Lícování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Lícování je v technickém kreslení předepsání rozměrů dvou volných konstrukčních částí daného předmětu tak, aby tyto části vůči sobě měly předepsaný vztah.

Je to současně pojmenování činnosti, která vede k výrobě a ustavení těchto součástí.

Druhy uložení při Lícování:

  • s přesahem - zaručuje určitý nejmenší přesah, čímž se docílí nehybnost součásti - pevnost spojení (kolo nalisované na hřídeli)
  • přechodné - u tohoto uložení mohou nastat případy kdy je mezi součástkami vůle nebo přesah
  • s vůlí - je vždy zaručena minimální vůle, která umožňuje vzájemný pohyb součásti (např. hřídel, kluzné ložisko)

Různých uložení se dosahuje použitím jednotlivých kombinací rozměrových tříd ukládaných součástí. Nejčastěji se o lícování mluví v souvislosti s uložením otáčivých hřídelí a podobných soustav válcových povrchů.

Lícování se definuje pomocí základního - jmenovitého rozměru a dané tolerance. Tolerance jsou normalizovány. Používají se soustavy jednotné díry a jednotného hřídele. Přesnost uložení je dána jednak třídou uložení a dále rozsahem tolerovaného (jmenovitého) rozměru součásti. Soustava jednotné díry je preferována z výrobních důvodů: Je totiž mnohem snadnejší dodržet tolerance na hřídeli - vnější ploše, než uvnitř otvoru.

Platí obecná zásada, že se používá co nejmenší přesnost, která je ještě dostačující na konečnou požadovanou funkčnost. Toto je dáno ekonomickými požadavky: Není účelné vyrábět zbytečně přesně, jelikož by tak zbytečně rostly náklady na výrobu, a ve finále by se už vyšší kvalita zvoleného uložení dané součásti neprojevila na kvalitě a užitku celého stroje.

Mezní rozměry úchylky a tolerance

Jak již bylo řečeno není možno při výrobě naprosto přesně dodržet určité rozměry součástí a proto se zavedly v lícování dva mezní rozměry. Z této skutečnosti vyplynuly některé dále uvedené pojmy a označení.

JMENOVITÝ ROZMĚR - Rozměr součásti který je předepsán na výrobním podkladu a od něhož se počítají úchylky rozměrů.

HORNÍ MEZNÍ ROZMĚR - Největší dovolený rozměr

DOLNÍ MEZNÍ ROZMĚR - Nejmenší dovolený rozměr

HORNÍ ÚCHYLKA - Rozdíl mezi horním mezním rozměrem a rozměrem jmenovitým

DOLNÍ ÚCHYLKA - Rozdíl mezi dolním rozměrem a rozměrem jmenovitým

TOLERANCE - Rozdíl mezi horním a dolním mezním rozměrem obrobku,tedy celý rozsah dovolené nepřesnosti

SKUTEČNÝ ROZMĚR - Rozměr na součásti skutečně naměřený.tento rozměr musí být vždy mezi oběma mezními rozměry.

Vůle a přesah

Rozměry dvou sestavovaných součástí nejsou nikdy shodné, rozdíl mezi nimi je buď vůle, nebo přesah. Mají-li se součásti po sobě pohybovat, např: hřídel zasunout do díry, musí mít hřídel poněkud menší průměr než díra. V takovém případě říkáme, že mezi hřídelem a dírou je vůle. Mají-li se však tyto součásti spojit pevně musí mít hřídel průměr poněkud větší než díra tomu říkáme že hřídel musí mít určitý přesah, jehož velikost určuje vlastnosti příslušného spoje. Podle velikosti vůle nebo přesahu se lícují spolu sestavované součásti různým způsobem. Způsob jejich spojení se označuje jako uložení.

Uložení

Je způsob spojování dvou strojních součástí zabezpečující buď určitý stupeň volnosti jejich vzájemného pohybu, nebo určitý stupeň úsilí potřebného k jejich spojení či rozebrání. Uložení mohou být trojího druhu:

Uložení hybná (volná), která umožňují vzájemný pohyb součástí s určitou vůlí (uložení točná a smyková). Hřídel je vždy menší než díra.

Uložení nehybná, která spojují součásti pevně (nehybně) s určitým přesahem (uložení lisovaná). Hřídel je vždy větší než díra.

Uložení přechodná při nichž se může vyskytnout jak vůle tak i přesah a to podle toho jaké jsou skutečné rozměry díry nebo hřídele:u těchto uložení se tedy nikdy neví napřed, bude-li spojení obou součástí hybné nebo nehybné.

Lícovací soustava - ISO. Lícování je předepsání mezních rozměrů a tím i přesnost s jakou mají být součásti vyrobeny se provádí TOLEROVÁNÍM (tolerance).

Skutečný rozměr - (SR) Předepsané rozměry tvaru, poloha konstruktivních prvků, musí být vyrobena v určitých mezích. Součásti se musí pohybovat mezi horním a dolním mezním rozměrem (HMR, DMR)

Rozměr - Číslo vyjadřující velikost, průměr a délku zapsané na výkrese → Kóta.

Skutečný rozměr - Je takový rozměr který je naměřený s dovolenou nepřesností na hotové součásti.

Jmenovitý rozměr - (JR) Je rozměr ke kterému se vztahují oba mezní rozměry - na výkresu je dáno kótou.

Mezní rozměry - Jsou dvě krajní dovolené velikosti téhož rozměru. Mezi nimi se nachází skutečný poměr - zjistíme měřením. Označení hřídelů malá písmena a otvorů velká písmena.