Kuglvajt
| Kuglvajt | |
|---|---|
.JPG) Celkový pohled na zbytky hradu | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | před rokem 1357 |
| Zánik | 1395 |
| Další majitelé | Dětřich z Portic, Václav IV., Rožmberkové |
| Poloha | |
| Adresa | jižní okraj osady Kuklov, Brloh,  Česko |
| Souřadnice | 48°55′49,4″ s. š., 14°10′58,7″ v. d. |
  Kuglvajt | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kuglvajt je zřícenina hradu nad osadou Kuklov západně od Brlohu v okrese Český Krumlov. Nachází se na skalnatém vrcholu skalnatého granulitového kopce (740 m n. m.) nad Křemžským potokem.
Název[editovat | editovat zdroj]
Název hradu je pravděpodobně odvozen z latinského slova cuculla (kukla, kapuce) podle kuželovitého, mnišskou kápi připomínajícího kopce a německého výrazu Weid (pastvina). Doslova se tedy jedná o kukelskou pastvinu. Jiný výklad uvádí význam lesní kuchyň či poustevna ze staroslovanského kukle (kuchyň) a keltského weid (les). V písemných pramenech bývá uváděn také jako Kuglveit, Kuklvejt či Kuklov nebo německy Kugelwait a Kugelweit.
Historie[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1357, kdy se po něm psal Dětřich z Portic, významný představitel církve na dvoře krále Karla IV. a biskup mindenský. Když Dětřich zemřel, připadl hrad královské komoře.[1] Za vlády krále Václava IV. byl kuglvajtským purkrabím Václav ze Švamberka, který vyvolal spor mezi králem a arcibiskupem Janem z Jenštejna.[2] Během sporů panské jednoty s králem Václavem IV. hrad v roce 1395 hrad dobylo a pobořilo vojsko Jindřicha z Rožmberka. Po urovnání sporů král věnoval hrad Jindřichovi z Rožmberka, a ten ho připojil k panství hradu Maidštejna.[1] Od té doby byl hrad opuštěný.[3]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Podoba hradu byla silně ovlivněna členitým stanovištěm. Nižší část zaujalo předhradí, jehož opevnění se dochovalo v podobě valovitého zbytku hradby. Hradní jádro stávalo ve vyšší části skalního útvaru a s předhradím ho spojovala velmi zlomkovitě dochovaná komunikační stavba. Na západní straně jádro ohraničoval ve skále vysekaný příkop a na opačné z něj vybíhalo úzké skalní žebro, na kterém stáhla štíhlá věž se zaoblenými nárožími. Hlavní budovou jádra byl dvouprostorový palác oddělený od příkopu parkánem.[4]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Zřícenina je volně přístupná a její zbytky se nachází u silnice II/143 přímo nad rozcestníkem Kuklov – zřícenina hradu na modře značené turistické trase od Netolic na Kleť.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b TŘÍSKA, Karel, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Svazek V. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Kuglvajt, s. 116.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Budějovicko. Svazek III. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 294 s. Kapitola Kuglvajt – hrad, s. 79–82.
- ↑ HAVLÍČKOVÁ, Tereza. Nedostavěný klášter v Kuklově pohltí svou poklidnou atmosférou. Novinky.cz [online]. 2023-03-03 [cit. 2024-04-04]. Dostupné online.
- ↑ DURDÍK, Tomáš; SUŠICKÝ, Viktor. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků: Jižní Čechy. Praha: Agentura Pankrác, 2002. 184 s. ISBN 80-902873-5-2. Kapitola Kuglvajt, s. 53–56.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-01-02]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kuglvajt, s. 304–305.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Budějovicko. Svazek III. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 294 s. Kapitola Kuglvajt – hrad, s. 79–82.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuglvajt na Wikimedia Commons - Kuglvajt na serveru Hrady.cz
- Kuklov na webu Českého Krumlova
