Lípěnka africká
 Lípěnka africká | |
|---|---|
 Lípěnka africká (Sparrmannia africana) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | slézotvaré (Malvales) |
| Čeleď | slézovité (Malvaceae) |
| Rod | lípěnka (Sparrmannia) |
| Binomické jméno | |
| Sparrmannia africana L.f., 1782 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lipěnka africká (Sparrmannia africana), známá také jako pokojová lipka, je rostlina z čeledi slézovitých. Pochází z Jižní Afriky z oblasti okolo Mysu dobré naděje. Rostlina je v ČR oblíbená jako pokojová rostlina pro své jemně chlupaté a vykrajované listy podobným našim domácím lípám. V kultuře je již pěstována 150 let.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Krátce po objevu a popisu rodu Linnéem mladším byla lípěnka africká v roce 1790 představena v Anglii a potom ve zbytku Evropy. Zprvu se těšila ohromné oblibě a zanedlouho byly vyšlechtěny první kultivary. Avšak v průběhu 20. století se změnily životní podmínky a bytový komfort a lípěnka padla v zapomnění. V roce 1980 „prožila“ rostlina svůj comeback a začala se vracet i do českých květinářství.
Původ jména[editovat | editovat zdroj]
Botanické jméno[editovat | editovat zdroj]
Poprvé byla popsána v roce 1782 Linnéem mladším. Pro botanické jméno rodu bylo použito jméno švédského lékaře a botanika Anderse Sparrmana. Byl žákem Linnéa a v roce 1772 až 1775 se zúčastnil druhé poznávací cesty Jamese Cooka. Společně s Carlem Peterem Thunbergem prozkoumal Sparrman jihoafrickou flóru a objevili lipěnku africkou. Záhy poté byla představena v Evropě.
České jméno[editovat | editovat zdroj]
České pojmenování této rostliny výhradně odkazuje na její podobnost s našimi domácími lípami. V anglické literatuře se může setkat s názvy jako africké konopí (african hemp), africká lípa (african linden).
Botanický popis[editovat | editovat zdroj]
Stonky a listy[editovat | editovat zdroj]
Lípěnka africká je bujně rostoucí strom či keř, který může dorůst až 7 metrové výšky. Kmínek dřevnatí velice rychle a brzy ztrácí olistění. Listy lípěnky jsou chlupaté, velké, světle (citronově) zelené srdčitého tvaru se zubatým okrajem. Mohou dosáhnout až 20 cm na výšku.
Květy[editovat | editovat zdroj]
Z velkých bílých květů v bohatých chocholících vystupují výrazné dlouhé zlatavé prašníky s purpurovým pylem. Jsou citlivé na dotek (tzv. seismonastie); otevírají se dokonce i při závanu větru a voní jemně po citronu.
Kultivary[editovat | editovat zdroj]
Nejčastěji pěstované kultivary pokojové lipky jsou:
- 'Flore Pleno' (také 'Flora Pleno') - plnokvětá odrůda
- 'Nana' – zakrslá forma
- 'Variegata' – listy bílo-zeleně panašované
Ve specializovaných semenářských zahraničních obchodech je k dostání také méně známý druh Sparrmannia ricinocarpa.
Pěstování[editovat | editovat zdroj]
Rostlina může být množena semenem, ale běžnějším způsobem jsou řízky z hlavních stonků či řízky z postranních výhonů. Jako vynikající substrát se osvědčila směs rašeliny a hlinité zeminy.
Zastřihávání a prořez rostliny podporuje mladé výhony a tím následné větvení. Rostlina kvůli svému velkému množství listů potřebuje hlavně během léta častější zálivku. Lípěnky jsou velice vhodné pro hydroponii.
Požadavky na stanoviště[editovat | editovat zdroj]
Pokojová lipka preferuje světlé a chladné místo s vysokou vzdušnou vlhkostí a přímým slunečním světlem. Teplota při přezimování by neměla být vyšší jak 8-12 °C.
Škůdci a hnojení[editovat | editovat zdroj]
Rostlina se neliší svými škůdci od ostatních pokojových rostlin. Lípěnka může být napadena třásněnkou (Frankliniella occidentalis) nebo molicí (Trialeurodes vaporariorum). Ve vlhkém prostředí může dojít k napadení plísní šedou (Botrytis cinerea). K likvidaci těchto škůdců a chorob postačí běžný postřik ze specializovaného obchodu či od zahrádkáře.
Toxicita[editovat | editovat zdroj]
V některé literatuře a zdravotnických databázích je kvůli svým hustě chlupatým listům vedena jako mírně toxická. Jsou hlášeny případy podráždění kůže či sliznic. V roce 1940 a 1958 byla rostlina podrobně zkoumána a nedošlo se k jednoznačnému výsledku, zda toto podráždění je způsobeno chemickými látkami či mechanickým podrážděním o listy rostliny.
Další[editovat | editovat zdroj]
V praxi Feng-šuej se lipěnka v bytové kultuře počítá jako pozitivní efekt. Rostlina s velkými, harmonicky tvarovanými listmi přinášejí do bytu lepší tok energie Qi.[zdroj?]
Rostlina se též doporučuje pro zlepšení bytového prostředí z hlediska vlhkosti, neboť velkou listovou plochou a množstvím těchto listů dochází k odparu vody a tím pádem zvyšuje i vyšší přirozenou vlhkost v místnosti.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kapländische Zimmerlinde na německé Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lípěnka africká na Wikimedia Commons
