Kulturní park (Valparaíso)
Kulturní park Parque Cultural de Valparaíso (nazývaný také Parque Cultural Ex Cárcel) je multifunkční prostor ve Valparaísu. Vznikl na pozemcích a v budovách bývalé věznice tohoto chilského přístavního města v letech 2010–2011. Nachází se na nejvyšším bodě kopcovitého terénu nad přístavem.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na tomto strategickém místě vybudovali Španělé při kolonizaci země nejprve planinu a poté vystavěli tvrz. Ta byla později přestavěna na nechvalně známou věznici, ve které byli za éry generála Pinocheta násilně drženi političtí vězni.[1] Od roku 1999 bylo místo opuštěné a chátralo.
Popis areálu[editovat | editovat zdroj]
Město Valparaíso dlouho hledalo pro tyto prostory možnosti jejich znovuoživení a využití pro kulturní a společenské potřeby veřejnosti. Z architektonické soutěže, do které se přihlásilo 120 účastníků, byl vybrán pro realizaci návrh čtyř mladých chilských architektů ze společnosti HLPS Arquitectos (Jonathan Holmes, Martin Labbé, Carolina Portugueis, Osvaldo Spichiger).[2] Jejich návrh zvítězil hlavně proto, že ponechal v maximální míře hradbami ohraničený, nezastavěný, otevřený prostor, který se terénními úpravami proměnil v park s travnatými plochami a záhony místní vegetace. Podmínkou zadání bylo zachování exteriéru vězeňské budovy s původní dispozicí oken s mřížemi, koloniální vily a hlavně historické budovy bývalé zbrojnice, která je koloniální kulturní památkou. Architekti vítězného projektu navrhli pouze jednu multifunkční novostavbu, kterou umístili v rohu pozemku, kde zabírá jen malý prostor a plní zároveň funkci vstupu do areálu. Všechny další konstrukce, vestavěné do stávajících budov, pak byly navrženy s ohledem na možné seismické zatížení v dané oblasti.
Budova kreativního centra[editovat | editovat zdroj]
Původní, dlouhý, třípodlažní blok vězeňských cel je umístěný rovnoběžně s východní zdí parku. Po odstrojení budovy zbyly pouze obvodové zdi bez střechy. Vnitřní stěny byly plné kreseb, maleb a plakátů, které tam zůstaly po bývalých vězních.[3] Do budovy byl vložen silný ocelový rám, který zároveň nese střešní konstrukci střechy, prosklené v celé délce. Původní okna s mřížemi zůstala zachována a světlo je do objektu přiváděno střešními světlíky. Ocelový rám nese též železobetonové desky, které tvoří vnitřní stěny budovy. V přízemí vzniklo sedm nových studií nepravidelného tvaru, které slouží pro kreativní činnosti tanečníků, zpěváků, hudebníků a dalších umělců. Pro ztužení konstrukce je překrývá dlouhý ocelový tubus čtvercového průřezu. Točitým schodištěm z přízemí je vchod do dalších dvou pater, kde jsou umístěny ateliéry a další spolkové prostory. Místo vězeňských chodeb se strážními stanovišti vznikly ochozy, ze kterých se vchází do jednotlivých místností. V přízemní hale, kterou se vchází do budovy, je na straně obrácené do parku zřízeno muzeum místní historie. Ke spojení původní fasády s novými ocelovými rámy, konstrukcemi stěn a střechy byly použity speciální kotvy, přenášející zatížení.
Administrativní budova[editovat | editovat zdroj]
Ocelové trámy a sloupy byly též použity při rekonstrukci jednopodlažní cihlové koloniální vily stojící v rohu areálu, poblíž bývalé věznice, která bývala důstojnickou ubytovnou. Původní nosné betonové prvky byly odstraněny a nahrazeny ocelovými konstrukcemi. Stavba slouží jako administrativní budova pro zaměstnance parku. Na střeše budovy bylo osazeno 12 solárních panelů, které zajišťují teplou vodu pro sousední budovu kreativního centra.
Muzeum[editovat | editovat zdroj]
Nejcitlivěji musela být rekonstruována budova bývalé zbrojnice z roku 1880, která je památkově chráněná. K zesílení stavby byly opět použity ocelové rámy a též nový betonový portál. Všechny původní prvky byly za účasti archeologů a restaurátorů demontovány, zrestaurovány a vráceny zpět na místo. Budova, obklopená travnatou plochou a parkem s magnoliemi a palmami, slouží jako muzeum.
Nová budova multifunkčního centra[editovat | editovat zdroj]
Jedinou novostavbou v areálu kulturního parku je budova multifunkčního centra. Jedná se o betonovou skeletovou konstrukci lichoběžníkového půdorysu umístěnou v rohu pozemku a obklopenou ze tří stran obvodovými zdmi parku. Kratší strana budovy je zapuštěna pod úroveň terénu, delší strana s portikem je obrácená směrem do parku. V budově je soustředěno mnoho kulturních a společenských zařízení a slouží také jako vstup do areálu. Nachází se zde velký divadelní sál, taneční sál, restaurace, knihovna, mediatéka aj. Divadelní sál je umístěn v podzemní části budovy, k němu přiléhá tubus, který je na jedné delší straně vyložen a ukotven v několika podpěrách trojúhelníkového tvaru. Vytváří tak sloupovou halu otevřenou směrem do parku. Na rovné střeše budovy je terasa o rozloze 1600m², která poskytuje výhled přes celý park až k přístavu a na okolní městskou zástavbu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ŠIMEČKOVÁ, Lucie. Kulturní park v chilském přístavu Valparaíso. Beton. Říjen 2014, roč. 14, čís. 5/2014, s. 37. ISSN 1213-3116. (čeština/angličtina)
- ↑ WEBB, Michael. Open City: Ex Cárcel Parque Cultural by HLPS in Valparaíso, Chile. architectural review.com [online]. 2012-10-24 [cit. 2014-12-5]. Dostupné online.
- ↑ Výstava “Ex-cárcel de Valparaíso”, Foto Cine Club Chile v Mori Bellavista, 2013 (španělsky). www.centromori.cl [online]. [cit. 2014-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-14.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠIMEČKOVÁ, Lucie. Kulturní park v chilském přístavu Valparaíso. Beton. Říjen 2014, roč. 14, čís. 5/2014, s. 37–41. ISSN 1213-3116. (čeština/angličtina)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kulturní park na Wikimedia Commons - (španělsky) Oficiální stránky parku
- (anglicky) Valparaíso Cultural Park / HLPS na stránkách ArchDaily
