Kumasi

Kumasi ;
Poloha
Souřadnice	6°42′ s. š., 1°37′30″ z. d.
Nadmořská výška	300 m n. m.
Stát	Ghana
	Kumasi
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	254 km²
Počet obyvatel	2 069 350
Hustota zalidnění	8 147 obyv./km²
Správa
Vznik	1680
Oficiální web	www.kma.gov.gh
Telefonní předvolba	032
PSČ	AK000-AK911
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kumasi je hlavním městem ghanské oblasti Ašantsko.

V oblasti funguje systém náčelníků, v jejichž čele stojí, v případě kmene Ašantů, král. Náčelníci neubírají státní moci na významu, stejně jako se stát příliš nesnaží omezovat vliv náčelníků. Tato symbióza je příjemná i pro návštěvníky této západoafrické země – mnohokrát se stává, že malý dárek věnovaný náčelníkovi otevře dveře do vesnice.[1] Kmen Ašantů je jedním z nejvýraznějších patřících do etnické skupiny Akan, která obývá západní a centrální kraj současné Ghany a tvoří téměř 50 % obyvatel země.

Kumasi je jedním z hlavních kulturních a hospodářských center Ghany.

Ač má město prastaré kořeny, je i v mnohém velice moderní. Žádné moderní výškové budovy však v Kumasi nenajdeme.

Severní části města vévodí palác Manhyia. Jde o dávné sídlo královské rodiny ašantských panovníků, kteří jsou zárukou demokracie v království. Jsou zde sepisovány a sestavovány všechny zákony, a dokonce i ústava. Palác disponuje také soudní síní. Veškeré prostory v budově jsou samozřejmě za menší poplatek přístupné i turistům.

Třicet dva kilometrů od města se nachází jezero Bosumtwi, které je největším přírodním jezerem v Ghaně. Ašantové věří, že do něho cestují duše zemřelých. Teorie o vzniku tohoto přírodního úkazu jsou různé. Vědci se domnívají, že jezero vzniklo dopadem meteoritu nebo činností vulkánu. Největší hloubka jezera je 81 m.

Hlavní kulturní atrakcí města je Národní kulturní centrum (National Culture Center) vzdálené 10 minut od největší tržnice v západní Africe. Rozlehlý komplex zahrnuje muzeum ašantské historie, lidovou knihovnu, prodejnu výrobků tradičních řemesel a výstavní část. V centru je také možné navštěvovat kurzy tradičních tanců a bubnování. Prim mezi vystavovanými předměty v muzeu hraje kopie tzv. zlatého stolce, kterou použil místní vládce k obelstění Britů: když se Britové doslechli o existenci tohoto vzácného symbolu používaného již dávnými ašantskými králi, požadovali po vládnoucí vrstvě, aby jim ho vydala. Britové však dostali jen zdařilou kopii, která se běžně používala. Pravý zlatý stolec se nachází v královském paláci a je ukazován jen při výjimečných událostech. Je považován za svatou věc, symbol a duši národa Ašantů. Je bezpečně uložen a přísně ochraňován, přičemž ven je vzat pouze při velmi výjimečných a významných událostech. Nikdo se do něj nesmí posadit a on se ani nikdy nesmí dotknout země – vždy leží buď na svém vlastním podstavci, nebo na kůži zvířete, např. leoparda. Když se Ašantové cítí být něčím ohroženi, obětují zlatému stolci. V roce 1896 došlo v obavě z možné války a ztracení zlatého stolce k deportaci jejich krále Prempeha I. Zlatý stolec je vyobrazen i na ašantské vlajce.

Kdo chce uniknout vedru panujícímu v těchto zeměpisných šířkách, může také navštívit místní zoologickou zahradu. Může zde zhlédnout například šimpanze, krokodýly a další. Velmi vítaným zpestřením je také Asantenský palác, výletní místo královské rodiny. Také je možné navštívit Adae Festival věnovaný pokloně králi jménem Otumfuo Osei Tutu II. Jde totiž o svátek akwasidae, během kterého ašantský vládce očisťuje trůny svých předchůdců a předkládá zesnulým duším připravenou potravu. Svátek je jedním ze čtyřiceti dvoudenních cyklů v ašantském kalendáři a živí si během adae, jak zní zkrácená verze názvu svátku, připomínají skutky zemřelých a prosí o jejich přízeň. Pro vládce je svátek příležitostí ukázat svou štědrost a na oplátku přijmout poctu od svého lidu.

Přijeli, aby pomohli na onen svět svému bývalému králi, jenž skonal právě před rokem. Je totiž také den, na který připadá poslední ze šesti pohřebních obřadů. Proto město Kumasi upadá do extáze, proto dnem i nocí zní bubny. Je to jedinečný zážitek, ve 21. století prakticky vzácný.

V okolí města se těží zlato a dřevo. Ostatně zlata zde bylo vždy mnoho a bylo již několikrát příčinou válek a střetů.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kumasi na Wikimedia Commons