Kyj Herkulův
 Kyj Herkulův | |
|---|---|
 Kyj Herkulův (Clavariadelphus pistillaris) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Pododdělení | Agaricomycotina |
| Třída | stopkovýtrusé (Agaricomycetes) |
| Řád | stročkovcotvaré (Gomphales) |
| Čeleď | kyjovité (Clavariadelphaceae) |
| Rod | kyj (Clavariadelphus) |
| Binomické jméno | |
| Clavariadelphus pistillaris (L.) Donk 1933 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyj Herkulův (Clavariadelphus pistillaris) je vzácná houba s plodnicemi kyjovitého tvaru z čeledi kyjovitých.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Plodnice je asi 5–20 cm vysoká. V mládí je válcovitá či útle kyjovitá, záhy se však zřetelně kyjovitě rozšiřuje tak, že na bázi je úzká a v horní části nejširší. Její povrch je zejména ve stáří vrásčitý a důlkatý, nejdříve žlutý, žlutookrový a u starších plodnic okrově hnědý, občas s hnědofialovými tóny. Vrchol plodnice je vyboulený a zaoblený či tupě zahrocený.
Její dužnina má bělavou barvu, po poranění se může zbarvovat trochu do lila, její vůně je nevýrazná, chuť nahořklá. [1]
Výtrusy jsou elipsoidní[2], bezbarvé, velké 10–13 × 5–7 μm, výtrusný prach má nažloutlou barvu.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Roste spíše vzácně od srpna do listopadu hlavně ve vápencových oblastech v listnatých lesích, hlavně pod buky a duby.[1][3]
Užití[editovat | editovat zdroj]
Bývá uváděn jako jedlý, pro nahořklou chuť dužniny je však méně chutný. Navíc se jedná o vzácný druh houby.[3][4][5] Někteří autoři jej považují za nejedlého.
Podobné druhy[editovat | editovat zdroj]
- Velice vzácný kyj uťatý (Clavariadelphus truncatus) roste v horských jehličnatých lesích a má temeno plodnice ploché až vmáčklé, nikoli oblé.[3]
- Kyj jazýčkovitý (Clavariadelphus ligula) má mnohem menší plodnice se svraskalou pokožkou a roste spíše v jehličnatých lesích.[1][3]
- Další druhy kyjů jsou kyji Herkulovu velice podobné a velmi vzácné. Jde např. o kyj žlutotemenný (Clavariadelphus xanthocephalus) či kyj citronový (Clavariadelphus flavoimmaturus). Liší se např. mikroskopickými znaky či jinak.[1][3]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha: Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9.
- ↑ BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2.
- ↑ a b c d e HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2.
- ↑ Kyj herkulův na Nahub.sk
- ↑ Kyj herkulův na Naturfoto.cz
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kyj Herkulův na Wikimedia Commons
