Kvinterna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wartburg-Laute.JPG

Kvinterna (gyterne, gyttrone, gitteron, guiterne, quinterne, někdy i mandoře) Středověký drnkací nástroj s plochou zadní deskou, třemi nebo čtyřmi střevovými strunami obvykle ve zdvojeném tažení a opražcovaným hmatníkem.

Jelikož je ve středověkých pramenech obstojný zmatek, vešlo by se do tohoto popisu kde co. Navíc je tu jazykový a terminologický chaos, který je, obzvláště u strunných nástrojů, které přijdou mnohdy nezasvěceným jedincům všechny stejné, poměrně smrtící. S jistotou můžeme tvrdit pouze to, že kvinterna se dnes u nás říká všem středověkým drnkacím nástrojům velikostí zhruba odpovídajícím mandolíně. Následující informace je nutno brát s jistou rezervou.

Kvinterna byla zřejmě nejvíce rozšířená mezi dvanáctým a patnáctým stoletím, později její obliba klesala, název se ovšem dále používal pro různé nástroje z kytarové rodiny, která se tou dobou začínala v bolestech formovat. Původní nástroje byly obvykle monoxyly (tedy vyrobeny z jednoho kusu dřeva), co do tvaru se různily. Do třináctého století měly dva ozvučné otvory, podobně jako fiduly, později pak jen jeden. O ladění je možné vést vášnivé spory, dnes se běžně používají dvě, která podle středověkých pramenů příslušela fidulám. Jsou to: a-d'-a'-d a g-d'-g'-d.

Žádné skladby určené přímo pro kvinterny se nedochovaly, o způsoby hry víme jen málo. S jistotou můžeme tvrdit pouze to, že se hrálo trsátkem. Jelikož ladění kvinterny umožňuje jak vydrnkávání melodie, tak akordový doprovod, můžeme se domnívat, že obého bylo využíváno, prvého zřejmě především k doprovodu tanců. Dnes se v drtivé většině kvinterny používá jako konstantního dronu, někteří hráči na hmatník pro jistotu vůbec nesahají, odvážnější hrají melodii na spodní struně a zbytek nechávají proznívat.