Kunštát
| Kunštát | |
|---|---|
 Pohled na Kunštát ze zámku | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Boskovice |
| Obec s rozšířenou působností | Boskovice (správní obvod) |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′23″ s. š., 16°31′2″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 851 (2023)[1] |
| Rozloha | 24,20 km²[2] |
| Nadmořská výška | 445 m n. m. |
| PSČ | 679 72 |
| Počet domů | 926 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 6 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 6 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Náměstí krále Jiřího 106 679 72 Kunštát mu@kunstat-mesto.cz |
| Starosta | MVDr. Zdeněk Wetter |
| Oficiální web: www | |
  Kunštát | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 581879 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kunštát (německy Kunstadt) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 18 km severozápadně od Blanska v Hornosvratecké vrchovině. Žije zde přibližně 2 900[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o městě pochází z roku 1279 jako přídomek Kuny, jehož jméno je variantou germánského jména Konrád. V roce 1281 se zmiňuje jako Chuno de Chuonstat. Zakladateli města byli páni z Kunštátu. Hrad se písemně dokládá v roce 1360. V roce 1448 se stal majitelem zdejšího panství Jiří z Kunštátu a Poděbrad známý spíše jako Jiří z Poděbrad, který nechal i přebudovat hrad. V držení této rodiny byl Kunštát až do roku 1502.[4] V roce 1529 přešel Kunštát od Vojtěcha z Pernštejna k Janu Černčickému z Kácova.
Roku 1674 bylo v městečku 50 domů, z toho 9 pustých. Roku 1755 zde bylo 72 domů. V roce 1834 šlo o 148 domů a 877 obyvatel. Roku 1900 v Kunštátě žilo 1188 obyvatel.[5]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Samotné město leží uvnitř přírodního parku Halasovo Kunštátsko, v jeho okolí se dále nachází Přírodní park Lysicko a Přírodní park Svratecká hornatina.
Na území bývalé zámecké obory se rozkládá přírodní památka Kunštátská obora.
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Městem protéká Kunštátský potok, který je částečně sveden do potrubí. Blízko náměstí vodou zásobuje rybník. V západní části města u hranic s místní částí Sychotín se Kunštátský potok vlévá do říčky Petrůvka.
Východně od města pramení Újezdský potok.
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Části města[editovat | editovat zdroj]
- Kunštát (k. ú. Kunštát na Moravě)
- Hluboké u Kunštátu (k. ú. Hluboké u Kunštátu)
- Rudka (k. ú. Rudka u Kunštátu)
- Sychotín (k. ú. Sychotín)
- Touboř (k. ú. Touboř)
- Újezd (k. ú. Újezd u Kunštátu)
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
Dlouho historii má ve městě hrnčířství, které se začalo provozovat již nedlouho po vzniku města.[6] Roku 1620 byl schválen vznik cechu, kdy se dohromady spojilo deset místních hrčířů.[6] Svého vrcholu dosáhlo řemeslo ve městě v 19. století, kdy se vyváželo do zahraničí.[6] Od roku 1990 bylo na tradici navázáno vznikem drobných dílen a od roku 1993 se ve městě pořádají tradiční hrnčířský jarmark.[6]
Sport a spolkový život[editovat | editovat zdroj]
Ve městě působí několik sportovních celků a spolkových sdružení: Divadelní ochotnický soubor LMD, Fotbalový klub FK Kunštát, Hokejový klub HC Kunštát, Hokejový klub HK Kunštát, Jezdecký klub, Klub malé kopané Újezd, Klub stolního tenisu, Motokrosový klub Kunštát, Motosport CZ, Orel Kunštát, SKI Club Kunštát, Sportovní klub malé kopané HRK Rudka, Tenisový klub Kunštát a Šachový klub.[7]
K dispozici jim je Městská sportovní hala.[7]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kunštátská obora – jihovýchodně od města.
- zámek Kunštát přebudovaný z původního hradu v 16. století.
- kostel svatého Stanislava – ze 17. století s historickými kovovými dveřmi.[8]
- kostel svatého Ducha – hřbitovní kostel z roku 1738.
- pamětní desky věnované Janu Tenorovi, Františku Halasovi, Klementu Bochořákovi a Ludvíku Kunderovi.
- Socha Jiřího z Poděbrad
- Jeskyně Blanických rytířů – umělá pískovcová jeskyně v obci Rudka
- Burianova rozhledna na Milence
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Jiří z Poděbrad (1420–1471), český král
- Jan Černčický z Kácova (cca 1460–1550), český šlechtic, majitel města
- Jakub Petrozelín Kunštátský (1571–1633), duchovní, spisovatel, pobělohorský exulant
- Klemens Barchanek (1845–1923), matematik, autor německojazyčných učebnic geometrie
- Kuneš Kunz (1846–1890), organizátor českojazyčných škol a kulturních spolků v Brně, čestný občan Kunštátu
- Jan Tenora (1863–1936) – historik a spisovatel, sepsal knihu Dějiny městečka Kunštátu
- Františka Leopoldina Marie von Coudenhove – Hornisch – s. M. Anežka (1892–1977), Těšitelka a zakladatelka kláštera Těšitelek v Argentině
- Klement Bochořák (1910–1981), básník
- František Halas (1901–1949), básník. Pohřben na městském hřbitově. Čestným občanem jmenován v roce 1945.
- Jan Marius Tomeš (1913–2010), básník a historik. Čestným občanem jmenován v roce 1999.
- Ludvík Kundera (1920–2010), básník, dramatik a překladatel. Strávil zde své dětství a často se sem vracíval. Čestným občanem jmenován v roce 1998. Pohřben na městském hřbitově.
- Stanislav Rolínek (1902–1931), sochař podzemních blanických rytířů a největší sochy T. G. Masaryka v Evropě
- František Burian († 1943), kunštátský starosta, nechal postavit rozhlednu na kopci Milenka (Burianova rozhledna)
- Ladislav Kubíček (1926–2004), kněz mučedník, prezident litoměřické diecézní charity, pohřben na místním hřbitově
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Městem prochází 
modrá turistická značka na trase Letovice, Kunštát, Tišnov, Veverská Bítýška, Velká Bíteš, Ořechov, Třebíč.
Na náměstí začíná 
červená turistická trasa, která dále pokračuje jižně směrem Hluboké u Kunštátu, Tasovice, Hodonín, Skorotice.
Zelená turistická značka začíná taktéž na náměstí, ale vydává se severně ve směru Nýrov, Jasinov, Vranová a Křetín.
Ve městě je vyznačená 
naučná stezka, která vede kolem zámku a skrze přírodní památku Kunštátská obora.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Fontány na náměstí Krále Jiřího -
Socha Jiřího z Poděbrad na náměstí Krále Jiřího -
Kostel svatého Stanislava -
Náměstí Krále Jiřího -
Městský úřad -
Zámek Kunštát -
Pohled na podzámčí
.jpg)
.jpg)
Panorama[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-18]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
- ↑ TENORA, Jan. Kunštátský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2007. 195 s. ISBN 978-80-86347-50-9. S. 25–26.
- ↑ a b c d Hrnčířství [online]. Rev. 2007 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18.
- ↑ a b Sportovní oddíly [online]. Rev. 2007 [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-18.
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 25, ISBN 80-7316-228-8
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TENORA, Jan. Dějiny městečka Kunštátu. Brno: Občanská záložna, 1885. 132 s. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Kunštát na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunštát na Wikimedia Commons
- Kunštát v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- http://www.kunstat-mesto.cz/ Oficiální stránky
- Tenora, Jan: Dějiny městečka Kunštátu, 1885.
