Kvórum
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
Faktická přesnost tohoto článku je zpochybněna. Relevantní diskuse je na diskusní stránce. |
- většinový systém – volby do Senátu, přidělování mandátů absolutním většinovým systémem
- poměrný systém – ostatní volby, s převáděním hlasů na mandáty:
- „volebním číslem“, minimální počet hlasů, který strana musí získat, aby získala mandát:
- Hagenbach-Bischoffova metoda, v ČR používaná mezi lety 1990-1998 pro volby do Poslanecké sněmovny
- „volebními děliteli“, žádná strana nezíská mandát dříve, než strana, která v okamžiku rozdělování má větší počet hlasů
- D'Hondtova metoda, dnes v ČR používaná, rozdělení mandátů v obecních zastupitelstvech, v zastupitelstvech krajů, mandátů do Poslanecké sněmovny, do Evropského parlamentu
- „volebním číslem“, minimální počet hlasů, který strana musí získat, aby získala mandát:
- kvórum
ČSÚ
Kvórum (z latinského quorum) označuje počet osob, které musí – podle předem dohodnutých pravidel, případně zákonů – být na hlasování, nebo volbách, zúčastněny, aby jejich rozhodnutí byla platná.
Obsah |
[editovat] Profesionální nebo volené orgány
Zvykem ve společnosti, politice, ekonomice je, že v profesionálních nebo volených orgánech – jako představenstvech, komisích, parlamentech – jsou zúčastnění teprve při dosažení stanoveného kvóra usnášení schopni. Povinnost účastnit se rozhodování je považována za odpovídající jejich zodpovědnosti.
[editovat] Voliči
V dnešních vyspělejších demokraciích nebývá účast voličů ani na volbách, ani na lidových hlasováních, referendech předepsaná. V České republice je kvórum pro voliče použito při místním referendu, kde k platnosti jeho rozhodnutí je třeba účast alespoň poloviny voličů
U lidových iniciativ je běžně nutné dosáhnout určitého počtu podpisů, aby iniciativa byla platná. Čím nižší je ale procentuální poměr nutných podpisů k celkovému počtu zúčastněných (voličů), tím vyšší je stupeň demokracie.
V některých vyspělejších státech, které kvóra ještě nezrušily, je předepsaná účast buď jenom formálním pozůstatkem (např. Lucembursko), nebo stále ještě stojí v cestě účinnému rozhodování (např. Itálie).
[editovat] „Quorum busting“
Kvóra mohou být zneužita k zamezení hlasování – tzv. quorum busting – prostě tím, že se protivníci neúčastní (obvyklá taktika např. v USA nebo Itálii).
Pokud se jedná o neúčast voličů, je dalším vývojem demokracie zrušení kvóra. Pokud se jedná o neúčast ve volených nebo profesionálních orgánech, ukazuje to na to, že zde není jejich zodpovědnost řádně prosazována (dohodou, pravidly, zákony).
[editovat] Totalita
V totalitních systémem mají předepsaná kvóra ve „volbách“ (povinná volební účast občanů) a „hlasováních“ (povinná přítomnost reprezentantů) jediný význam – vyjádření poslušnosti a příslušnosti. Jedná se o část veřejných demonstrací poslušnosti režimu.
Tak např. v zemích sovětského bloku, za dob socialismu (komunismu), byla volební účast povinná a pokud výsledky nedopadly podle představ režimu, tak byly manipulovány – obvyklé „výsledky“ „99,99 %“. Takto „volené“, a za chod veřejného života (formálně) zodpovědné, orgány hlasovaly otevřeně. Ti, kteří (by) nehlasovali jak očekáváno (by) byli postiženi sankcemi.
Podobně se chovaly fašistické, nacistické režimy.
[editovat] Příklady
- absolutní většina (to jest více než 50%) – obvyklá v jednoduchých rozhodováních a/nebo v rozhodováních kompetentních orgánů, jako i ve vyspělých demokraciích (občané mají rozsáhlá politická práva, která jim umožňují kompetentně, spokojeně a zodpovědně se účastnit politiky a jejích změn)
- kvalifikovaná většina – jiný poměř než absolutní většina (například 2/3, 10%, 3 přítomní v House of Lords…)
[editovat] Související články
[editovat] Externí odkazy
- Metody pro přepočet hlasů na mandáty používané v ČR ve volbách od roku 1990, ČSÚ
- kvórum – hlasování v PSP ČR, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky – Většina potřebná pro přijetí návrhu Poslaneckou sněmovnou
