Kultura s nálevkovitými poháry
Kultura s nálevkovitými poháry je archeologická kultura staršího eneolitu. Jsou pro ni typické keramické poháry s nálevkovitým hrdlem a bohatým zdobením, které se začaly objevovat v době od 4. tisíciletí př. n. l. V období kultury se vyskytují jemné kamenné a kostěné nástroje, ale také měděné předměty jako šperky nebo také ploché sekery. Sídliště vznikala na vyvýšeninách i v nížinách, a v některých případech byla opevněná. Pohřbívalo se v mohylách a v pozdějších fázích v žárových hrobech.
Členění[editovat | editovat zdroj]
Kultura s nálevkovitými poháry je v Čechách typická pro období staršího eneolitu. Na Moravě a v přilehlé části Polska se objevila už v období časného eneolitu a v době středního eneolitu na území Česka přetrvávala ve Skandinávii. V Čechách ji předcházela michelsberská kultura, na kterou kultura s nálevkovitými poháry navázala svou baalberskou fází. Dále pokračovala siřemskou a skončila salzmündskou fází. Koncem staršího eneolitu na ni na východním okraji středních Čech navázala badenská kultura. Za oblast vzniku je považována Morava, kde rané fáze kultury dokládá soubor nálezů z Božice.[1]
Keramika[editovat | editovat zdroj]
Typická keramika: nálevkovitý pohár, láhev s límcem, amfora, nálevkovitý hrnec apod. Zpracování kovu je v počátcích, lze hovořit pouze o mědi – Makotřasy u Kladna. Některé skupiny této kultury se zaměřovaly na těžbu a zpracování ušlechtilých druhů kamene (Kozákov – achát, Stránská skála – rohovec).
Pohřební ritus[editovat | editovat zdroj]
Pohřební ritus je zpočátku kostrový, hroby jsou mohylové s lichoběžníkovitým ohrazením, vnitřním kamenným pláštěm s jednotlivými skřínkovými pohřby. Později se přistupovalo ke kremaci; popel se ukládal do popelnic nálevkovitých tvarů.
Genetický původ[editovat | editovat zdroj]
Genetické výzkumy zjistily, že zemědělci z jižní Skandinávie, patřící do kultury s nálevkovitými poháry, byli potomci neolitických zemědělců z Anatolie, kteří se po příchodu do Evropy smísili s evropskými mezolitickými lovci a sběrači. Geneticky byli velmi podobní současným obyvatelům jižní Evropy, především ze středomořských ostrovů jako Sardinie a Sicílie. Byli také geneticky spříznění s tehdejší středoevropskou populací, která patřila ke kultuře s nálevkovitými poháry, ale lišili se způsobem života i geneticky od populace lovců a sběračů (kultura Pitted Ware), která žila souběžně s nimi v jižní Skandinávii.[2][3]
Moderní genetické výzkumy dále zjistily, že v rámci kultury se šňůrovou keramikou, která nahradila kulturu s nálevkovitými poháry a zahrnuje širokou skupinu indoevropských archeologických kultur Evropy zhruba mezi lety 2900–2350 př. n. l., docházelo k silnému míšení mezi muži, kteří byli nositeli DNA pastevců z tzv. jámové kultury v Pontsko-kaspické stepi, a ženami pocházejícími z kultury s nálevkovitými poháry.[4]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kultura s nálevkovitými poháry na Wikimedia Commons
- ↑ DOBEŠ, Miroslav; NEUSTUPNÝ, Evžen; TUREK, Jan; ZÁPOTOCKÝ, Milan. Archeologie pravěkých Čech. Díl 4. Eneolit. Praha: Archeologický ústav AV ČR, Praha, 2008. 185 s. ISBN 978-80-86124-77-3. S. 61.
- ↑ Zemědělci do Skandinávie přišli, pak jejich geny ale zmizely. Scienceworld.cz [online]. 12. září 2012. Dostupné online.
- ↑ SKOGLUND, Pontus; MALMSTRÖM, Helena. Genomic Diversity and Admixture Differs for Stone-Age Scandinavian Foragers and Farmers. Science. American Association for the Advancement of Science, May 16, 2014, s. 747–750. Dostupné online. DOI 10.1126/science.1253448. PMID 24762536. S2CID 206556994. Bibcode 2014Sci...344..747S.
- ↑ MALMSTRÖM, Helena. The genomic ancestry of the Scandinavian Battle Axe Culture people and their relation to the broader Corded Ware horizon. Proceedings of the Royal Society B. Royal Society, 9 October 2019. DOI 10.1098/rspb.2019.1528. PMID 31594508.
