Kuks (zámek)
| Kuks | |
|---|---|
.jpg) Podoba zámku na počátku 19. století | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1710 |
| Zánik | 1901 |
| Stavebník | František Antonín Špork |
| Další majitelé | Šporkové |
| Poloha | |
| Adresa | Kuks,  Česko |
| Souřadnice | 50°24′4,68″ s. š., 15°53′22,56″ v. d. |
  Kuks (zámek) Kuks (zámek), Česko | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Kuks býval součástí lázeňského areálu v obci Kuks v okrese Trutnov. Objekt zbořený v roce 1901 stával na levém břehu Labe naproti kukskému hospitalu s kostelem Nejsvětější Trojice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
S výstavbou lázní Kuks se započalo v roce 1692, kdy toto území vlastnil hrabě František Antonín Špork, majitel panství Choustníkovo Hradiště. V roce 1695 byly zprovozněny a v roce 1710 došlo k přestavbě jedné z dřevěných lázeňských budov na kamennou zámeckou budovu. V roce 1702 bylo vedle hostince U Zlatého slunce poblíž zámku vystavěno dřevěné divadlo[1] a v roce 1722 na pravém břehu Labe východně od hospitalu Dům filosofů s knihovnou[2] – ani jedna z těchto staveb se nedochovala.
Vrchol Šporkovy výstavby v Kuksu představoval hospital pro vojenské vysloužilce s kostelem Nejsvětější Trojice, vystavěný v letech 1707–1717. Dostavby a úpravy v lázeňském areálu pokračovaly až do roku 1719.
Období po smrti Františka Antonína Šporka v roce 1738 znamenalo pro Kuks úpadek. V roce 1740 část lázní silně poznamenala velká povodeň. Ani později se Kuksu nevyhnuly další povodně a požáry. Areál byl v 18. století poničen také pleněním vojsk a postupně zpustl. Šporkův zeť František Karel Rudolf Swéerts-Sporck se věnoval spíše problematice zemědělství a ani jeho potomci již neměli o lázně zájem.
V roce 1821 byl zámek sice ještě opraven, ale v té době již nebyl obýván. V průběhu 19. století dále chátral, v roce 1896 byl postižem požárem a následně pak v roce 1901 byly trosky zámečku zbourány.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Zámek se nacházel na levém břehu Labe. Jednalo se o dvoupatrovou budovu obdélného půdorysu. V jižním průčelí se nacházel rizalit, členěný pilastry. Fasáda byla zakončena trojúhelníkovým štítem. Přístup vedl od mostu přes Labe, který spojoval zámek se špitálem, a poté po schodišti. Na vstupním průčelí se nacházel balkónový portikus podepřený pětidílnými arkádami. Zvýrazněný byl pilastrovým řádem, nad nímž se nacházelo kladí a balustrová atika.
V přízemí zámku byl velký lázeňský sál a deset koupelen, v prvním patře pak další velký sál, vyzdobený štukem a freskami. V druhém poschodí byly pokoje hraběcí rodiny. Z knížecí ložnice i ze zámeckých arkád bylo v duchu hesla „Memento mori“ („Pamatuj na smrt“) vždy po setmění možno pozorovat věčné světlo, svítící v rodinné hraběcí hrobce, umístěné v kryptě pod kostelem u hospitalu na protějším svahu.[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Dochovaná spodní část stavby pod zámečkem se šporkovským erbem -
Průhled mezi lázeňskými domy čp. 58 a 57 směrem ke schodišti -
Jedna ze soch Tritonů nad schodištěm na zámecké terase -
Přístup k pramenu vedle zámku nad kaskádovým schodištěm -
Pohled ze zámecké terasy přes řeku k hospitalu
.jpg)
_02.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Databáze divadel: Comoedien - Haus, Kuks [online]. [cit. 2022-02-06]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.itcentrum.cz [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-30.
- ↑ a b LAŠEK, Ladislav; KUČERA, Vladimír. Historický lázeňský areál [online]. Kuks: Obec Kuks, 2002-11-30 [cit. 2023-08-16]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Kuks na Wikimedia Commons - zámek na castles.cz Archivováno 17. 3. 2012 na Wayback Machine.
