Kácov
| Kácov | |
|---|---|
 Kácovský zámek nad Sázavou | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Zruč nad Sázavou |
| Obec s rozšířenou působností | Kutná Hora (správní obvod) |
| Okres | Kutná Hora |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′41″ s. š., 15°1′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 796 (2023)[1] |
| Rozloha | 11,10 km²[2] |
| Nadmořská výška | 332 m n. m. |
| PSČ | 285 09 |
| Počet domů | 421 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 3 |
| Počet ZSJ | 8 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Jirsíkova 157 285 09 Kácov oupodatelna@kacov.cz |
| Starostka | Mgr. Soňa Křenová |
| Oficiální web: www | |
  Kácov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 534129 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kácov (původně Kaczow, německy Katzow (1720), 1854 Kácov) je městys v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Leží asi sedm kilometrů severozápadně od Zruče nad Sázavou. Žije zde 796[1] obyvatel. Kácovem protéká řeka Sázava a její dva pravostranné přítoky Čestínský potok a Losinský potok. V kopcovitém okolí převládají lesy a pole. K. Kuča uvádí, že „Kácov je typickým lokačním městečkem, jehož základ tvoří velké obdélníkové náměstí nad řekou a brodem. Západní, severní i východní čára náměstí se váže na cesty, které se sbíhaly do koutů náměstí“.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Kácovu pochází z roku 1318. S Kácovem je spojen rod Černčických z Kácova. Kácov byl povýšen na městečko roku 1412. Roku 1457 byl založen pivovar.
Asi od poloviny 15. století stála ve městě tvrz. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna Čejky z Obramovic a po roce 1635 za Benigny Kateřiny z Lobkovic došlo k přestavbě na barokní zámek. V roce 1726 se panství stává majetkem Anny Marie Františky Terezie, princezny Sasko-Lauenburské, hraběnky z Neuburgu a velkovévodkyně Toskánské, která zámek přestavěla. J. O. Blažíček uvádí, že kácovský zámek spadá do trojice objektů spolu se zámkem v Hostivici u Prahy a severočeské Horní Polici přestavěných Annou Marií Františkou, velkovévodkyní toskánskou, jejichž dispozice spolu s převýšenou střední halou se nejvíce podobá jednomu z typů klášterních konventů 17. století.[5]
Při cestě na nádraží Kácov překlenuje řeku Baileyho most (tzv. bejlina), sestavený v roce 1975 z původní výzbroje americké armády. První most přes vodu byl postaven u Štítného v r. 1715 nákladem hraběte Bredy.[6]
V letech 2003–2006 byla v obci vybudována splašková kanalizace, která byla napojena na čističku. V r. 2015 byla provedena rekonstrukce čističky a zvětšena její kapacita.[7]
Posloupnost majitelů[editovat | editovat zdroj]
Seznam majitelů obce od 14. století:[8][9]
- Arnošt z Talmberka
- 1356 Ješek Černčický z Kácova – první doložený majitel
- 1377 Vítek Černčický z Kácova
- 1392 Jindřich
- 1393 synové Jindřich a Beneš, správa formou poručnictví Jana ze Skalice a od roku 1402 Mikuláše Vrbíka z Tismic
- 1408–1412 společná vláda Jindřicha a Beneše
- 1412 rozdělení panství na dvě poloviny. Jindřich obdržel dolní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny, Beneš horní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny
- 1448 obdržely Jindřichovy dcery Jitka provdaná za Ctibora z Chřenovic a Anna za Čeňka z Vyšehněvic každá čtvrtinu Jindřichova dílu. O Benešově části se zprávy nedochovaly, předpokládá se, že zahynul během husitských válek a jeho statky připadly na krále jako odúmrť.
