Kusovník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kusovník je dokument zachycující všechny komponenty (součásti, materiál) použité pro výrobu určitého produktu.

Kusovník má stromovou strukturu, kde kořenem je finální výrobek a listy jsou nakupované materiály. Počet úrovní kusovníku není omezen, ani počet vstupujících komponent do vyšší položky. Vnitřní uzly stromu odpovídají polotovarům.

Kusovník je typicky používán ve strojírenství, ale obecně je použitelný v jakékoli výrobě. Je omezen časovou platností od – do, která může být definována konkrétním datem nebo výrazy „odjakživa“ resp. „navěky“.

Druhy kusovníků[editovat | editovat zdroj]

  • Strukturní kusovník je kolekce (seznam, pole) vazeb vyšší položka – nižší položka. Pro každou vazbu je definováno množství do vyššího, t.j. kolik nižších položek nadřízená položka obsahuje.
  • Technologický kusovník vychází ze strukturního kusovníku, navíc obsahuje propojení na technologický postup číslem operace a výtěžnost, resp. odpad v %. Technologický postup je posloupnost operací, kterými ze vstupních komponent vzniká ve výrobním procesu výsledný produkt.
  • Souhrnný kusovník (bill of material) je výčtem položek přes celou strukturu tak, že každá položka je obsažena jen jednou a celkové množství je součtem dílčích množství.

Příklad: Strukturní kusovník může udávat, že polotovar P1 obsahuje 3 šrouby M6, finál F1 obsahuje 4 polotovary P1 a dalších 5 šroubů M6 (Strukturní kusovník se stará jen o popis vztahu v úrovni, při výpisu bude šroub M6 uveden 2x : jednou jako 3ks vztahu P1-M6 a jednou jako 5 ks vztahu F1-M6). Souhrnný kusovník naproti tomu uvede počet šroubů M6 jako 4 x 3 + 5 = 17ks (při 100% výtěžnosti).

Jeden výrobek (polotovar) může mít více kusovníků; přitom jeden bývá označen jako primární, ostatní jako alternativní.