Křesťan

Křesťan je označení pro vyznavače křesťanství, nejrozšířenějšího monoteistického abrahámovského náboženství, založeném na učení Ježíše Krista. Většina křesťanů věří, že Kristus je Boží syn a v koncepci trojjediného Boha. Rituál, kterým se člověk formálně stává křesťanem, se nazývá křest.

Původ slova[editovat | editovat zdroj]

Slovo křesťan je odvozeno přes latinu z řeckého χριστιανός (christianos) s významem náležící Kristu či kristovec. Řecké slovo Χριστός christos je kalkem hebrejského Mašiach, Mesiáš (doslova Pomazaný), což je označení očekávaného židovského krále a spasitele.

Slovo se tedy vztahuje k Ježíši Kristu, zakladateli křesťanství, ale objevuje se až po jeho smrti, poprvé ve Skutcích apoštolů,^[1] odkud plyne, že se učedníkům nového náboženství začalo říkat křesťané poprvé v Antiochii. Tito křesťané, konvertité k novému náboženství, se dle etnicko-náboženského původu rozdělují na židokřesťany, pocházející z židovské komunity, ke které patřil i Ježíš, a „pohanokřesťany“, kteří pocházeli z řeckého či jiného nežidovského prostředí.

Víra[editovat | editovat zdroj]

Obvykle se považuje za nutné věřit v božství, zmrtvýchvstání a vykupitelskou roli Ježíše Krista (měřítko používané drtivou většinou současných křesťanských církví i věřících hlásících se ke křesťanství).^[zdroj⁠?]

Statistické vyhodnocení[editovat | editovat zdroj]

Pro statistické potřeby se někdy využívá evidence pokřtěných. Je možné zjišťovat, zda se dotyčná osoba sama považuje za křesťana či křesťanku. Tímto směrem se posunula i formulace příslušné otázky v českém sčítání lidu 2001 na rozdíl od sčítání 1991, kde byla otázka formulována výhradně jako otázka na členství.^[zdroj⁠?]

Kulturní křesťanství[editovat | editovat zdroj]

Kulturními křesťany jsou osoby, jejichž národní kultura byla podstatně ovlivněna křesťanskou tradicí, ale samy zároveň nemusí být vůbec věřící,^[2] tedy, v současné době, nemalá část obyvatelstva vyspělých zemí. Za kulturní křesťany lze považovat i ty, kdo jsou ateisty, ale drží se některých tradic křesťanství, například slavení Vánoc.^[3]

Křesťané ve veřejném životě[editovat | editovat zdroj]

Významní církevní činitelé[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti, které se staly známými především svou aktivitou při šíření či budování křesťanství nebo svým příkladně křesťanským životem, bývají v některých církvích označovány jako světci.

Mnoho významných vědců, filosofů či spisovatelů v historii i v současnosti bylo (či je) taktéž křesťany a nezřídka se vedle práce ve svém oboru věnovali (resp. věnují) i teologii či apologetice.

Politici[editovat | editovat zdroj]

Zdůrazňovaná křesťanská identita je či byla typická pro politiky v mnoha křesťanských zemích, zejména pro představitele křesťansky orientovaných stran (v Česku např. KDU-ČSL). Křesťany byla většina prezidentů USA a panovník Velké Británie je dokonce z titulu svého úřadu hlavou anglikánské církve.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Sk 11, 26 (Kral, ČEP)
↑ Philip Yancey. "Why Do They Hate Us?" Christianity Today 1. dubna 2002, online^{[nedostupný zdroj]}.
↑ Dawkins: I'm a cultural Christian

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu křesťan na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo křesťan ve Wikislovníku
Téma Křesťan ve Wikicitátech

[1] Sk 11, 26 (Kral, ČEP)

[2] Philip Yancey. "Why Do They Hate Us?" Christianity Today 1. dubna 2002, online^{[nedostupný zdroj]}.

[3] Dawkins: I'm a cultural Christian

[1]

[2]

[3]