Kukačka koel
Samice
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Eudynamys scolopaceus (Linnaeus, 1758) |
||||||||||||||||
|
Mapka s rozšířením (černě)
|
||||||||||||||||
| Poddruhy | ||||||||||||||||
|
Kukačka koel (Eudynamys scolopaceus) je velký druh kukačky rozšířené ve vlhkých lesích a kulturní krajině v jižní Asii, Číně a na území jihovýchodní Asie. Je částečně tažná, populace žijící v tropických oblastech jižní Asie v rozmezí od Indie a Srí Lanky po Čínu a Velké Sundy na svých hnízdištích setrvávají po celý rok.[1] Dorůstá 39-46 cm,[2] je štíhlá s dlouhým ocasem. Samci mají tmavé opeření s modrým leskem, světle zelený až šedý zobák, jasně červenou duhovku a šedé končetiny. Samice jsou hnědé s výraznými bílými skvrnami a pruhy.[1] Je všežravá, požírá měkké plody, hmyz, housenky, ptačí vejce a malé obratlovce. Náleží mezi hnízdní parazity, jejími hostiteli se nejčastěji stávají vrána hrubozobá (Corvus macrorhynchos) a domácí (C. splendens).V Austrálii patří mezi hostitele hlavně květosavky. Na rozdíl od kukačky obecné (Cuculus canorus) však nemusí nutně odstraňovat jejich vejce a mláďata pak často rostou společně s mláďaty hostitele.[3] Kukaččí mláďata se líhnou po 12-14 dnech, obvykle 3 dny před vylíhnutím mláďat hostitelů.[4] Hnízdo pak opouští po 20-28 dnech.[1]
Reference [editovat]
- ↑ a b c PAYNE, R. B.. The Cuckoos. [s.l.] : Oxford University Press, 2005. (anglicky)
- ↑ KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha : Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356.
- ↑ Broom, Ruxton & Kilner (2007). "Host life-history strategies and the evolution of chick-killing by brood parasitic offspring". Behavioral Ecology 19: 22. (anglicky)
- ↑ Ali, Hassan, Rana, Beg, Mehmood-ul-Hassan (2007). "Brood parasitism of Asian koel (Eudynamys scolopacea) on the house crow (Corvus splendens) in Pothwar region of Pakistan.". Pak. J. Agric. Soc. Sci. 44 (4): 627–634. (anglicky)
- Eudynamys scolopaceus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, [cit. 2010-07-04]. Dostupné online. (anglicky)