Kryštofovy Hamry
| Kryštofovy Hamry | |
|---|---|
 Ulice mezi návsí a kostelem | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vejprty |
| Obec s rozšířenou působností | Kadaň (správní obvod) |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′58″ s. š., 13°8′10″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 167 (2023)[1] |
| Rozloha | 68,42 km²[2] |
| Nadmořská výška | 680 m n. m. |
| Počet domů | 97 (2021)[3] |
| Počet k. ú. | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kryštofovy Hamry 64 43191 Vejprty starosta |
| Starosta | František Henzl |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Kryštofovy Hamry | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 563315 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Kryštofovy Hamry (německy Christophhammer) se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Žije v ní 167[1] obyvatel. Malá horská obec se nachází v údolí Přísečnického potoka v nadmořské výšce 680 m n. m. Součástí obce je území někdejšího města Přísečnice, které bylo v roce 1974 zbořeno a zatopeno stejnojmennou přehradou. Kryštofovy Hamry kromě vlastního území zahrnují katastry Černý Potok, Rusová, Přísečnice a Dolina. Obec se skládá ze čtyř místních částí: Kryštofovy Hamry, Černý Potok, Mezilesí a Rusová.
Název
Název Hamr nebo Hamry je odvozen z výrazu ze střední horní němčiny pro kladivo, který se postupně začal používat k označení železáren (podle kladivového stroje).[4] Přívlastek Kryštofovy pochází ze jména svatého Kryštofa, podle kterého byl hamr pojmenován. V historických listinách se jméno vyskytuje ve tvarech: hamr St. Christoph (1651), Christophshammer (1720 a 1787), Christophhammer (1846) nebo Christophhammer a Chrištofovy hamry (1854).[4][5]
Historie
První písemná zmínka je z roku 1782.[6] Ještě před vznikem vesnice tu však stály železářské hamry. Zřejmě nejstarší z nich založil v roce 1621 Kryštof z Grünberku, který byl zástavním majitelem přísečnického panství, a nazval jej hamrem svatého Kryštofa.[7] V polovině 18. století nastal v obci rozmach a vznikaly nové podniky, které se zabývaly výrobou lžic a hřebíků, dva zbrojířské hamry vyráběly bajonety, hlavně a nabijáky. V okolí vesnice a na Jelení hoře se nacházely tři železnorudné doly. V dole Josef se štolou a několika šachtami dobývala krevelová žíla, která poskytovala velmi dobře tavitelnou rudu. V období 1825–1830 se v něm vytěžilo 138 tun rudy. Těžba v dole Kryštof, který měl stejného majitele, byla ještě menší. Třetí důl, Nové štěstí, je zmiňován pouze v letech 1799–1805 v souvislosti s neúspěšným průzkumem nekvalitní krevelové žíly.[7]
V roce 1974 převzaly Kryštofovy Hamry celé katastrální území bývalého MNV Přísečnice i Černého Potoka, který k nim byl přičleněn z obvodu MěNV Vejprty. Ke dni 3. 2. 2015 žilo na území obce 121 obyvatel.[8]
Krušnohorský větrný park
Na katastru obce, na hřebenech Krušných hor v nadmořské výšce 800–850 m, zhruba v prostoru mezi železničními zastávkami Měděnec a Rusová na trati ČD č. 137 Chomutov – Vejprty, se nachází Farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry.[9] Komplex patří německé společnosti Ecoenerg Windkraft GmbH a v roce 2007, kdy byl uveden do provozu, byl s počtem 21 turbín největším větrným parkem na území České republiky.[10] Investiční náklady se v té době pohybovaly okolo 80 milionů korun na jednu elektrárnu. Jen za první rok zkušebního provozu vyrobil park 94 tisíc megawatthodin, přestože je vítr v této oblasti velmi nestálý a plný výkon elektrárny podávaly jen asi ve 3 % provozní doby.[11] Znamenalo to, že bez ohledu na nepříliš vhodné povětrnostní podmínky větrný park během prvního roku provozu vydělal svým majitelům (při tehdejších výkupních cenách elektřiny) zhruba 246 miliónů korun. Tím by se návratnost investice snížila z odhadovaných 10–12 roků na sedm let. Později k tomuto komplexu přibyly ještě další 4 stroje v lokalitách Rusová a Dolina.
Výstavba větrných elektráren stále láká různé investory, jen v okrese Chomutov existují plány na výstavbu dalších 121 větrníků. Tyto záměry však nejsou vnímány jednoznačně pozitivně.[11][12]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 674 obyvatel (z toho 328 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci, 667 Němců a tři cizinci. Kromě tří evangelíků a dvou lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[13] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 789 obyvatel: dvanáct Čechoslováků, 764 Němců a třináct cizinců. Bylo mezi nimi šestnáct evangelíků, dva členové církve československé, 39 lidí bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.[14]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 598 | 762 | 778 | 832 | 882 | 702 | 811 | 136 | 119 | 91 | 85 | 59 | 57 | 51 |
| Domy | 76 | 92 | 95 | 113 | 113 | 110 | 129 | 136 | . | 28 | 29 | 42 | 27 | 39 |
| Tabulka obsahuje také údaje zaniklé vesnice Hájovna. | ||||||||||||||
Obecní správa
V roce 2007 schválilo zastupitelstvo podobu obecního znaku. Předseda Poslanecké sněmovny udělil obci znak a vlajku dne 13. května 2008. Strom ve znaku obce symbolizuje úctu k zaniklému městečku Přísečnice. Pod stromem protéká voda, která symbolizuje obec Černý Potok. Jablko ve znaku symbolizuje kostel svatého Kryštofa a název obce. Zkřížená kladívka v pravé dolní části znaku jsou připomínkou hornické minulosti tohoto krušnohorského regionu.[16]
Kulturní akce organizuje Sbor dobrovolných hasičů obce Kryštofovy Hamry. V roce 2009 byla ukončena oprava střechy na kostele svatého Kryštofa a rekonstrukce věžních hodin. V tomto roce byl také zaveden do obce Kryštofovy Hamry a Černý Potok internet.
Pamětihodnosti
- Rodinný dům Hildy Bartlové
- Empírový kostel svatého Kryštofa byl postaven v letech 1829–1832. Na hlavním oltáři je obraz svatého Kryštofa z roku 1832 od malíře Josefa Führicha.[17]
Galerie
-
Domy na pravém břehu Přísečnice -
Průčelí kostela svatého Kryštofa -
Památkově chráněný hrázděný dům čp. 7 -
Hrázděný dům v jižní části vesnice -
Dům čp. 63 -
Socha Panny Marie u křižovatky silnic II/223 a II/224
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 516–517.
- ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny. Dodatky. Svazek V. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. S. 169.
- ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379.
- ↑ a b BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 49, 57.
- ↑ Oficiální data na webu obce
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Seznam.cz [cit. 2015-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Chantal. Farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry [online]. Turistika.cz, 2011-04-13 [cit. 2015-06-05]. Dostupné online.
- ↑ a b ČTK. Obří větrný park Kryštofovy Hamry se ještě více rozroste [online]. VLTAVA-LABE-PRESS, 2011-03-24 [cit. 2015-05-06]. Dostupné online.
- ↑ Úvod [online]. Občanské sdružení Krušno [cit. 2011-06-05]. Dostupné online.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255.
- ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 294.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292.
- ↑ Popis znaku obce
- ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Kryštofovy Hamry, s. 155.
Literatura
- BINTEROVÁ, Zdena. Od Vejprt po Měděnec. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 127 s.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kryštofovy Hamry na Wikimedia Commons - Kryštofovy Hamry v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Stránky obce
