen 25. srpna 1906 a ukončen 8. září 1906. Průzkum se prováděl pomocí triangulace a byl několikrát opakován, aby byla vyloučena chyba měření i chyba lidského faktoru.

Stavební práce byly zahájeny 1. listopadu 1906 u Goppensteinu, na jižní straně tunelu. Stavba na severní straně byla zahájena o den později. Práce byly prováděny zprvu ručním kopáním, až 7. března 1907 na severní straně a 9. dubna 1907 na jižní straně bylo použito strojní vrtání masivu.

Stavba tunelu se neobešla bez potíží a katastrof.

Sněhová lavina[editovat | editovat zdroj]

První událostí, která se stala na povrchu, bylo smetení ubytovny stavitelů a dělníků lavinou v únoru 1908 v 19:45 hod. Tato událost si na místě vyžádala 12 mrtvých a 13. oběť zemřela 3. března v nemocnici v Brigu.

Důlní zával[editovat | editovat zdroj]

Další událost se odehrála 24. července 1908 při ražbě severní části tunelu. Při ražbě na 2,675 km došlo k průrazu do vrstvy sedimentů pod údolím Gasterntal. Ve 2:30 hod. po odstřelu byly vyrubané prostory tunelu zaplaveny 6.000-7.000 m³ bahna a kamení. Při tomto se na povrchu údolí Gasterntalu vytvořil trychtýř o průměru přibližně 30 m. Při nehodě zahynulo 26 pracovníků v mase řinoucího se bahna a kamení. Těla 24 obětí nebyla nikdy nalezena a zůstávají v opuštěné části tunelu. Následkem této události byla práce na severní straně tunelu přerušena a byla vytyčena nová osa tunelu, obcházející místo se sedimenty východním směrem od původního plánu. Katastrofu způsobil špatný odhad mocnosti a polohy sedimentační vrstvy, kdy se předpokládalo, že se nachází až o 100 m níže v údolí. Ze severní strany bylo místo katastrofy v tunelu na 1,436 km uzavřeno 10 m silnou zdí a ražba pokračovala jiným směrem.

Nová trasa tunelu[editovat | editovat zdroj]

Po stabilizaci stavu na stavbě byly práce 15. února 1909 obnoveny. Obchvat kritického místa byl vytyčen na 1,203 km ze severní strany východním směrem a z jižní strany byla taktéž změněna osa tunelu. Při vytyčování nového směru tunelu paradoxně pomohl vzniklý kráter na povrchu, který posloužil jako zaměřovací bod další triangulace.

Od 15. března 1911 se prováděla ražba odstřelem horniny. Při vzdálenosti 100 metrů, od 25. března, která byla mezi čely ražby, byly již vzájemně slyšet odstřely v druhém tunelu. 31. března 1911 ve 2 hodiny ráno byl proveden první průraz mezi jižní a severní stranou. Průraz byl oznamován výkřiky „Traforo, Traforo!“ a důlní inženýři Moreau (z jižní strany) a Rothpletz (ze severní strany) si mohli skrz otvor podat ruce. K úplnému dokončení průrazu však zbývalo ještě 80 cm skály. Ve 3:50 hod. byl proveden poslední odstřel Lötschbergského tunelu. 1. dubna 1911 byl průraz oslaven pracovníky v Goppensteinu a Kanderstegu. Další, oficiální, slavnost se konala 14. března v Kanderstegu, které se zúčastnily zástupci Spolkové rady, kantonální vlády Bernu a diplomatického sboru z Francie, vedení BLS a stavební firmy EGL.

Tunel však nebyl ještě zdaleka dokončen a výkopové práce pokračovaly až do 31. března 1912. Elektrifikace tunelu byla dokončena až 3. června 1913, kdy byla stavba tunelu úplně ukončena.

Technické informace tunelu[editovat | editovat zdroj]

Severní portál tunelu 1910~1912
Severní portál tunelu 2008 u Kanderstegu
Provozní data
 Severní portál  Kandersteg (kanton Bern)
 Jižní portál  Goppestein (kanton Wallis)
 Provozní délka  14,612 km
 Rozchod kolejí  1435 mm
 Trakční napájení  15 kV AC
 Počet tubusů  1
 Počet kolejí v tubusu   2
 Délka provozních kolejí   14,612 km
Stavební data
 Nejvyšší bod kolejí  1.239,54 m n.m.
 Portál Kandersteg  1.200 m n.m.
 Portál Doppestein  1.216 m n.m.
 Výškový rozdíl od portálu Kandersteg   39,54 m
 Výškový rozdíl od portálu Goppestein   23,54 m
 Sklon severní části  7,0‰ (5.390 m) / 3,0‰ (1.690 m) 
 Sklon jižní části  3,8‰ (4.328 m) / 2,415‰ (2.819 m) 
 Délka severního úseku   7,080 km
 Délka jižního úseku   7,147 km
 Délka vrcholového úseku   0,308 km
 Vytěžený objem  836.858 m³
 Vyzdívka  126.538 m³
Nespecifiková data
 Spotřeba trhavin   961 t
 Počet úmrtí při stavbě  64
 Náklady na stavbu  52.189.136,- CHF

Související články[editovat | editovat zdroj]

Zdroje[editovat | editovat zdroj]