Kvistė

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kvistė žemaitsky Kvėstė
Most silnice č. 170 přes Kvistė v Ukrinech
Most silnice č. 170 přes Kvistė v Ukrinech
Základní informace
Délka toku28 km
Plocha povodí115,2 km²
Průměrný průtok0,97 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí30011351
Pramen
Ústí
Protéká
LitvaLitva Litva (Telšiaiský kraj)
Žemaitsko, okres Mažeikiai
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Baltské moře, Venta, Varduva
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kvistė je řeka na severozápadě Litvy, v Žemaitsku, levý přítok řeky Varduva. Pramení v "Červené bažině" (Raudonoji pelkė) v městysu Vadagiai. Teče zpočátku na západ, po soutoku s Gabižiusem se stáčí na sever a po soutoku s Gedvydem se stáčí na východ. Po průtoku městečkem Ukrinai se stáčí na severovýchod. Do Varduvy se vlévá ve vsi Kukiai jako její levý přítok 28,4 km od jejího ústí do řeky Venta. Přes řeku vedou silnice č. 207 Seda - Židikai a č. 170 Mažeikiai - Židikai, dvakrát cesta Račaliai - Tvaskučiai také cesta Ukrinai - Kugiai.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

  • Levé:
Hydrologické
pořadí
[1]
Řeka Délka (km) Povodí (km²)[2] Vzdálenost
od ústí (km)
Ústí kde Koordináty ústí
30011352 Poškupis 5,6 27,3 19,6 Tvaskučiai  
30011354 Gabižius 10,2 15,8 19,2 Tvaskučiai  
30011355 Gedvydas 6,8 13,6 14,0 Račaliai  
30011356 Dubupis 3,8 4,0 13,5 Asteikiai  
30011357 Girupis 2,4 3,8 10,4 Asteikiai  
30011358 Vičupis 4,6 4,4 3,5 Bukančiai  
30011359 Lašišupis 5,9 5,7 1,8 Bukančiai  
30011361 Nurupis 4,5 4,2 0,5 Kukiai  
  • Pravé:
Hydrologické
pořadí
Řeka Délka (km) Povodí (km²) Vzdálenost
od ústí (km)
Ústí kde Koordináty ústí
  Pavardupis 0,6   13 Asteikiai  

Obce při řece[editovat | editovat zdroj]

Vadagiai, Skėriai, Pakvistis, Račaliai, Asteikiai, Pocaičiai, Ukrinai, Bukančiai, Kukiai

Minulost[editovat | editovat zdroj]

Za nevolnictví byla Kvistė u Asteikiů přehražena a byl tu postaven mlýn, který za války v roce 1914 vyhořel. Po válce byl obnoven. V roce 1925 jej odkoupil Dovydas Perisas, potom jeho syn Aizikas. Když přišli Němci, nějaký čas tam bydlel Němec Leon Gros. Za mletí se platilo 1 litas za 100 kg. Když se mlýnský náhon zanesl, byl mlýn propachtován Stanislovu Beržinskému, který mlýn opravil a mlel až do roku 1942. Po vzniku kolchozů mlýn koupil Aleksas Žilakauskas, který jej v roce 1971 předal Mičurinovu kolchozu. Protože budova byla stará, mlýn zbořili. 1,1 km na sever je "Čertův kámen" - veliký balvan.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kvistė na litevské Wikipedii.
V tomto článku je použit překlad textu z článku Kvistė na wikiprojektu mažeikiaiské oblastní Wikipedie

  1. Oficiální klasifikátor litevských řek. vanduo.gamta.lt [online]. [cit. 2010-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-07. 
  2. Lietuvos upės: B. Gailiušis, J. Jablonskis, M Kovalenkovienė, Kaunas, Lietuvos energetikos institutas, 2001, str. 654

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lietuvos autokelių atlasas 1:200 000 : Jāņa Sēta Map publishers Ltd. : Rīga, Lotyšsko, 2008 - 222 p. ISBN 978-9984-07-475-7

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]