Kvadrivium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kvadrivium (lat. quadrivium, čtyřcestí) byla na středověkých univerzitách druhá, vyšší část sedmi svobodných umění. Skládalo se ze čtyř předmětů nebo umění, totiž aritmetiky, geometrie, hudby a astronomie.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Následovalo po předchozím zvládnutí oborů trivia, totiž gramatiky, logiky (či dialektika, význam těchto slov byl v té době stejný), a rétoriky. Kvadrivium bylo naopak považováno za předstupeň vlastního odborného studia filozofie - pokládané za "svobodné umění" ve vlastním smyslu - nebo teologie, práv či lékařství. Na některých středověkých univerzitách kvadrivium vedlo k získání titulu bakaláře, na fakultách vyšší úrovně pak mohl student získat titul mistra svobodných umění (Magister artium).

Předmět hudba v kvadriviu znamenal klasický předmět harmonie, bylo to vlastně studium proporcí mezi hudebními intervaly. Vztah k hudbě v dnešním smyslu nebyl součástí studia.

Složení kvadrivia je naznačeno už u Platóna, v sedmé knize Üstavy, a Proklos napsal, že tyto předměty lze pokládat za studium čísel a jejich vztahu k fyzickému rozměru času: aritmetika je čisté číslo, geometrie je číslo v prostoru, hudba číslo v čase a astronomie číslo v časoprostoru. Pojem kvadrivia však poprvé použil Boëthius.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  • Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Artes liberales. Sv. 2, str. 809
  • Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. Heslo Quadrivium, str. 340..

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]