- Benešův díl byl dán králem několika osobám: boleslavskému proboštu Michaelovi, Janu z Prystu, Kašparu Šlikovi a Bohuslavu z Košíně
- 1454 král daroval Benešovu část panství Alešovi ze Šterberka a Holic, který ale v roku 1455 zemřel
- 1459 přešly postupně jednotlivé části do majetku Jana z Košíně
- 1473 získal panství Kuneš z Olbramovic, když ovládal tři čtvrtiny panství a zapsal ho na syny Václava a Ondřeje, kteří získali poslední díl
- 1516 Jan Dvorecký Olbramovic
- 1523–1524 Eva Říčanská z Olbramovic formou poručenské vlády bratra Přecha Dvoreckého z Olbramovic
- 1535 získal panství Jan Tetour z Tetova
- po 1541 jeho synové Lev a Bedřich
- 1551 získal panství Kryštof Jandorf z Jandorfu
- 1555 kupuje panství Jan Čejka z Olbramovic
- 1564 Václav Čejka z Olbramovic. Do dosažení jeho plnoletosti spravovali panství poručníci Johanka z Lípy, Petr Hamza ze Zábědovic a Burjan Čejka z Olbramovic
- 1601 rytíř Karel starší Čejka z Olbramovic na Kácově a Zdislavicích. Za účast na stavovském povstání odsouzen roku 1624 ke ztrátě polovice statku. Kácovské panství konfiskováno a prodáno.
- 1623–1626 Jan Werde z Werdenberku
- 1626–1628 Oktavián Vchynský
- 1628–1630 Jan de Witte z Lilienthalu
- 1630–1635 vdova Anna, roz. z Glauchova
- 1635–1653 Benigna Kateřina z Lobkovic
- 1653–1656 syn František Vilém Popel z Lobkovic
- 1656–1682 František Scheitler ze Scheitleru
- 1682–1688 syn Ferdinand Kryštof Scheitler ze Scheitleru
- 1688–1701 František Bohumír svobodný pán z Kaisersteinu
- 1701–1711 dcera Anastasie z Kaisersteinu ve formě poručnictví vykonávaném hrabětem Janem Petrem Strakou z Nedabylic
- 1711–1725 Karel Jáchym Breda
- 1725–1726 Karel Richard Schmidlin ze Schmidlinu
- 1726–1741 vévodkyně Anna Marie Františka Toskánská
- 1741–1753 její dcera Marie Anna Karolína
- 1753–1770 syn Marie Anny Karolíny – Kliment František vévoda bavorský
- 1770–1777 kurfiřt Maxmilián Josef Bavorský
- 1777–1795 Karel II vévoda Zweibrueckenský
- 1795–1802 Maxmilián Josef vévoda Zweibrueckenský
- 1802–1815 kurfiřt Ferdinand Salcburský
- 1815 – Vídeňský sjezd: smlouva o odstoupení statků Ferdinanda Salcburského v Čechách císaři rakouskému
- 1818 – Napoleon František Karel Josef Bonaparte, zvaný Orlík (1811–1832), syn Napoleona císaře Francouzů a arcivévodkyně Marie Louisy Rakouské obdržel dvanáct deskových statků včetně Kácova do doživotního užívání a tyto povýšeny na vévodství
- od 1847 císař Ferdinand V.
- od roku 1875 František Josef I.
- od roku 1916 Karel I.
- od 1918 československý stát
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 442 | 1 398 | 1 365 | 1 416 | 1 393 | 1 320 | 1 367 | 1 170 | 1 281 | 1 179 | 990 | 911 | 824 | 779 | 796 |
| Počet domů | 193 | 197 | 200 | 193 | 203 | 210 | 290 | 333 | 310 | 303 | 283 | 367 | 386 | 398 | 421 |
Správa městyse[editovat | editovat zdroj]
K 1. prosinci 2006 byl obci vrácen status městyse.[12]
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse (obce) v roce, kdy ke změně došlo:
- do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[13]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
- 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[14]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[15]
- 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[16]
- 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[17]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora
Části městyse[editovat | editovat zdroj]
- Kácov
- Račíněves
- Zderadinky
- Zderadiny
- Zliv
Symboly městyse[editovat | editovat zdroj]
Vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009.[18]
Hospodářství[editovat | editovat zdroj]
Od roku 2001 v městečku funguje Pivovar Kácov, které vaří pivo Hubertus, s ročním výstavem 20 000 hektolitrů.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Městysem vede silnice II/125 Kolín – Uhlířské Janovice – Kácov – Vlašim. V roce 2011 z městyse jezdily autobusové linky do Kolína, Vlašimi a Louňovic pod Blaníkem (dopravce ČSAD Benešov), linka Kolín-Tábor-České Budějovice (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín) a linky do Čestína, Kutné Hory, Sázavy, Uhlířských Janovic a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
Městysem vede železniční trať Čerčany – Světlá nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy v úseku z Čerčan bylo roku 1901, pokračování trati do Světlé nad Sázavou bylo dáno do provozu v roce 1903. Na území městyse leží železniční stanice Kácov a železniční zastávky Kácov zastávka a Střechov nad Sázavou.[19]
Společnost[editovat | editovat zdroj]
- Od roku 2007 do roku 2010 se v Kácově na přelomu července a srpna pravidelně konal Sázavafest. V samotném městyse se však nacházela jen jedna menší stage.
