Kuřinka obroubená

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKuřinka obroubená
alternativní popis obrázku chybí
Poléhavá kuřinka obroubená (Spergularia maritima)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďhvozdíkovité (Caryophyllaceae)
Rodkuřinka (Spergularia)
Binomické jméno
Spergularia media
(L.) C. Presl, 1826
Synonyma
  • Arenaria media L.
  • Lepigonum marginatum Koch
  • Spergularia maritima (All.) Chiov.
  • Spergularia marginata (C. A. Mey.) Kitt.
  • kuřinka přímořská [2][3][4]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Květ kuřinky obroubené

Kuřinka obroubená (Spergularia media) je slanomilná a vlhkomilná rostlina nízkého vzrůstu vyskytující se v České republice jen vzácně.

Rozšíření, ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Druh je rozšířen na mořském písčitém pobřeží Evropy od Baltského přes Středozemní až po Černé moře. Ve Střední Evropě se vyskytuje jen řídce, mimo ČR ještě v Německu, Rakousku a Slovensku a dříve i v Polsku. Roste převážně v nížinách kde obsazuje různá vlhká slaniska, jako např. chabě zapojené zamokřené slané louky, okraje bahnitých rybníků nebo vývěrů minerálních pramenů. Mimo Evropu je kuřinka obroubená domovem ve Střední a Jihozápadní Asii, zavlečena byla do Jižní Afriky, Severní a Jižní Ameriky i Austrálie a na Nový Zéland.

V České republice v minulosti vyrůstala na několika místech na jižní Moravě, v severozápadních Čechách i na Ostravsku. V současnosti zůstala jen na málo lokalitách na jihu Moravy, pravděpodobně jen na slaniscích Dobré Pole, Novosedly a Nesyt.[1] Roste v halofilních společenstvech svazů Cypero–Spergularion salinae, Puccinelion limosae a Thero–Salicornion strictae.

Slaniska postupně z naší přírody mizí a s nimi se vytrácejí i rostliny které jsou na těchto ustupujících biotopech životně závislé. Proto byla kuřinka obroubená vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. a „Černým a červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky r. 2000“ vyhlášena za kriticky ohrožený druh.[4][5][6][7][8][9]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Převážně vytrvalé rostlinylodyhami vzpřímenými, vystoupavými nebo poléhavými o délkách 10 až 30 cm. Lodyhy vyrůstající ze ztlustlého, zdřevnatělého kořene jsou již od báze větvené a bývají lysé nebo v horní části žláznatě chlupaté. Z uzlin vstřícně nebo v chudých svazečcích vyrůstají neřapíkaté, dužnaté, na průřezu oblé, čárkovité, na koncích zašpičatělé listy dlouhé 0,5 až 4 cm. Vytrvalé suchomázdřité palisty deltovitého tvaru, obvykle na koncích hrotité dorůstají do 2,5 až 6 mm.

Pětičetné oboupohlavné květy vyrůstají většinou osamoceně na silně chlupatých stopkách měřících 6 až 14 mm. U báze srostlé ochlupené lístky kalichu jsou 4 až 6 mm dlouhé a mají lem 0,1 až 0,5 mm široký, jsou tvaru vejčitého až kopinatého a konce mají tupé nebo špičaté. Eliptické, bílé až světle růžové lístky koruny jsou 2,5 až 5 mm dlouhé. V květu je tyčinek většinou 9 až 10, někdy ale není žádná fertilní. Pestík je vytvořen ze tří plodolistů, jeho svrchní semeník má tři čnělky o délkách do 1 mm.

Rostliny vykvétají od července až do října, ve většině případů zde dochází k samoopylení (asi v 85 %). Květ je více uzpůsoben pro opylení hmyzem, blizny dozrávají až po rozkvětu a je v něm dostatek nektaru. Kuřinka obroubená je diploidní rostlina (2n = 18).

Plod je vejčitá tobolka 4,5 až 8 mm otevírající se třemi chlopněmi. Obsahuje tmavě hnědá čočkovitá semena velká 0,5 až 1,5 mm obvykle dvojího tvaru. Některá mají po obvodě lem (křídlo) široký až 0,5 mm, jiná jsou bezkřídlá. Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny která se rozšiřují do okolí vodou, zvířaty nebo lidskou činností.[4][5][6][10][11]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Pojmenování kuřinky obroubené se časem vyvíjí, v dnešní době se vědci přiklánějí ke dvěma vědeckým jménům Spergularia maritima nebo Spergularia media s tím, že to druhé je pokládáno za objektivní synonymum. Odlišná pojmenování než uvádějí čeští autoři jsou např. na stránkách: [2][nedostupný zdroj], [3], [4], [5] Archivováno 7. 4. 2011 na Wayback Machine..

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Jan et all. Seznam druhů rostlin v ČR [online]. Botanický ústav AV ČR, Praha – Průhonice, rev. 23.01.2011 [cit. 2012-06-12]. Dostupné online. 
  3. ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Kuřinka obroubená [online]. Ondřej Zicha, BioLib.cz, rev. 18.10.2004 [cit. 2012-06-12]. Dostupné online. 
  4. a b c HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Kuřinka obroubená [online]. BOTANY.cz, rev. 20.07.2007 [cit. 2012-06-12]. Dostupné online. 
  5. a b KÚR, Pavel. BP: Cytologická variabilita a potenciální hybridizace druhů Spergularia... [online]. Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, České Budějovice, rev. 11.05.2007 [cit. 2012-06-09]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. a b Databáze C1 rostlin: Spergularia maritima [online]. AOPK ČR, Informační systém ochrany přírody [cit. 2012-06-12]. Dostupné online. 
  7. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2012-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-86064-52-2. 
  8. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2012-06-12]. Dostupné online. 
  9. CIBULKA, Radim. Salvia-os.cz: Spergularia maritima [online]. Salvia - ekologický institut, z.s., Salvia-os.cz, rev. 30.09.2015 [cit. 2016-07-27]. Dostupné online. 
  10. Flora of North America: Spergularia media [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2012-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. MURRAY, Louisa. PlantNet: Spergularia media [online]. National Herbarium of NSW, Royal Botanic Garden, Sydney, AU, rev. 2008 [cit. 2012-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]