Křídové moře

Křídové moře se říká výraznému globálnímu zvýšeni hladiny oceánu neboli moře (tzv. transgrese) ve svrchní křídě. Moře tehdy zaplavilo rozsáhlá území včetně části území současného Česka.

Podmínky[editovat | editovat zdroj]

Hladina oceánu stoupala již od spodní křídy a její vzestup se ještě více zrychlil na počátku svrchní křídy (přibližně před 100 miliony lety). Maxima dosáhla v křídových stupních svrchní cenoman a spodní turon, ale pokračovala i přes coniak až do santonu. Došlo ke globálnímu vzestupu mořské hladiny přibližně o stovky metrů (údaje se různí: 100–300 m). Jedná se o největší transgresi ve fanerozoiku (od počátku kambria před cca 540 miliony lety do současnosti). Tato globální událost je připisována tzv. Křídovému skleníkovému efektu, který dosáhl maxima právě v období Cenoman-Turon (před 95 a 90 milióny let).[1] Polární led roztál a globální mořská hladina stoupla o několik set metrů. Křídový skleníkový efekt časově odpovídá období rozpadu paleokontinentu Pangea (střední Jura-Křída)[2] a s ním spojenou sopečnou činnosti při tvorbě Atlantického a Indického oceánu. Mořská transgrese je sledovatelná i na území Česka, což byla jedna z mnoha oblastí, které byly zatopeny. Největším prostorem, který byl v Česku zalit mořem, byla Česká křídová pánev. Rozprostírá se od Drážďan až na severozápadní Moravu a její původní rozsah byl mnohem větší než jeho zbytek, který je patrný na geologické mapě v dnešní době. Česká křídová pánev propojovala rozsáhlé evropské kontinentální pánve na severozápadě s dříve proniknuvším oceánem pojmenovaném jako Tethys na jihovýchodě (sedimenty, které se v Tethydě usazovaly byly později Alpinským vrásněním vyzdviženy a vrásněny).^[1] Významným geologickým celkem z této doby je například perucko-korycanské souvrství.

Tato záplava zanechala na našem území velmi patrné stopy v podobě mocných zpevněných sedimentárních hornin (převážně pískovec) a fosilií. Ústupem z Českého masivu moře definitivně opustilo oblast Čech a vývoj do dnešních dob zde byl pouze kontinentální.^[1]

V období nejvyšší záplavy též nastala anoxická událost (masové vymírání druhů kvůli absenci kyslíku v oceánu), tzv. událost cenomansko-turonského rozhraní, také známa jako „Bonarelliho událost“. Toto bylo spojené patrně se zesíleným podoceánským vulkanismem, tedy stejnou příčinou jako měla záplava.