Chlorid sodný
| Chlorid sodný | |
|---|---|
   |
|
| Obecné | |
| Systematický název | Chlorid sodný |
| Ostatní názvy | Kuchyňská sůl, halit |
| Sumární vzorec | NaCl |
| Vzhled | Bílá krystalická látka |
| Identifikace | |
| Číslo RTECS | VZ4725000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 58,443 g/mol |
| Molární koncentrace cM | 5,326 mol/dm3 (20 °C, 26% roztok) |
| Teplota tání | 801 °C |
| Teplota varu | 1 413 °C |
| Hustota | 2,163 g/cm³ 1,197 g/cm³ (20 °C, 26% roztok) |
| Dynamický viskozitní koeficient | 1,38 cP (817 °C) 1,12 cP (867 °C) 0,95 cP (917 °C) 0,82 cP (967 °C) 1,99 (20 °C, 26% roztok) |
| Kinematický viskozitní koeficient | 1,662 cS (20 °C, 26% roztok) |
| Tvrdost | 2 (Mohsova stupnice) |
| Rozpustnost ve vodě | 35,63 g/100 ml (0 °C) 35,86 g/100 ml (20 °C) 36,7 g/100 ml (50 °C) 37,08 g/100 ml (60 °C) 37,97 g/100 ml (80 °C) 39,02 g/100 ml (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
Methanol 1,31 g/100 ml Ethanol 0,065 g/100 ml Glycerol 8,2 g/100 ml Kapalný amoniak 12,9 g/100 ml |
| Relativní permitivita εr | 5,3 |
| Povrchové napětí | 114 mN/m (803 °C) 110 mN/m (850 °C) 107 mN/m (900 °C) 102 mN/m (970 °C) |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | Krychlová |
| Hrana krystalové mřížky | a=562,7 pm |
| Koordinační geometrie | Oktaedrická |
| Dipólový moment | 30,02•10-30 Cm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -411,1 kJ/mol |
| Entalpie tání ΔHt | 488 J/g |
| Entalpie varu ΔHv | 2 930 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 85,6 J/g (18 °C) 66,4 J/g (25 °C) |
| Standardní molární entropie S° | 72,38 J K-1 mol-1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -384 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,850 6 J K-1 g-1 |
| Bezpečnost | |
| R-věty | R36 |
| S-věty | Žádná rizika |
| NFPA 704 |
 0
1
0
|
| Teplota vznícení | Není vznětlivý |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Chlorid sodný (NaCl), známý v běžném životě pod označením kuchyňská sůl a nejčastěji prostě sůl, je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě nerostu halitu, známého též pod označením sůl kamenná. Je to velmi důležitá sloučenina potřebná pro životní funkce většiny organismů. Při nahřátí plamenem se sůl dá roztavit a uvolňuje přitom chlor.
Krystalický chlorid sodný je bezbarvý nebo bílý, průhledný, skelně lesklý a má krychlovou odlučnost.
Obsah |
Výskyt [editovat]
Vzhledem k velké rozpustnosti ve vodě je většina chloridu sodného přítomného na Zemi obsažena v mořské vodě. Průměrná salinita mořské vody činí přibližně 3,5 %, z nichž připadá přibližně 2,7 % na NaCl (téměř 80 % soli obsažené v mořské vodě tvoří NaCl). Extrémním příkladem vysoce salinitních vod je Mrtvé moře, kde celkový obsah solí dosahuje hodnot až 35 %, kde je však obsah NaCl k jiným solím jen 30 %.
Pevný, krystalický chlorid sodný se nalézá v oblastech, kde v geologické minulosti Země došlo vysušení oddělené části moře nebo oceánu a následnému překrytí vrstvy solí jinými geologickými vrstvami. Tato ložiska soli jsou intenzivně těžena např. v Polsku, USA nebo Německu.
Využití [editovat]
Chlorid sodný je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl. V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin (a ochucení) používá při konzervaci masa nasolením.
V chemickém průmyslu je surovinou pro výrobu sodíku, jedlé sody, chlóru, kyseliny chlorovodíkové a mnoha dalších sloučenin. Jeho další využití je například v mýdlovarnictví, sklářství, metalurgii a v papírenském průmyslu, či při výrobě barev.
Zimní posyp komunikací [editovat]
Zásadní význam má chlorid sodný v zimní údržbě komunikací. Prakticky ve všech zemích EU je naprosto převažujícím posypovým materiálem, a posypová sůl NaCl byla například v ČR v roce 2001 cenou v rozmezí v rozmezí 1700 až 2200 Kč za tunu asi 6× levnější než druhá nejužívanější rozmrazovací látka, chlorid vápenatý. V České republice bylo v zimní sezóně 2000/2001 na posyp vozovek silniční sítě v ČR použito 168 000 tun soli, z toho v 98 % se používal chlorid sodný, ve zbylém podílu chlorid vápenatý a jen v nepatrném rozsahu chlorid hořečnatý.[zdroj?] Eutektický bod, tedy teplota, do které má sůl rozmrazovací účinek, je pro chlorid sodný ve vodním roztoku s ideální koncentrací cca 22 % asi −21 °C. V praxi však není možné rovnoměrně dosáhnout ideální koncentrace a navíc se ředí vodou z rozmrazeného povrchu, padajícím sněhem apod.; proto hranice skutečné účinnosti leží výše. Pro běžné potřeby zimního ošetřování komunikací účinkuje kuchyňská sůl do teploty −5 °C, maximálně −7 °C. Při teplotách pod −11 °C již bývá zcela neúčinná (chlorid vápenatý je velmi účinný až do −35 °C, při velkých mrazech se používá zpravidla jen jako příměs chloridu sodného).[1]
Jodizovaná sůl [editovat]
Kuchyňská sůl normálně prodávaná v běžných obchodech s potravinami bývá ze zdravotních důvodů jodizovaná – je do ní přidáno malé množství jódu ve formě jodidu draselného nebo jodičnanu draselného. Je tím zabezpečeno, že v populaci nevzniká deficit jódu, který by mohl být příčinou vleklých zdravotních poruch či nemocí – především štítné žlázy.
Další fotografie [editovat]
-
Krystaly NaCl
-
Solné doly v německém Merkersu
-
Krystaly NaCl vzniklé odpařením vody z roztoku
Reference [editovat]
- ↑ Karel Melcher: Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU, Ekolist.cz, 3. 12. 2001
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
