Kystráčkovití
|
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Medosavka zlatokřídlá (Phylidonyris pyrrhoptera)
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| Rody | ||||||||||||||||
|
42 (viz článek) |
Kystráčkovití (Meliphagidae) představují početnou čeleď čítající na 182 druhů malých až středně velkých pěvců řazených do 42 rodů. Většina z nich se vyskytuje v Austrálii a na Nové Guiney, některé druhy jsou zastoupené také na Novém Zélandu a na některých tichooceánských ostrovech. Náleží mezi významné opylovače, a to zejména u rostlin z čeledí Proteaceae, Myrtaceae a Epacridaceae. Miskovitá hnízda z travin, větviček, kůry a chmýři staví ve vidlicích stromů.[1]
Obsah |
Fylogeneze a taxonomie [editovat]
Čeleď je prokazatelně monofyletická, tvoří ji čtyři vyhraněné klady, samostatně pak stojí rod Acanthorhynchus, který je sesterskou skupinou všech ostatních rodů čeledi. Rody Epthianura a Ashbyia, specializované na život v aridních oblastech a endemické pro Austrálii, patří k jádru čeledi. Hypotéza o samostatné radiaci skupiny v Austráli a Nové Guinei ani hypotéza o společném původu druhů vysokých poloh Nové Guineje a severoaustralských deštných pralesů nebyly novějšími studiemi potvrzeny (každý odhalený klad obsahuje směs australských a novoguinejských druhů).[2]
Kladogram [editovat]
Čeleď se rozpadá do tří podčeledí:[3]
|
Acanthorhynchinae (Acanthorhynchus) |
|||||||
|
|||||||
Rody [editovat]
- Acanthagenys
- Acanthorhynchus
- Anthochaera
- Anthornis
- Ashbyia
- Certhionyx
- Conopophila
- Entomyzon
- Epthianura
- Foulehaio
- Glycichaera
- Grantiella
- Guadalcanaria
- Gymnomyza
- Lichenostomus
- Lichmera
- Macgregoria
- Manorina
- Meliarchus
- Melidectes
- Melilestes
- Meliphaga
- Melipotes
- Melithreptus
- Melitograis
- Myza
- Myzomela
- Oreornis
- Philemon
- Phylidonyris
- Plectorhyncha
- Prosthemadera
- Ptiloprora
- Pycnopygius
- Ramsayornis
- Stresemannia
- Timeliopsis
- Trichodere
- Xanthomyza
- Xanthotis [4]
Reference [editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Honeyeater na anglické Wikipedii.
- ↑ KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356.
- ↑ DRISKELL, Amy C.; CHRISTIDIS, Les. Phylogeny and evolution of the Australo-Papuan honeyeaters (Passeriformes, Meliphagidae). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2004, roč. 31, s. 943–960. Dostupné online.
- ↑ http://jboyd.net/Taxo/List17.html#meliphagidae
- ↑ Sibley, C.G. & Monroe, B.L. Jr. (1990). Distribution and Taxonomy of Birds of the World. New Haven: Yale University Press. ISBN 0-300-04969-2 (anglicky)
