Kyanid amonný
| Kyanid amonný | |
|---|---|
 Amonný ion | |
 Kyanidový ion | |
| Obecné | |
| Systematický název | Kyanid amonný |
| Funkční vzorec | NH4CN |
| Sumární vzorec | CH4N2 |
| Vzhled | Bílá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 12211-52-8 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 44,056 g/mol |
| Teplota tání | 36 °C |
| Teplota varu | Rozklad (na NH3 a HCN) |
| Hustota | 1,02 g/cm3 |
| Rozpustnost ve vodě | rozpustný |
| Bezpečnost | |
 GHS06  GHS09 | |
| H-věty | H300 H310 H330 H410 |
 Vysoce toxický (T+)  Nebezpečný pro životní prostředí (N) | |
| R-věty | R26/27/28 R32 R50/53 |
| S-věty | (S1/2) S7 S28 S29 S45 S60 S61 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kyanid amonný je bílá anorganická látka se vzorcem NH4CN.
Výroba[editovat | editovat zdroj]
Kyanid amonný lze vyrábět reakcí kyanovodíku s amoniakem. Je-li použito plynných reaktantů, vznikající produkt je vysoce čistý a velice jemně práškovitý. Reakce probíhá dle rovnice:
HCN + NH3 → NH4CN
.
Další možností výroby je reakce chloroformu s hydroxidem (nejčastěji sodným) a amoniakem. Meziproduktem této reakce je kyanovodík. Výsledný produkt je však kontaminován chloridem sodným, který je obtížné odstranit.
CHCl3 + 2NH3 + 3NaOH + H2O → 3NaCl + 4H2O + NH3 + HCN → 3NaCl + 4H2O + NH4CN.
Tuto reakci je možné provádět v jedné nádobě, či zvlášť smíchat chloroform s hydroxidem sodným a vzniklý plynný kyanovodík smíchat s plynným amoniakem, proběhne reakce, která je již zmíněna výše.
Další možností je reakce kyanidu vápenatého s uhličitanem amonným (popř. síranem amonným), podle rovnic:
Ca(CN)2 + (NH4)2CO3 → 2NH4CN + CaCO3
Ca(CN)2 + (NH4)2SO4 → 2NH4CN + CaSO4
Výhodou je, že vzniklé vedlejší produkty, uhličitan vápenatý a síran vápenatý, jsou nerozpustné ve vodě a které je možné snadno oddělit.
Reakce[editovat | editovat zdroj]
Kyanid amonný reaguje se silnými kyselinami za vzniku kyanovodíku, například s kyselinou chlorovodíkovou reaguje podle rovnice:
NH4CN + HCl → NH4Cl + HCN
Se zásadami reaguje za vzniku amoniaku, dle reakce (s například hydroxidem sodným):
NH4CN + NaOH → NaCN + NH3 + H2O
S anorganickými solemi reaguje za vzniku příslušných kyanidů, například s chloridem hlinitým:
3NH4CN + AlCl3 → Al(CN)3 + 3NH4Cl
S některými látkami reaguje za vzniku komplexů, meziproduktem pro jejich vznik však je příslušný kyanid.
S halogenderiváty uhlovodíků vytváří nitrily (kyanidy). Takto reagují i kyanid draselný a kyanid sodný. Příkladem je reakce jodmethanu s kyanidem amonným, při které vzniká jodid amonný a acetonitril (methylkyanid):
CH3I + NH4CN → CH3CN + NH4I
Reaguje s ketony a aldehydy za vzniku slotučenin majících aminoskupinu a kyanoskupinu. Dojde na jejich navázání namísto kyslíku v ketonové (případně aldehydové) skupině C=O. Příkladem je reakce s dimethylketonem (acetonem):
CH3COCH3 + NH4CN → CH3NH2CCNCH2CH3 + H2O
Využití[editovat | editovat zdroj]
Kyanid amonný se používá na organické syntézy a na výrobu kyanidů a kyanidových komplexů.
Bezpečnost[editovat | editovat zdroj]
Při požití kyanid amonný reaguje s kyselinou chlorovodíkovou v žaludku za vzniku kyseliny kyanovodíkové, který se vstřebává žaludeční stěnou do krve. Kyanovodík následně zablokuje enzymy buněčného dýchání. Zásoba ATP v buňkách je prakticky okamžitě vypotřebována, dochází tedy k zastavení biochemických procesů, a smrti. Předpokládaje, že krevní oběh roznese vzniklý kyanovodík do celého těla do 5 sekund, zástava srdce nastává asi za 10 sekund a dochází ke smrti.
Měření přítomnosti látky[editovat | editovat zdroj]
Na zjištění koncentrace kyanidu amonného v roztoku je možno použít argentometrickou titraci, jsou-li však přítomny v roztoku halogenidy (fluoridy, chloridy, bromidy či jodidy), dochází ke znehodnocení výsledků.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ammonium cyanide na anglické Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyanid amonný na Wikimedia Commons
