Kumasi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kumasi

Kumasi je hlavním městem ghanské oblasti Ašantska.

Funguje zde systém náčelníků, v jejichž čele stojí v případě kmene Ašantů král. Náčelníci neubírají státní moci na významu, stejně jako se stát příliš nesnaží vliv náčelníků omezovat. Tahle symbióza je příjemná i pro návštěvníky této západoafrické země - mnohokrát malý dárek věnovaný náčelníkovi otevře dveře do vesnice. [1] Kmen Ašantů je jedním z nejvýraznějších kmenů etnické skupiny Akan, která obývá západní a centrální kraj současné Ghany a tvoří téměř 50 % obyvatel země.

Kumasi je jedním z hlavních kulturních a hospodářských center Ghany. Ač má prastaré kořeny, je i v mnohém moderní. Avšak na věžáky a supermoderní budovy můžeme v klidu zapomenout.

Severní části města vévodí palác Manhyia. Pradávné sídlo královské rodiny Ashantských panovníků, kteří jsou zárukou demokracie v království. Jsou zde sepisovány a sestavovány všechny zákony a dokonce i ústava. Palác disponuje také soudní síní. Veškeré prostory jsou samozřejmě za menší poplatek přístupné i turistům.

32 kilometrů od města se také nachází jezero Bosumtwi, které je největším přírodním jezerem v Ghaně. Ašantové věří, že duše zemřelých cestují do tohoto jezera. Teorie o vzniku tohoto přírodního úkazu jsou různé. Vědci se domnívají, že jezero vzniklo dopadem meteoritu nebo činností vulkánu. Největší hloubka jezera je 81 m.

Hlavní kulturní atrakcí města je Národní kulturní centrum (National Culture Center) vzdálené 10 minut od největší tržnice v západní Africe. Rozlehlý komplex fascinujícího muzea ašantské historie, lidové knihovny, prodejny výrobků tradičních řemesel a jejich výstavní část. Je zde možné navštěvovat kurzy tradičních tanců a bubnování. Prim mezi vystavovanými předměty v muzeu hraje kopie tzv. zlatého stolce, kterou použil místní vládce k obelstění Britů: když se Britové doslechli o existenci tohoto vzácného symbolu používaného již dávnými ašantskými králi, požadovali po vládnoucí vrstvě, aby jim ho vydala. Britové však dostali jen zdařilou kopii, která se běžně používala. Pravý Zlatý stolec se nachází v královském paláci a ukazuje se jen při výjimečných událostech. Je považován za svatou věc, symbol a duší národa Ašantů. Je bezpečně uložen a přísně ochraňován, přičemž ven je vzat pouze při velmi výjimečných a významných událostech. Nikdo se do něj nesmí posadit ani se nikdy nesmí dotknout země - vždy leží buď na svém vlastním podstavci nebo na kůži zvířete, např. leoparda. Když se Ašantové cítí být něčím ohroženi, obětují zlatému stolci. V roce 1896 došlo v obavě z možné války a ztracení Zlatého stolce k deportaci jejich krále Prempeha I. Zlatý stolec je vyobrazen na ašantské vlajce.

Kdo chce uniknout vedru panujícímu v těchto zeměpisných šířkách, může také navštívit místní zoologickou zahradu. Může zde zhlédnout například šimpanze, krokodýly a další. Velmi vítaným zpestřením je také Asantenský palác, výletní místo královské rodiny. Také je možné navštívit Adae Festival věnovaný k pokloně králi jménem Otumfuo Osei Tutu II. Je totiž svátek akwasidae, během kterého ašantský vládce očišťuje trůny svých předchůdců a předkládá zesnulým duším připravenou potravu. Svátek je jedním ze čtyřiceti dvoudenních cyklů v ašantském kalendáři a živí si během adae, jak zní zkrácená verze názvu, připomínají skutky zemřelých a prosí o jejich přízeň. Pro vládce je svátek příležitostí ukázat svou štědrost a na oplátku přijmout poctu od svého lidu.

Přijeli, aby pomohli na onen svět svému bývalému králi, jenž skonal právě před rokem. Je totiž také den, na který připadá poslední ze šesti pohřebních obřadů. Proto město Kumasi upadá do extáze, proto dnem i nocí zní bubny. Je to jedinečný zážitek, ve 21. století prakticky vzácný.

V okolí města se těží zlato, dřevo. Ostatně zlata zde bylo vždy mnoho, a bylo již několikrát příčinou válek a střetů.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]