Kyselina trihydrogenarseničná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kyselina trihydrogenarseničná
Strukturní vzorec Arsenic-acid-3D-vdW.png
Obecné
Systematický název Kyselina trihydrogenarseničná
Ostatní názvy Kyselina orthoarseničná
Anglický název Arsenic(V) acid, Arsenic acid
Německý název Arsen(V)-säure, Arsensäure
Sumární vzorec H3AsO4
Vzhled Bezbarvá hygroskopická pevná látka
Identifikace
Číslo RTECS CG0700000
Vlastnosti
Molární hmotnost 141,942 g/mol
Teplota tání 35,5 °C (308,65 K)
Teplota varu 160 °C
Hustota 2,2 g/cm³ (20 °C)
Disociační konstanta pKa První 2,19
Druhá 6,94
Třetí 11,6
Rozpustnost ve vodě 16,7 g/100 ml
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
dobře rozpustná v methanolu a ethanolu
Tlak páry 55 mbar (50 °C)
Struktura
Tvar molekuly tetraedr
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf° -906,7 kJ/mol
Bezpečnost
Toxický
Toxický (T)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R26, R27, R28, R45
S-věty S53, S45, S60, S61
NFPA 704
Teplota vznícení nevznítitelná
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).


Kyselina trihydrogenarseničná (mimo chemii psáno dle PČP trihydrogenarzeničná), též kyselina orthoarseničná (dle PČP ortoarzeničná), je jednou ze tří kyselin pětimocného arsenu. Vyrábí se oxidací arsenu kyselinou dusičnou:

3 As + 5 HNO3 + 2 H2O → 3 H3AsO4 + 5 NO.

Z roztoku krystaluje ve formě lístkovitých bezbarvých krystalků jako hemihydrát H3AsO4.1/2H2O, které jsou velmi dobře rozpustné ve vodě.

Další formy kyseliny arseničné, kyselina metaarseničná HAsO3 a kyselina diarseničná (nespr. pyroarseničná) H4As2O7 přecházejí v roztoku adicí molekul vody na kyselinu trihydrogenarseničnou:

HAsO3 + H2O → H3AsO4
H4As2O7+ H2O → 2 H3AsO4.

Všechny formy kyseliny arseničné jsou prudce jedovaté a to jak při vdechnutí prachu, tak při požití ústy nebo při kontaktu s pokožkou. V menších dávkách mají mutagenní účinky.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Kyselina trihydrogenarseničná se používá v chemii jako oxidační činidlo. Je také používána jako složka prostředků pro hubení myšovitých hlodavců (rodenticidů) a roztočů (akaricidů) a jako přísada jiných pesticidů.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.