- V neděli o svatém Liberátu (17. srpna) nebo první následující neděli, připadne-li výročí na všední den, se koná pouť ke hrobu svatého Liberáta, jehož ostatky jsou uloženy v kostele.
- V dubnu každého roku se obec účastní projektu Čistá řeka Sázava.
- V květnu každého roku probíhají na území obce Noční rybářské závody.
- V roce 2017 byl na území městyse otevřen golfový resort Kácov. Hřiště nabízí 27 jamek. Návrh klubovny pochází od Martina Rajniše. Stavba s stala vítězem ankety Stavba roku Středočeského kraje.
Rok 1932[editovat | editovat zdroj]
V městysi Kácov (přísl. Račiněves, Zliv, 1127 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[20]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, 3 výrobny cementového zboží, 2 cihelny, 2 elektrárny, elektrotechnický závod, knihtiskárna, lihovar, 3 mlýny, sušárna semen, 2 pily, pivovar, stavitel, velkostatek, včelařský spolek.
- Služby (výběr): lékař, biograf Sokol, cukrář, drogerie, hodinář, skladištní družstvo, 5 hostinců, hotel Růžička, kapelník, knihař, obchod s koženým zbožím, malíř, obchod s medem, obchod s obuví Baťa, obchod s papírem, obchod s psacími stroji, 2 radiopotřeby, Občanská záložna v Kácově, Spořitelní a záložní spolek v Kácově, Okresní hospodářská záložna, obchod s velocipedy, 3 zahradnictví, obchod s železářským zbožím.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Zámek Kácov
- Zřícenina hradu Kácov nad levým břehem Sázavy jihozápadně od obce
- Kostel Narození Panny Marie
- sousoší Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků z let 1729–1730
- děkanství
- Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova v Kácově
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jan Valerián Jirsík, 4. biskup českobudějovický, spisovatel, národní buditel, zasedal v Českém zemském sněmu a v Říšské radě
- Alois Wiesner starší, český vydavatel, knihtiskař, papírník a organizátor
- František Zenker, (Franz von Zenker nebo Franz svobodný pán von Zenker), ministr zemědělství Předlitavska v Rakousko-Uhersku
- Alena Gajanová, historička
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha : Libri, 2000, II. Díl, s. 754.
- ↑ Blažíček, J. O.: Umění a umělci 17. a 18. století v záznamech pražských klášterních archivů I. Z dominikánského archivu sv. Jiljí. Ve: Uměni II, 1954, s. 162–66.
- ↑ Svoboda, V. G.: Kácov. Ve: Sborník historického kroužku, r. 11, 1910, č. 3–4, s. 151. (dokončení.)
- ↑ KŘEN, P.: Slavnostní otevření čističky odpadních vod v Kácově. (Rekonstrukce za pomoci dotace Ministerstva zemědělství a Středočeského kraje.) Ve: Mikroregion Uhlířskojanovicka a Středního Posázaví. Zpravodaj. Únor 2016. S. 1.
- ↑ Beneš, F.: Dějiny městečka Kácova nad Sáz. Otisknuto v týdeníku Hlasy od Želivky a Sázavy 1928 - 1929. 60 stran.
- ↑ Vlasák, N.: Okres Uhlířsko-Janovický v Čáslavsku. Bibliotéka místních dějepisův pro školu a dům. Tábor 1885, 162 s.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Udělené symboly – Kácov [online]. 2009-04-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Traťové jízdní řády: trať 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou [online]. Správa železnic, 2022-12-11 [cit. 2023-05-05]. Dostupné online.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 520–521. (česky, německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kácov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Kácov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
